Inspirations 02.

Reklamy na facebooku jsou docela peklo, ale občas se mezi nimi najdou zajímavé věci. Přesně takhle jsem totiž narazila na stránku Draw and Cook. Najdete tam krásně ilustrované recepty. Už jich mám několik připravených k tisku a k vyzkoušení.

Díky Joanně a Cup of Jo jsem objevila stránku Giveit100 - aneb practice something for 100 days. Takový videochallenge web, kde se lidi upíší nějakému úkolu (nejčastěji asi cvičení, ale třeba taky cvičí facepainting, učí se takové to coffee art, píší vzkazy, učí se na nějaký hudební nástroj, učí se s jojem a tak) a po 100 dní v kuse natáčejí krátká videa, které pak mohou sdílet přes web – nastavit si můžete i soukromí a světu se neukazovat. Pořád přemýšlím čemu bych se upsala :-).

Zajíc v krabici. Ani nevím už, jak jsem na to přišla, asi jsem četla nějakou recenzi na blogu na ně a hrozně mě to zaujalo. Jak propagovat zdravé potraviny, zajímavým způsobem. Zítra mi má dorazit má první objednávka, takže můžete čekat recenzi i ode mě. Těším se na to jak malá.

Díky Kristozkousne jsem objevila 100happydays. Všimněte si, jak mě tyhle challange úplně lákají – škoda, že mi tak dlouho vždycky trvá se do nich pustit. V téhle challange pro změnu 100 dní v kuse fotíte něco, co vám ten den udělalo radost. Dokážete si po sto dní každý den najít čas na něco pěkného?

Aplikace pro telefon. Dnes hry. Nejsem žádný šílený pařič her a rozhodně to nejsou moje nejpoužívanější aplikace. Ale jsou dvě hry, které vám s chutí doporučím. Jedna je doporučení od Lenyho a je to hra Plants vs. Zombies. Dost jsem na ní ulítávala – hlavně na prvním díle, který jsem asi po půl roce fakt dohrála až do konce. Druhý díl je zatím v procesu, ale zdá se mi už takový náročnější. Druhá hra je Guess the movie?, kterou jsem objevila na Get the louk. Pro filmové fandy naprosto ideální. Podle kreslených obrázků poznávate filmy nebo postavy. Komu jsem to zatím ukázala, tak na tom začal hrozně ulítávat. 

Natálka Oreiro dělá reklamy pro vlasovou kosmetikou Sedal - možná víte, možná ne. Nicméně v rámci těhle reklam natočila videa, kde vás naučí vytvořit si jednoduchý účes ve třech krocích. Líbilo se mi a tak posílám dál. Neskutečně sympatická žena!

Filmy, co bych doporučila za poslední dobu: Rivalové (2013) - konečně jsem to taky viděla, Víla (2011) - neuvěřitelně divnej a bláznivej film, Zachraňte pana Bankse (2013) - Walt Disney a pozadí Mary Poppins, Lásky čas (2013) - romantika jak vyšitá, Pěna dní (2013) - jak surrealistické!, Walter Mitty a jeho tajný život (2013) - dokonalé a ten soundtrack!, Ona (2013) - zvláštní a s atmosférou.

No a hit nakonec! 

By the time.

Tenhle mišmaš všeho se vám snažím sepsat už asi tři týdny. Jednou jsem dokonce začala, ale nakonec z toho nic nebylo. Dneska jsem se vzbudila v půl deváté a řekla si: jdu na to. Nejdřív jsem přečetla tři kapitoly z knížky Nory Ephron, co jsem si včera přinesla z knihovny a teď si říkám, jestli to všechno za půl hodiny stihnu než bude vstávat K., ale co....

Diplomka dopsaná. Dokonce odevzdaná. Úžasný pocit k neuvěření. Držet tu práci svázanou a vědět, že jsem to zvládla bylo .... povznášející. Poslední týdny před dopsáním byly trošku hektické a skoro jsem si říkala, že to v termínu asi nezvládnu, ale pak jsem se kousla a dala to. Praktickou částí si nejsem vůbec jistá a jestli to obhájím fakt nevím, ale hlavně, že je to dopsané. Tak mám teď asi měsíc a půl volnosti, kdy nemusím myslet na školu a kdy poslední titul je na dosah a konec mého studia taky!

