úterý 13. ledna 2015

"27"

Dnes s paprsky ve tváři
a jarním vánkem v zádech.
Zase o rok starší.
Tentokrát mnohem šťastnější. 

čtvrtek 8. ledna 2015

Rok 2014.

Ohlédnutí za uplynulým rokem. Rokem, který obecně vzato nestál za nic. Když se podívám zpátky, tak to byl určitě můj nejhorší rok od roku 2001. Těšila jsem se až skončí a trochu se bála, co přinese leden. 
Stejně tak jak tenhle rok začal, tak taky skončil. S nadějí vyhlížím rok 2015. 

Leden
- asi nejhorší měsíc z celého roku, všechno to začalo 5. 1. a táhlo se neskutečně dlouho
- dočetla jsem Zlodějku knih (jednu z nejlepších knížek roku!)
- měla jsem narozeniny - dvacátéšesté (vzhledem k okolnostem nebyly nic moc)
- začínáme koukat na Sherlocka Holmese a chodit na lekce salsy
- Rytmusí novoroční večírek se nese v mexickém duchu
- poslední plánování a nejlepší tři dny tohohle měsíce - jedeme s mamkou, ségrou a mamkou K. do Londýna (poprvé a určitě ne naposled)
- uspořádali jsme legendární párty s playstation move a dali si ten nejšílenější "sendvič" ever

Únor
- nemůžu spát, několik dní, je to šílený
- poprvé jsem vařila hovězí vývar
- už potřetí Sokolský ples
- rozhodujeme se, že babi prodá dům (jsem z toho rozhozená)
- začala jsem chodit na lekce jógy pro zdravá záda
- makám na diplomce, první rozhovory

Březen
- hory s T. a L., jediná týdenní dovolená v tomhle roce
- první jarní počasí a čtení na balkóně
- koupili jsme si křeslo!
- vylila jsem si čaj do notebooku, kde jsem psala diplomku (zoufalství!)
- rozeslala jsem holkám pohledy (jen tak)
- 20. 3. je kolem dvaceti stupňů a jdeme na pivo do lesáče
- pekelně makám na diplomce, střídavě propadám zoufalství a depresi, mám pocit, že to nedopíšu
- začala jsem a dočetla jsem životopis Kurta Cobaina a jsem u vytržení!
- v práci pořádáme seminář s odborníkem na networking
- byla jsem s mamkou a taťkou na Matějský! 

Duben
- týden volna na psaní diplomky - finišuju! 
- první letošní návštěva v našem pivovárku
- první letošní výběh! 
- začínáme koukat na Chirurgy
- byli jsme v Zen studiu (privátní sauna a vířivka a nejlepší masáž!)
- dostala jsem krásný botky od Dogo
- byli jsme na módní přehlídce v Mánesu
- dimplomka vytištěná a odezvdaná (!!!)
- Majáles - mnohem lepší než loni a hrozně si to s T. a L. užíváme!

Květen
- viděli jsme Lego movie (a vůbec jsme to nedávali!)
- podruhé pracovně ve Skotsku
- 23. 5. poprvé vytahuju kraťasy a nechávám se hodně ostříhat!
- grilujeme u I. na chatě
- zasadila jsem bylinky
- sraz s lidma ze střední po sedmi letech, velká účast a dost vydařené!
- chodíme na hot jógu (a umíráme)
- poslední oslava na zahradě (ach jo)

Červen
- hrozně jsem se začetla do Nory Ephron a nadchnul mě film American splendor
- měli jsme parádní pracovní párty na Vyšehradských hradbách
- po dvou letech jsme se viděli s F. a bylo to fajn
- opět jsem propadla Gilmorkám!
- konečně máme novou pračku (jupí)
- obhájila jsem diplomku a získala magisterský titul a ségra zvládla bakaláře!
- začala jsem číst Živou historii
- byli jsme na wellness víkendu v Rumburku a podívali se po Českém Švýcarsku
- krize je opět zpátky a leden se opakuje

Červenec
- sestřička promuje, v taláru a čepičce a je to úžasný!
- odpočinkový a přemýšlecí víkend na Slapech
- naposledy jsem viděla "dům" a vlastně ani ne pořádně
- taťka si neskutečně pořezal nohu, protože měl jeden ze svých super pubertálních nápadů
- kolega z práce se oženil a my byli při tom!
- klíče od "domu" předané a definitivně už není náš
- sraz s holkama z vejšky na Náplavce
- víkend na Mácháči, který nás okouzlil
- K. konečně opravil splachovadlo! :-D
- babi přebírá nový byt
- odjíždíme na krátkou dovolenou do Jižních Čech - prší, prší, prší

