čtvrtek 29. května 2014

Motivační plakáty - Číča v kleci

Znáte to - každej je někdy línej a každýmu se někdy prostě nechce. Po internetu (hlavně na Pinterestu), najdete kupu různých motivačních citátů a obrázků. Sama jich mám pár na nástěnce a monitoru v práci. V podstatě všechny jsou ale v angličtině. Což někomu může být úplně jedno, někomu to může být dokonce milé a někomu to může naopak dost vadit.

Natálie a Cassida však přišly s originálním nápadem na parádní motivační plakáty jejichž hesla jsou v jazyce českém! Což prostě nám všem Čechům musí připadat velmi sympatické! K tomu navíc krásná grafika a kvalitní provedení - tak, co víc si přát, ne?

A tak se rozhodně běžte podívat na jejich: 


No a vyberte si ten Váš nakopávací text, co si pověsíte doma v obýváku/předsíni/ložnici/či kde. 

     

     

čtvrtek 15. května 2014

Tanči dokud můžeš!

Vařím a tancuju.
Tancuju po kuchyni jako blázen.....
Protože....

Tanči, tanči, tanči.
Tanči dokud můžeš,
Tanči, to udýcháš.
Tanči, na klaviatuře,
Tanči dokud můžeš ještě stát.

Aneb jedno zcela nečekaně šťastné odpoledne! Prostě jen tak ....


středa 14. května 2014

Everything is awesome.

Právě zcela nečekaně sleduju Czech music awards a objevuju "nové" české talenty na české scéně. K. pracuje a já se léčím kolou. 

V pondělí mi na schůzku přišla paní s nějakou střevní virózou (má cenu říkat jim, že nemají na schůzky chodit nemocní? Nemá!) a včera mě to bohužel také dostihlo (ach jo) - mám pocit, že veškerý svoje sick days si vždycky vybírám v ty nejmíň vhodný doby. No nic, takže jsem na suchých rohlíkách a kurýruju se. 

Dneska mi konečně dorazil Zajíc v krabici - Česká pošta jako vždy nezklama. Nabídnou vám emailem, že si můžete nastavit, kdy chcete balík doručit. Tak si to tam nastavím, ten den samozřejmě nic - na sledování balíčku jsem se dočetla, že z technických důvodů na straně pošty balíček nedoručili a další pokus bude dnes. Celý den jsem byla doma, čekám, čekám, čekám a pak se dočtu, že mě nezastihli a balíček je na poště - kde to jsme prostě!!!! Česká pošta je největší hell!!! 
Nicméně krabice mi udělala hroznou radost - je kupodivu krásně zajíčková (a já zajíce nemám ráda jako! já se jich bojim!). Větší recenzi čekejte v průběhu času, až vyzkouším všechny ingredience, které mi dorazily. 

Za tři dny Skotsko. Malinko stoupá nervozita, jelikož se nestíhám moc připravit na vedení workshopu a diskuze. Budu se modlit, že mě něco osvítí, abych se dokázala vyžvejknout. Snad zbyde čas i na nějaké to nakupování - hotel máme na příhodném místě. Pečlivě sleduju taky počasí v Glasgow a i když má pršet (což se docela očekává), tak teploty nevypadají zle. 

Začala jsem číst Bílý oleandr od Janet Fitch. Knížka, do které se mi z nějakého nepochopitelného důvodu nikdy nechtělo. Film jsem kdysi viděla, ale moc si z něj nevybavuju. Vím, že jí má hodně ráda Sara a že jí četla několikrát. Onehdá jsem šla vrátit knížky do knihovny a ve vrácených knihách na mě čekala - tak jsem si řekla, že je čas to překousnout a zkusit jí. Klepu si na čelo - proč jsem tak dlouho čekala! Knížka je dokonalá!

Zároveň jsem se odhodlala a dala se do čtení Agathy Christie. Detektivky nejsou šálek mého čaje, ale řekla jsem si, že bych měla dát Agatě šanci. Začala jsem knížkou Vraždy podle abecedy, jsem skoro v půlce a docela jsem se začetla. Tak uvidíme - v nočním stolku mám ještě další tři kousky.

Příště už možná z letadla, či ze Skotska. 

úterý 13. května 2014

Inspirations 02.

Reklamy na facebooku jsou docela peklo, ale občas se mezi nimi najdou zajímavé věci. Přesně takhle jsem totiž narazila na stránku Draw and Cook. Najdete tam krásně ilustrované recepty. Už jich mám několik připravených k tisku a k vyzkoušení.