Ve středu jsme s L. a T. byli na Majálesu. K. nemohl, protože musel do práce (chudák). Byla to výborná akce, líbilo se nám to mnohem víc než loni. Změna místa byl dobrý nápad. Stejně jako loni jsem si užila Kryštof, jsem letos proskákala a prokřičela koncert Chinaski. Máme fotky z takových těch budek s rekvizitami (což jsem hrozně chtěla už loni), dali jsme si drinky s překvapením u VŠCHT, jednou jsme vystáli frontu na Cider od Kingswoodu (moje nové oblíbené pití), vypili spoutu Fénixů, dali si jeden langoš, na který jsme čekali asi 45 minut frontu a přišli tak o kus koncertu Divokýho Billa (což jsem ve frontě dávala hlasitě najevo), viděli jsme holky z UK dělat pole dance, bohužel jsme taky viděli přehlídku v plavkách holek nominovaných na miss majáles (bylo nám to za ně hrozně trapný!) a jediné, co jsem zase nezvládla bylo sehnat někoho, kdo by si měl vzal v tom stánku se svatbama (ach jo). No zas mám něco pro příští rok, že jo. Nohy mě z toho bolí ještě dneska, ale moc jsem si to užila a oslavila tak odevzdání diplomky. 

Prodej domu se chýlí ke konci. Skoro všechno je vyklizené a už čekáme jenom na peníze. S těžkým srdcem jsem vyhodila svoje výkresy, panenky, barbíny, školní aktovku z první třídy a vzdala se nespočetně knížek. Stejně jsem si domů přivezla pár plyšáků, asi šest sešitů polepených výstřižky z časopisů, pláštěnku s jahůdkama, co jsme se ségrou nosily, když nám byl tak rok a pár knížek, co se mi ještě vejdou do knihovny. Udělala jsem pár fotek a pořád čekám, jak to nakonec zvládne babi. Nový byt už má vybraný a nakonec může zůstat blízko všem přátelům, za což jsem nesmírně ráda. Stejně je to všechno, ale hrozně smutné....

Přesně za 14 dní frčím zase na pracovní cestu do Skotska. Oproti loňsku se na to vážně těším, i když mě kolem toho čeká ještě hodně práce. Letos si beru větší kufr a hlavním cílem je, abych si udělala zásoby v Lushi. Tentokrát mě čeká dokonce vlastní hotelový pokoj. Jediné, co mě netěší je zpáteční cesta s přestupem, což znamená o let navíc a já lítání nerada. Na druhou stranu dáme si British Airways, tak jsem zvědavá jak se to bude lišit od nízkonákladovky. 

Dočetla jsem Svědectví od Kinga (po hrozivě dlouhé době - 2 měsíců). Samozřejmě jsem měla uncut version, takže to bylo přes 1200 stran. Nicméně výborná knížka a děkuju za doporučení své profesorce ze střední. 

V rámci dosledovávání filmů z disku jsem se dala po druhé v životě do Lynche. Po Eraserhead padla volba na Mulholland drive. Chybí mi dokokat ještě 45 min (které jsou prý na filmu to nejdivnější a nejšílenější, což musí být fakt něco, protože je to celý dost divný) a začínám si říkat, že to bude asi můj poslední Lynch. Ráda bych dala ještě Sloního muže, ale asi tomu dám nějaký čas. Co vy a David Lynch? 

Objevily se nám doma potravinový moly (největší zkáza lidstva), tak jsem takhle ve čtvrtek musela vyhodit jídlo asi za 3000,-. Asi vám nemusím říkat kolik vzteku to provázelo (skoro i slz). Tak to teď u nás v kuchyni vypadá extrémně čistě a taky extrémně prázdně, jak kdyby jsme se zrovna přistěhovali. Každé ráno vcházím do kuchyně a modlím se, abych tam nic neobjevila. Pokud nemáte někoho hodně rádi a chcete se mu pomstít, tak tohle můžu vřele doporučit :-D.

Velikonoce jsme letos moc neslavili - žádnej beránek, žádný vajíčka. Pomláskou jsem sice dostala, ale byla loňská (a to prej neplatí). Ale byli jsme s K. v Zen studiu na masáži a užít si soukromou vířivku se saunou. Tohle místo vám fakt doporučuju! Všechno dokonalé, krásné prostředí, příjemná atmosféra. 

Když jsem chodila na střední, tak hned na rohu kousek od školy byla (a pořád je) pekárna, kam jsme si všichni chodili kupovat svačinu. Měla jsem různá období, kdy jsem ulítávala vždycky na jedné věci. Pizza rohlíky, karlovarský rohlík, jahodový řez či šunková bageta. V pátek jsem si místo normálního oběda potupně koupila šunkovou bagetu od Deli a narazila jsem  přesně na tuhle šunkovou bagetu, kterou jsem jídávala a kterou jsme milovali. Famózní setkání po letech! Příště bych ráda narazila na ten karlovarský rohlík. 