Srpen
- K. jede pracovně do Istanbulu
- pomáháme babi uklidit a zabydlet byt
- zase fotbal a tour de pub
- naprosto báječný Kryštofkemp (nej jídlo, nej hudba, nej prostředí a fotka z Nikolaosem)
- letos zase konečně festival na Okoři! (překvapením večera výborní Mig 21)
- skvělý oddychový víkend na Slatině a nejvtipnější výlet do muzea másla v Máslovicích
- s K. jsme spolu šest let! a máme za sebou nejhorší rok
- koupili jsme si nové matrace (ach) a umíráme blahem
- grilovačka burgerů u J. a M.
- holčičí párty v Roztokách a petanque
- začínám 100 happy days

Září
- po deseti letech zase alergologie
- naši jedou do Maroka a ségra do Španělska
- randíčko s procházkou a zmrzlinou na Střelečák
- kolaudace u H. a T.
- letos mnohem lepší Burgerfest!
- uvařila jsem první jedlou dýňovou polévku
- Rytmus slaví 20 let
- jela jsem k B. na burger akci a našla nejkrásnější domeček na světě

Říjen
- výjezdní v indiánském stylu
- dva týdny jsem ležela doma se spálovou angínou (po deseti letech fakt nemocná!)
- poprvé jsme byli v Sapě (konečně)
- poprvé jsem pekla bagely

Listopad
- byli jsme v Uhří na pouti
- už 11 let bloguju!
- dali jsme si randíčko ve vinárně
- začali jsme chodit o víkendech do posilky
- opožděná halloween party ve stylu pohádkových a filmových postav
- dokončila jsem 100 happy days
- uspořádala jsem holčičí večer u nás doma
- viděli jsme Interstellar!!!
- babi a děda slaví zlatou svatbu (50 let spolu!)
- promuju!

Prosinec
- poprvné v životě jsem malovala (kancelář v práci)
- moje střední slavila výročí a konal se absolventský sraz (i když trošku slabej)
- byli jsme v Café Palanda na nejlepších burgerech!
- kupuju dárky, peču cukroví a chytám vánoční náladu
- k Vánocům jsem dostala nový Iphone (dojetí obrovský)
- konec roku končí strašně smutně (J. B. už není mezi námi)

Přečetla jsem 63 knížek (osobní rekord) - z toho 18 v kindlu a 8 v angličtině. Hledejte je TADY.
Viděla jsem 116 filmů. Jaké to byly a pro inspiraci se můžete podívat TADY.
Za rok jsem na instagram nafotila 165 fotek.
Napsala jsem 59 příspěvků na blog (což je jisté zlepšení).
Nejvíc jsem poslouchala Nirvanu (348x), hned potom Beatles a Kryštof. Nejhranější písničkou roku bylo Tanči dokud můžeš od Mandrage (26x) a v závěsu Parapet a Pop! Goes my heart.

pondělí 22. prosince 2014

Vánoce.

Dneska jsem dopoledne dobalila poslední dárky a podívala se na Sám doma 2. Začíná mi dvoutýdenní volno a cítím se báječně. Minulý týden byl fakt náročný a když si vzpomenu, jak jsem tahala tašky plné jídla a posledních dárků, potím se ještě teď!
Miluju svítící stromeček, horký čaj (nejlépe svařák) a vánoční filmy. Nejkrásnější čas v roce! 
Zítra mě čeká Štědrý den s K., ve středu ten pravý s rodinou a pak už začíná maraton rodinných návštěv. 
O víkendu jsme měli nakonec nad míru vydařený vánoční večírek plný zábavy a zajímavých komunitních zjištění (hahaha). Pekla jsem vánoční cheesecake s vaječným koňakem a brusinkovou omáčkou podle Brown eyed baker a byl báječný. Dostali jsme s K. moc pěkné dárky a "omylem" jsme darovali nejvíc sprostou hru (pro oživení vztahu doporučuju Koupelové hrátky - je to drsnější než čekáte). 

Jestli máte ještě nějaký volný čas na vánoční filmy a to, co dávají v televizi vás neláká, tak doporučuji Mupetí vánoční koledu, Na Vánoce budu doma a původního Grinche



Mějte letos krásné Vánoce a užívejte si společně strávený čas! 

úterý 2. prosince 2014

První sníh.