Díky Joanně a Cup of Jo jsem objevila stránku Giveit100 - aneb practice something for 100 days. Takový videochallenge web, kde se lidi upíší nějakému úkolu (nejčastěji asi cvičení, ale třeba taky cvičí facepainting, učí se takové to coffee art, píší vzkazy, učí se na nějaký hudební nástroj, učí se s jojem a tak) a po 100 dní v kuse natáčejí krátká videa, které pak mohou sdílet přes web – nastavit si můžete i soukromí a světu se neukazovat. Pořád přemýšlím čemu bych se upsala :-).

Zajíc v krabici. Ani nevím už, jak jsem na to přišla, asi jsem četla nějakou recenzi na blogu na ně a hrozně mě to zaujalo. Jak propagovat zdravé potraviny, zajímavým způsobem. Zítra mi má dorazit má první objednávka, takže můžete čekat recenzi i ode mě. Těším se na to jak malá.

Díky Kristozkousne jsem objevila 100happydays. Všimněte si, jak mě tyhle challange úplně lákají – škoda, že mi tak dlouho vždycky trvá se do nich pustit. V téhle challange pro změnu 100 dní v kuse fotíte něco, co vám ten den udělalo radost. Dokážete si po sto dní každý den najít čas na něco pěkného?

Aplikace pro telefon. Dnes hry. Nejsem žádný šílený pařič her a rozhodně to nejsou moje nejpoužívanější aplikace. Ale jsou dvě hry, které vám s chutí doporučím. Jedna je doporučení od Lenyho a je to hra Plants vs. Zombies. Dost jsem na ní ulítávala – hlavně na prvním díle, který jsem asi po půl roce fakt dohrála až do konce. Druhý díl je zatím v procesu, ale zdá se mi už takový náročnější. Druhá hra je Guess the movie?, kterou jsem objevila na Get the louk. Pro filmové fandy naprosto ideální. Podle kreslených obrázků poznávate filmy nebo postavy. Komu jsem to zatím ukázala, tak na tom začal hrozně ulítávat. 

Natálka Oreiro dělá reklamy pro vlasovou kosmetikou Sedal - možná víte, možná ne. Nicméně v rámci těhle reklam natočila videa, kde vás naučí vytvořit si jednoduchý účes ve třech krocích. Líbilo se mi a tak posílám dál. Neskutečně sympatická žena!

Filmy, co bych doporučila za poslední dobu: Rivalové (2013) - konečně jsem to taky viděla, Víla (2011) - neuvěřitelně divnej a bláznivej film, Zachraňte pana Bankse (2013) - Walt Disney a pozadí Mary Poppins, Lásky čas (2013) - romantika jak vyšitá, Pěna dní (2013) - jak surrealistické!, Walter Mitty a jeho tajný život (2013) - dokonalé a ten soundtrack!, Ona (2013) - zvláštní a s atmosférou.

No a hit nakonec! 



neděle 4. května 2014

By the time.

Tenhle mišmaš všeho se vám snažím sepsat už asi tři týdny. Jednou jsem dokonce začala, ale nakonec z toho nic nebylo. Dneska jsem se vzbudila v půl deváté a řekla si: jdu na to. Nejdřív jsem přečetla tři kapitoly z knížky Nory Ephron, co jsem si včera přinesla z knihovny a teď si říkám, jestli to všechno za půl hodiny stihnu než bude vstávat K., ale co....

Diplomka dopsaná. Dokonce odevzdaná. Úžasný pocit k neuvěření. Držet tu práci svázanou a vědět, že jsem to zvládla bylo .... povznášející. Poslední týdny před dopsáním byly trošku hektické a skoro jsem si říkala, že to v termínu asi nezvládnu, ale pak jsem se kousla a dala to. Praktickou částí si nejsem vůbec jistá a jestli to obhájím fakt nevím, ale hlavně, že je to dopsané. Tak mám teď asi měsíc a půl volnosti, kdy nemusím myslet na školu a kdy poslední titul je na dosah a konec mého studia taky!