Venku je poslední dobou krásně, tak chodíme víc ven a dokonce jsem byla už i běhat. Snad to bude taky častější. 

Brzy očekávejte nějaký recept a inspirations.

Palačinkový mix.

Palačinky jsou na nedělní snídaně ideální a tak už jsem dlouho přemýšlela o tom, že si udělám domácí připravený palačinkový mix, ke kterému pak jen přileju mléko a vyklepnu vajíčko. Receptů na internetu najdete spoustu a některé dokonce obsahují i sušené mléko. Já jsem si nakonec vybrala recept od Nigelly Lawson. Je to strašně jednoduché a výsledek je opravdu chutný. 

Stačí, když si pořídíte nějakou větší dózu a můžete začít. Já si mix uchovávám v tomhle.

Můj lehce upravený recept: 

600 g samokypřící mouky (self-raising flour) -> pořídila jsem v M&S za 47,- 1,5 kg, ale seženete asi i jinde

50 g cukru (půl na půl obyčejný třtinový a světlý muscovado)

lžička soli

Recept od Nigelly: 

600 g hladké mouky

3 lžičky kypřícího prášku

2 lžičky jedlé sody

1 lžička soli

40 g cukru (může být i vanilkový)

Ingredience jen promícháte dohromady a uložíte do dózy. Když si chcete palačinky udělat, smícháte hrnek (250 ml) mouky s 250 ml mléka a jedním vajíčkem. Já dneska potřebovala udělat opravdu jen pár palačinek a dělala jsem mix v poměru 125 ml mouky, 125 ml mléka, 1 vajíčko - měla jsem přesně 7 palačinek. Nebyly příliš sladké, jsou krásně nadýchané a s javorovým sirupem mňam. 

Pěkné etikety na mix najdete třeba tady. 

Zdroj: Nigella Lawson

Jíme. Jíme. Jíme

Zaměstnavatel roku 2014.

Moc často tady o své práci nepíšu - spíš v podstatě vůbec. Dnes bych ale ráda udělala výjimku. Jednou za dva roky Rytmus pořádá soutěž Stejná šance - Zaměstnavatel roku, kdy mohou lidé nominovat firmy, které zaměstnávají někoho s postižením. Firma, která pak získá nejvíce bodů a hlasů se stane zaměstnavatelem roku. Soutěž probíhá celorepublikově a budu ráda, když o ní informaci pošlete dál (ať už na svém facebooku, twitteru, google+ nebo webu). 

Pokud sami znáte někoho, kdo zaměstnává člověka s postižením, můžete nominovat prostřednictvím online formuláře ZDE. (nominace probíhá do konce dubna) 

Tiskovou zprávu o soutěži najdete TADY. 

A pro lepší představu, jak takové zamětnávání člověka s postižením probíhá, se podívejte na video níže. 

Děkuju za spolupráci!

Já a Lush.

K Lushi jsem se dostala díky Nat a už je to nějaká doba. Zaujal mě jejich koncept přírodní kosmetiky a po prvním vyzkoušení to byla láska na první čuch/dotek. V ČR je tahle kosmetika hrozně předražená, takže se vám víc vyplatí si jí nechat od někoho dovézt z Anglie (třeba na aukru takhle pár lidí seženete) nebo si při výletu do Anglie udělat zásoby. Většinou si čtu různé recenze než něco koupím a napadlo mě, že bych svoje zkušenosti mohla poslat dál i já. Takže tady je asi moje první recenze na kosmetiku na tomhle blogu:-).

Balistiky

Vyzkoušena asi jen jedna a to Jasmínová princezna (nějak podobně se to určitě jmenovalo), která už se dnes neprodává. Nemám vanu, takže je mi tahle kosmetická bomba do vany zapovězená. Nicméně Jasmína byla úžasně vonící olejová koupel se třpytkami, kterou bych asi klidně zkusila znova. Pro relaxaci s knížkou výborné – jestli to má nějaké účinky na vaší pokožku nemůžu posoudit. Po jedné koupeli jsem ale měla vláčnou pokožku a nemusela jsem se mazat krémem. 

Aqua mirabilis – tělový kondicionér

Pokožku opravdu zvláční a mě příjemně voní. Krémem jsem se pak už mazat nemusela. Peeling je trošku hrubší, takže zvažte jak moc jste citlivé. Mě to jednou za čas nevadí, ale příště bych chtěla zkusit spíš Buffy. 

