neděle 25. září 2011

Cestovní horečka.

Celý týden počítám dny a těším se jak blázen. Pak dojde na balení kufru a nervozita začne stoupat (už jsem hold taková). Mám všechno? Co ještě sebou? Nemám toho hodně? Nemám toho málo? Budeme tam mít hezky a teplo? (počasí na netu nám zatím moc nepřeje :-/).
Jsem z toho všeho nějak napjatá a nejraději bych zítřek přeskočila. Už aby bylo úterý takhle večer a já vybalená vegetila v hotelovém komplexu:-).
Trpíte taky před cestovní nervozitou nebo jste natěšení a balení vás nesmírně baví?
A taky na mě myslete až budu v letadle!

sobota 24. září 2011

Jedu k moři. (už za tři dny)

Celý týden vstávám okolo osmi padesáti, takže v sobotu, když se chci vyspat se samozřejmě vzbudím v 8:47 zcela svěží a probuzená!
Bakaláře jsem zatím nijak zvlášť neslavila - rodiče mě vzali na véču, dostala jsem bakalářský přáníčko, kytku, čokoládu a peníze. Všichni mi gratulovali, já byla šťastná a taky unavená. 
V pátek jsem pak po práci vyrazila s Kíťou na vinobraní, kde měli odpornej burčák a žádný párky v rohlíku (chápete to?). Ale zase jsme viděli a poznali kapelu Mňága a ždorp, která vůbec nebyla špatná a na kterou se dalo (i s omezeným prostorem) docela zaskotačit. Večer pak Kíťu vystřídali K. a ostatní z naší "horové" party. Koupili jsme si pivo a sedli si do parku mimo ty tisíce lidí a na Jiřák jsme se přesunuli až když odpadli davy lidí. Vytáhli jsme (H. vytáhnul) svojí mini deku, kluci přinesli višňový pivo a večer byl fajn. Dokonce i tanečnici u tyče jsem nakonec viděla:-D.
V neděli jsme se konečně rozhoupali, že už je jako na čase sehnat a zaplatit dovolenou, tak jsme s K. vyrazili do cestovek. V Eximu nám paní nabídla jeden (JEDEN) hotel v Tunisu, v Čedoku asi pět egyptů -> nabídka hrozná, všechno vyprodaný. Začínala jsem být docela zoufalá! Řekli jsme si, že zkusíme ještě letiště -> v neděli, ale žádný cestovky na letišti nefungujou:-D, takže krom totálně promočenýho oblečení z mega slejváku, jsme tam nesehnali nic. Po cestě nás pak ještě napadnul Zličín jako poslední záchrana, tak jsme skočili do Firo tour a moc milá paní/slečna nám nakonec zájezd našla! Takovej, co se nám líbil a co byl cenově přijatelnej. Druhá dvojice, co s náma jede na to přistoupila taky, takže jsme sepsali smlouvu a v pondělí to všechno zaplatili. V úterý v 5:00 teda konečně odlítám k moři! na Djerbu SEM. Počítám dny, nakupuju opalovací krémy - nááádhera.
Jinak jsem byla pořád v práci (popřípadě teda na těch nákupech) a zapsat se do prváku na magisterský studium. Všechno vidím hrozně pozitivně, ze všeho jsem nadšená, protože mám před sebou pořád tu dovolenou, kde se uvelebim s tlustou knížkou a nebudu muset nic dělat. 

Dneska ještě vyměnit peníze, podívat se po posledních věcech a pomalu začít balit. 


čtvrtek 15. září 2011

Je to TAM!

Ano, jsem bakalář. Nevytáhla jsem si zrovna otázku, co jsem chtěla (dokonce se mi o ní zdálo) a určitě jsem to mohla zvládnout líp (zvlášť když vím, že nadrcený to fakt mám), ale koho to zajímá že jo? :-D

Bc. Michelle

Škoda, že taky nepromujeme s čepičkama :-)

úterý 13. září 2011

UŽ jen JEDEN den!