Ráno jsem se vzbudila, a protože už včera bylo jasné, že dneska to s dopravou nebude růžové, jako první jsem se ještě v posteli podívala na dpp. Kromě toho, že jsem zjistila, že nejezdí tramvaje, jsem také zahlédla fotku zasněžených kolejí!!! Během vteřiny jsem vylétla z postele a zamířila k oknu. Ano, ano, ano! Venku je první sníh. K. mé nadšení a skákání po posteli tolik nesdílel, nicméně hned bylo jasné, že tenhle den bude můj DEN! Vytáhla jsem palčáky, čepici (slepici) i parku se zimní vložkou a s úsměvem se vydala ven. Ještě před zastávkou jsem udělala pár fotek a hurá do práce. Na zastávce jsem si sice trošku postála a autobus byl pak maličko přeplněný, ale co. V metru mi přijel vagón s číslem čtyři a všechno šlapalo jako na drátkách.
Den, kdy padá první sníh musíte samozřejmě náležitě oslavit a tak jsem se vydala na sójové chai tea latté do Starbucksu, kde světe div se! jsem dostala nápoj zdarma. Na ulici spoustu lidí, protože jinak než pěšky se dneska po Praze moc nehnete. Všichni tak trošku naštvaní a mezi nimi já s úsměvem a sněžící písničkou na rtech. Po cestě z Ípáku ke kanceláři začalo dokonce lehce posněhávat!


Odpoledne pak začalo sněžit těsně předtím než jsem musela jít na angličtinu (no není to znamení!?). Po angličtině Candy store, nakoupit něco na večeři a vyzvednout dárek.

Jaký byl ten váš #firstsnowday?

neděle 30. listopadu 2014

#100happydays - dokončeno!

Od 8. 8. do 15. 11. jsem fotila svých 100happydays. Ze 100 fotek se mi podařilo vyfotit 77. Největší krize nastala, když jsem doma ležela se spálovou angínou - nebylo zkrátka, co fotit. Těch pár dalších dní jsem nefotila většinou proto, že mi nebylo dobře či jsem byla po nějaké párty. Stejně jsem na sebe, ale pyšná, protože jsem to dotáhla do konce. Hned na začátku jsem měla chuť s tím praštit, protože jsem nevěděla, co každý den fotit. Hodně mi pomohlo myslet na to, že nejde o to, aby ta fotka byla hrozně umělecká a krásná, ale že jde o to, že fotím prostě něco, co mi ten den udělalo radost. Tak po měsíci už se z toho stal takový rituál a neměla jsem s tím problém. 
Proč byste něco podobného měli zkusit? Už jen proto, že je hrozně fajn každý den hledat něco pěkného a to i v den, kdy se vám zdá, že se kolem vás nic dobrého neděje. 

Tady je těch mých 77 šťastných dní!  





sobota 29. listopadu 2014

Co se stalo v listopadu.

Listopad se chylí ke konci a já vám dlužím aspoň nějakou rekapitulaci toho, co všechno se událo. 

Pracovně se listopad nesl v duchu konce našeho milého projektu Networking. Poslední přípravy na velkou akci, poslední vyplňování výkazů (slibuju, že je příště budu vyplňovat pravidelně a ne jednou za čtyři měsíce!). Celodenní seminář pro neziskovky se nám vydařil a přežila jsem i prezentování. Znáte Prezi? To je teď nový hit, co nahradí powerpoint! Včera teda tak nějak oficiální konec po dvou letech. Vzpomínám si, jak jsem na první poradě slyšela, co všechno nás čeká a přišlo mi to naprosto nerealizovatelný. A ono to nakonec všechno šlo (i když někdy ne tak hladce), velký dík za to patří naší JaněL, protože bez ní bychom to do konce nikdy nedotáhli (nebo určitě ne, tak úspěšně). 
Další velkou pracovní novinkou je má první cesta na EUSE konferenci do Lisabonu, která mě čeká v květnu. Trošku jsem tušila, že los padne na mě a trošku jsem se cukala, protože svojí english zkrátka moc nevěřím. Na druhou stranu je to velká výzva a výzvy se musí přijímat! Včera jsem vyplnila a poslala přihlášku a když mě vyberou, tak mě čeká taky vedení workshopu. V květnu budu stoprocentně pokáklá (hahahahahaha). 

Zvládli jsme i opožděnou halloween párty v převlecích, která padla na prodloužený víkend. Zase jsme hrozně jedli, pařili, odpočívali a koukali na pohádky (což T. nesl poměrně statečně). Konečně jsem měla šanci zrealizovat kostým z Pulp fiction a šla jsem za Miu. Bohužel jsme nesehnali paruku pro K. a tak jsme nešli v páru, ale to snad vychytáme do příště. Nově do našich tradičních dýchánků plánujeme taky vánoční večírek (jupí!). 