Sweetie Pie Jelly

Tohle mě zaujalo spíš tak jako z hecu. Při prvním mytí se možná budete smát, jak vám to hrozně klouže, ale po druhý už vás to bude spíš štvát. Pro mě trošku zklamání a znovu bych do toho nešla. Vůně taková přeslazená, mýdla znám určitě lepší. 

Tuhé šampony

Jako první jsem začala s New – šampuk proti vypadávání vlasů. Po používání asi 11 dní v kuse jsem měla pocit, že to opravdu funguje. Co se týče vůně, tak nic moc, ale na vlasech není vůbec cítit, takže toho se nebojte. Měla jsem ho už 2x a určitě se s ním zase jednou shledám. 

Dál jsem zkusila Jumping juniper proti mastným vlasům. Tohle mi přišlo jako bomba, vlasy se mi opravdu mastili mnohem méně a voní trošku po citrusech. Za mě úspěch a vřele doporučuju! Výborná věc na cesty. 

Momentálně mám ve sprše Seanik, který je pro všechny typy vlasů. Docela příjemně voní a vlasy jsou po něm hebké. 

Nevýhoda všech šampuků je v tom, že vysušují pokožku hlavy, takže je dobré je střídat s jiným šamponem. Výhodou je, že vydrží opravdu dlouho, takže se do nich vyplatí investovat. Mám zkušenost, že jeden šampuk mi vydrží cca 8-10 měsíců, s tím, že ho používám min. jednou týdně.

Big

Šampon s velkými kusy mořské soli, který podporuje objem. Byla to moje druhá zkušenost s šampony z Lushe a je to můj oblíbenec. Mám hodně jemné vlasy bez objemu a tenhle šampon je supr. Hezky mi voní a dělá mým vlasům fakt dobře. Střídám ho s šampukem a dlouhodobě mi vlasy fakt zlepšil. 

Rehab

První tekutý šampon, co jsem si koupila. Přivezla jsem si ho teď z Londýna. Voní tak nějak zvláštně, ale vlasy jsou po něm super, určitě koupím znovu. 

Musím říct, že celkově všechny šampony z Lushe jsou pro mě zázrak a už víc jak rok jsem nepoužila žádný jiný a nehodlám to nějak měnit. Vyhovuje mi, že v nich není žádná chemie a že mi nezatěžují vlasy. Vřele doporučuju!

Tuhý kondicionér Big

Dostala jsem ho vzoreček k nákupu a okamžitě jsem si ho zamilovala. Hlavně jeho vůni!!! Kondicionéry moc nepoužívám, takže mi tahle kostka vydrží fakt dlouho. Tak moc jsem ho chtěla, že jsem si ho dokonce koupila tady v Palladiu za nehoráznou částku. Nicméně investice stála za to. Vlasy jdou krásně rozčesat a nejsou zatížené, navíc krásně voní!

Masky na vlasy

Hair doctor

Hodně hutná, ozdravující maska, která má grády. Je v takovém menším kalíšku, který jsem měla asi na 2x. Asi by se vyplatilo ho použít víckrát a pravidelněji. Podle mě dobrá maska na ozdravení hodně poškozených vlasů.

Roots

Pro jemné a slabé vlasy – maska, kterou miluju. S vlasy mi udělala zázrak a těším se na další kalíšek. Dávala jsem hlavně ke kořínkům, takže mi vydržel relativně dlouho. Je takový větrový, takže se neděste jeho působení, trošku štípe. Vlasy jsou po něm neskutečné jemné a plné objemu.

9 to 5

Odličovač, co hrozně vychvaluje Nat, tak jsem si ho taky konečně pořídila. Krásně mi voní a při odličování je hodně šetrný - nepálí mě po něm oči. Mám docela citlivou pleť a perfektně mi vyhovuje. Koupím určitě znovu. 

Breath of fresh air

Tohle jsem si koupila spíš na vyzkoušení. Pleťová voda s rozprašovačem, co voní po růžích. Zatím jsem jí používala jen na horách, když moje tvář dostávala hodně zabrat a taky když jsem přišla z nějaký párty, kde bylo hodně zakouřeno - pleť zklidní a osvěží. Myslím, že víc jí ocením v létě. Zatím mi to nepřijde jako nějaký velký zázrak. 