Právě jsem dokoukala první díl filmu Sex ve městě. Jsem spokojená, plná dojmů (jako vždycky). Napadá mě spoustu věcí.
Zítra mě čeká poslední den koukání do výpisků z psychologie a poslední čtení v knížkách. Večer se podívám na druhý díl Sexu ve městě a pak už se ráno vzbudím a půjdu na to. 
Jen jeden den mě možná dělí od bakalářského titulu. 
Mám pocit, že v hlavě toho mám hodně. Mám pocit, že tentokrát to vyjít musí. ALE nechci to zakřiknout - stát se může všechno.
Je zvláštní jak 20 (40 i s potítkem) minut může zcela ovlivnit něčí život. 

Těším se na čtvrteční odpoledne - ať už bude výsledek jakýkoliv....


neděle 11. září 2011

Učební týden za mnou. Poslední tři předstátnicové dny přede mnou.

Tak týden plný učení mi utekl rychle jako voda. Minulou neděli jsem sem přijížděla docela rozechvělá, trochu nervózní, trochu nevědící.

Plán byl následující: naučit se denně dvě otázky (celkem jich je 15), což znamenalo končit zítra poslední otázkou.   V pátek jsem nakonec díky okolnostem vypustila učení úplně, takže v sobotu a dneska jsem si dala otázky tři a tím pádem mě od zítra čeká už jen opáčko. 
V pondělí jsem docela šílela, učila se jako blázen, snažila se všechno memorovat, jména, roky, milion informací. Večer mě K. přes dvě hodiny zkoušel - já měla pocit, že jsem všechno zapomněla a on nechápal, jak si to všechno můžu pamatovat. V úterý jsem dopoledne zjistila, že paní BB u státnic opravdu nebude, protože si vzala dovolenou. Dovedete si představit mojí radost a nadšení z onoho zjištění, i když tak trochu ve mě pořád hlodalo, jestli se tam třeba fakt neobjeví (později mi bylo potvrzeno, že neobjeví). Tím pádem moje motivace k učení podstatně klesla a žádnou otázku už jsem se nenaučila tak poctivě jako ty první dvě (:-/) - doufám, že toho nebudu litovat no. Každou otázku jsem poctivě pořádně přečetla, několikrát projela - tak si říkám, že když se mě na něco budou ptát, že si to musim zákonitě vybavit. Nervy mě úplně opustili a oproti neděli před státnicemi v červnu (kdy jsem byla naprosto zoufalá a brečela vzteky, že už se nic naučit nemůžu) jsem dneska v pohodě (až mi to přijde divný). Čekám, že ta nervozita dorazí v příštích dnech sice, ale tolik už to hold neprožívám. Akorát mi teda jde docela o hodně, protože když se to pokazí a já to zase neudělám tak sbohem magisterské studium a ahoj hledání práce a z toho bych teda moc nadšená nebyla no :-/. Takže mi pořád držte palce jak jen můžete a ve čtvrtek směřujte svoje myšlenky ke mě :-).

  

V pátek jsem se teda neučila a udělala si oddychovej den. Zavolala jsem Kítě, sešli jsme se na Chodově, koupili jsme si klasicky spoustu jídla (novej cheesecake z M&S s černým rybízem), frisca a vyrazili do Uhří na filmovej večer. Ten se teda nakonec v podstatě nekonal, protože jsem zalehli s jídlem a koukali se na Pottera a chvilkama na Jakuba Vágnera (toho rybáře). Kíťa znavená novou prací nedokoukala ani toho Pottera :-D, takže vyloženě vydařenej filmovej večer! Příště to musíme líp naplánovat. 
V sobotu a dneska jsem se celej den válela s učením venku, což je mnohem lepší než depresivně sedět v pokoji v zimě, když prší a učit se (že). 

Koukám pořád na Báječná léta (miluju to hrozně!).
Viděla jsem jeden ze starších filmů od Coppoly Peggy Sue se vdává a dneska se chystám na jeho ještě starší Divotvorný hrnec. První můžu určitě doporučit a o druhém poreferuji příště. 
Do státnic se snad ještě ozvu :-). Hezký skoro letní večer!

Výhled z okna, kde se učím...