Ten samý víkend, co se konala halloween párty jsem taky dokončila svou 100happydays challenge. O ní chystám krátký samostatný příspěvek, kde uvidíte i všechny fotky. Nakonec jsem zvládla 77 ze 100. 

Na K. narozeniny jsem pověsila svou milovanou hvězdu a začala tak pomalu, ale jistě přivolávat vánoční náladu! Kdyby to šlo, mám jí tu celý rok. Po dvou letech jsem taky konečně koupila světýlka a omotala čelo postele (proč mi to trvalo tak dlouho?). 



Jak jste zjistili v minulém příspěvku, promovala jsem. Bylo fajn, že jsme to měli skoro všechny holky dohromady. Lehká nervozita z toho, abysme dodrželi všechen ten protokol a správně a nahlas řekli slib. Spolužák z teologie měl moc pěkný projev a vlastně mě překvapil i ten biblický o soli. Všichni byli nadšení, dostala jsem spoustu kytek, spoustu peněz a taky Parker propisku (a teď už jen psát, psát, psát). Škola už definitivně uzavřena a v knihovně jsou tubusy kompletní!


Během listopadu jsem přečetla dvě naprosto báječné knížky. Paměti imaginárního kamaráda, které mě donutli vzpomenout si na ty své kamarády (Holčičku a Dádíčka) a Muž jménem Ove, který byl stejně tak vtipný, jako smutný. Obě knížky vám s čistým srdcem doporučuji dál a pokud jste ještě neposlali dopis Ježíškovi, můžete je připsat na seznam. 

Viděla jsem Interstellar a byla jsem úplně paf. Dlouho se mi nestalo, že by film skončil, začaly titulky a v sále bylo naprosto ticho a nikdo se ani nehnul. Debatovali jsme o tom s K. celou cestu domů a v noci se mi o filmu i zdálo. Je to opravdu taková pecka, jak se říká a jděte na to do kina! 

Včera jsem udělala první várku vaječného koňaku (mňam). Dneska se chystám na koledy a pečení perníčků. První adventní víkend - konečně můžu udělat i výzdobu a v neděli zapálení první svíčky na adventním věnci. Letos jsem si ho nechala udělat od spolužačky ze střední, která je prodává na fleru a jsem z něj nadšená. 

Užijte si poslední listopadový víkend! Mě tenhle měsíc utekl hrozně rychle. 

úterý 25. listopadu 2014

Dneska promuju!

Ano, ano, ano. Konečně jsem se dočkala já i celá rodina (hahaha). Dneska máme velký den - konečně dostanu druhý a poslední tubus. 
Zatím tu sedím v pyžamu (naprosto divně máme promoci až ve tři odpoledne), poslouchám 1001 song you must hear before you die a pomalu připravuju, co je potřeba. Začínám cítit mírný neklid.
Oblečení leží rozložené na posteli, kabát je vyčištěný, nové kozačky jsou ještě v krabici. Na podpatky kašlu a beru baleríny. Promoční slib několikrát nahlas zopakován. 
Ještě včera jsem si říkala, že to vlastně ani moc neprožívám a podívejte se na mě dneska! Taková už jsem. 

Poslední dny byly dost hektické. Dlužím vám spoustu informací a ukončení 100 happy days. Nebojte, všechno bude!


pondělí 3. listopadu 2014

"11 let blogování"

Už v létě jsem si do kalendáře v telefonu zadala velkou upomínku na tenhle den. Pak jsem na to samozřejmě úplně zapomněla a dneska dopoledne mi v práci zazvonil telefon. 11 let blogování! Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Letos, přesně dnes - je to celých jedenáct let ode dne, kdy jsem napsala svůj první příspěvek na seznamáckém blogu s názvem My hippie world (najdete ho tady). 
Psala jsem o lecčem - o Nirvaně, o sobě, o kamarádech, o hudbě, o hippies, o naprostých bláznivinách, ale psala jsem. Více či méně, s menšími pauzami, občas s pochybamy zda to má smysl. Psala jsem a píšu už neskutečných 11 let! 

Děkuju za milé komentáře, děkuju za to, že mě čtete. Bez Vás by to nebylo ono! 

A tak tedy všechno nejlepší - My hippie world, Michelle!s Web, Wish. Hope. Life.