Full of grace

Pleťové sérum v tuhé podobě. Byla jsem na tuhle věc hrozně natěšená. Paní ve Skotsku, co mi jí prodávala mi říkala, že jí miluje a používá jí denně. Já jsem na to hrozně líná, což je asi důvod, že nevidím žádné výrazné výsledky. Sérum je hodně hutné a docela mastné, ale rychle se vstřebává. Já používám jen na noc, jednou za čas, ale pořád se chystám, že to zkusím aspoň týden v kuse. Mám suchou pleť, takže by to pro mě mělo být ideální. Je fakt, že ráno mám pleť hladkou a vypadá dobře. Výhodou je, že má dlouhou výdrž, přesto, že je tak malá. 

Domov.

Dnes bych vám chtěla vyprávět příběh. Příběh o jedné malé holčičce, která se narodila do komplikovaných vztahů svých rodičů, kteří na její příchod nebyli úplně připraveni a domě, který pro ní znamenal všechno. Osud tomu chtěl, že vyrůstala spíše se svými prarodiči - v domě, kde se narodila a vyrůstala její babička. Ta později do onoho domu přivedla svého muže a na svět přivedla dvě děti. Z malého jednopatrového dvojdomku se stal menší dvou generační dům. Dům s dvorkem, garáží, dílnou a menší zahrádkou plnou zeleniny. Čas utíkal a všechno se pořád trochu měnilo. Zmizela dílna, zmizela garáž - v zimě na jejich místě vznikal ledový povrch na bruslení. Na zahradě existovalo bezpočet míst pro vaření lektvarů, ale taky záhony plné zeleniny a ovoce. I záhony nakonec zmizeli a z původního vybavení zbyla jen houpačka. V létě káď místo bazénu. S tím starým domem bylo spojeno tolik vzpomínek - hezkých i smutných. 

Velké oslavy narozenin, svatba, společné setkávání, velké hádky, různé uskupování a změny obývání. Vzpomínky na poslední léta ve školce, vzpomínky na ranní vstávání do školy. Všechny Vánoce. Výměna bojleru. Ježdění na tříkolce a pak první pokusy na kole. Rozbitá kolena. Hraní na písku a přátelství se sousedy. Půda obložená dřevem, ve které zůstala dědova práce a která vždycky tak trochu skýtala tajemství. První setkání s rockenrollem a Elvisem. Gumídci a hopsinková šťáva. Nedělní obědy - babiččiny polévky a dědova sekaná. Mámino první auto, co stálo na dvoře. Vzpomínka na první kroupy, o kterých nám děda jen vyprávěl a ony pak opravdu přišly. Poslední setkání s dědou. Rozloučení se strejdou. Oba své poslední dny strávili právě tady - ať už to věděli nebo ne. Všechny víkendy, když jsme byli malé, všechny letní prázdniny. Učení na státnice. První vztah a malé společné budování. První rozchod a ztráta všeho. Byly chvíle, kdy nás tam žilo osm. Pak už jen tři a nakonec tam babička zůstala úplně sama. 

Nebyl to jen obyčejný dům - byl to domov. Místo, které vám zůstane v srdci. 

A ten dům je teď k prodeji. Za pár měsíců ho pravděpodobně bude obývat úplně jiná rodina a dost možná, že dům zmizí úplně. Po šedesáti devíti letech babička opustí dům, ve kterém se na konci války narodila. Dům, kde založila svou rodinu; dům, kde se musela rozloučit se svým mužem a bratrem. Dům, který byl zázemím pro nás všechny. 

Té malé holčičce je z toho smutno.

Právě dnes je dům oficiálně prodaný...

Píšu diplomku.

Objevila jsem včera tenhle web a hrozně mi zvedl náladu. Ve značeném zoufalství a záseku 30 dní před odevzdáním, kdy mi chybí v podstatě celá praktická část práce, jelikož neumím dělat kvalitativní výzkum - mi tohle opravdu přišlo vhod!

Dneska zapečená polenta s lilkem a cuketou. K. se nějak netváří na vegetariánské dny, které bych ráda zavedla (tak ho musím nějak přesvědčit).

Objevila jsem ty nejkrásnější sukně na světě - škoda, že zrovna nemůžu nakupovat absolutně nic! AKARI - aneb originální sukně přesně podle mého gusta. 

Konečně jsme si objednali soukromý wellness do Zen studia v Holmes Place, co jsem dala K. k valentýnu. Relax nám určitě neuškodí. Teď už nám zbývá jen zarezervovat víkend v Českém Švýcarsku v lovecké chatě. 

Poslední díl HIMYM je na světě a klepe na dveře - ani se na něj nechci skoro podívat. Jasně ta poslední série byla naprosto o ničem - ale přece jen - jsou to Barney, Robin, Ted, Marshall a Lily. Bude mi to chybět.