Ve středu jsme s L. a T. byli na Majálesu. K. nemohl, protože musel do práce (chudák). Byla to výborná akce, líbilo se nám to mnohem víc než loni. Změna místa byl dobrý nápad. Stejně jako loni jsem si užila Kryštof, jsem letos proskákala a prokřičela koncert Chinaski. Máme fotky z takových těch budek s rekvizitami (což jsem hrozně chtěla už loni), dali jsme si drinky s překvapením u VŠCHT, jednou jsme vystáli frontu na Cider od Kingswoodu (moje nové oblíbené pití), vypili spoutu Fénixů, dali si jeden langoš, na který jsme čekali asi 45 minut frontu a přišli tak o kus koncertu Divokýho Billa (což jsem ve frontě dávala hlasitě najevo), viděli jsme holky z UK dělat pole dance, bohužel jsme taky viděli přehlídku v plavkách holek nominovaných na miss majáles (bylo nám to za ně hrozně trapný!) a jediné, co jsem zase nezvládla bylo sehnat někoho, kdo by si měl vzal v tom stánku se svatbama (ach jo). No zas mám něco pro příští rok, že jo. Nohy mě z toho bolí ještě dneska, ale moc jsem si to užila a oslavila tak odevzdání diplomky. 



Prodej domu se chýlí ke konci. Skoro všechno je vyklizené a už čekáme jenom na peníze. S těžkým srdcem jsem vyhodila svoje výkresy, panenky, barbíny, školní aktovku z první třídy a vzdala se nespočetně knížek. Stejně jsem si domů přivezla pár plyšáků, asi šest sešitů polepených výstřižky z časopisů, pláštěnku s jahůdkama, co jsme se ségrou nosily, když nám byl tak rok a pár knížek, co se mi ještě vejdou do knihovny. Udělala jsem pár fotek a pořád čekám, jak to nakonec zvládne babi. Nový byt už má vybraný a nakonec může zůstat blízko všem přátelům, za což jsem nesmírně ráda. Stejně je to všechno, ale hrozně smutné....



Přesně za 14 dní frčím zase na pracovní cestu do Skotska. Oproti loňsku se na to vážně těším, i když mě kolem toho čeká ještě hodně práce. Letos si beru větší kufr a hlavním cílem je, abych si udělala zásoby v Lushi. Tentokrát mě čeká dokonce vlastní hotelový pokoj. Jediné, co mě netěší je zpáteční cesta s přestupem, což znamená o let navíc a já lítání nerada. Na druhou stranu dáme si British Airways, tak jsem zvědavá jak se to bude lišit od nízkonákladovky. 

Dočetla jsem Svědectví od Kinga (po hrozivě dlouhé době - 2 měsíců). Samozřejmě jsem měla uncut version, takže to bylo přes 1200 stran. Nicméně výborná knížka a děkuju za doporučení své profesorce ze střední. 
V rámci dosledovávání filmů z disku jsem se dala po druhé v životě do Lynche. Po Eraserhead padla volba na Mulholland drive. Chybí mi dokokat ještě 45 min (které jsou prý na filmu to nejdivnější a nejšílenější, což musí být fakt něco, protože je to celý dost divný) a začínám si říkat, že to bude asi můj poslední Lynch. Ráda bych dala ještě Sloního muže, ale asi tomu dám nějaký čas. Co vy a David Lynch? 

Objevily se nám doma potravinový moly (největší zkáza lidstva), tak jsem takhle ve čtvrtek musela vyhodit jídlo asi za 3000,-. Asi vám nemusím říkat kolik vzteku to provázelo (skoro i slz). Tak to teď u nás v kuchyni vypadá extrémně čistě a taky extrémně prázdně, jak kdyby jsme se zrovna přistěhovali. Každé ráno vcházím do kuchyně a modlím se, abych tam nic neobjevila. Pokud nemáte někoho hodně rádi a chcete se mu pomstít, tak tohle můžu vřele doporučit :-D.

Velikonoce jsme letos moc neslavili - žádnej beránek, žádný vajíčka. Pomláskou jsem sice dostala, ale byla loňská (a to prej neplatí). Ale byli jsme s K. v Zen studiu na masáži a užít si soukromou vířivku se saunou. Tohle místo vám fakt doporučuju! Všechno dokonalé, krásné prostředí, příjemná atmosféra. 

Když jsem chodila na střední, tak hned na rohu kousek od školy byla (a pořád je) pekárna, kam jsme si všichni chodili kupovat svačinu. Měla jsem různá období, kdy jsem ulítávala vždycky na jedné věci. Pizza rohlíky, karlovarský rohlík, jahodový řez či šunková bageta. V pátek jsem si místo normálního oběda potupně koupila šunkovou bagetu od Deli a narazila jsem  přesně na tuhle šunkovou bagetu, kterou jsem jídávala a kterou jsme milovali. Famózní setkání po letech! Příště bych ráda narazila na ten karlovarský rohlík. 

Venku je poslední dobou krásně, tak chodíme víc ven a dokonce jsem byla už i běhat. Snad to bude taky častější. 





Brzy očekávejte nějaký recept a inspirations.