Summer reading list - aneb, co budu číst v létě.

Momentálně dočítám Kingův Dallas 63 - knížku, která mě uchvátila od první stránky. Jestli hledáte něco čtivého na dovolenou, určitě neváhejte. 

Léto je pro mě, co se knížek týče, vždycky tak trochu speciální. Většinou je to období, kdy toho přečtu nejvíc - obzvlášť když jedu na dovolenou k moři (což letos jedu). Baví mě sepisovat seznam letního čtení a vždycky se těším do knihovny a s napětím očekávám, jestli ulovím všechno, co jsem měla v plánu. Letos jsem měla docela štěstí a sehnala všechno, po čem jsem toužila. 

• Christopher McDougall - Born to run
• Tuhle knížku už mám na seznamu dlouho a vzhledem k tomu, že jsem se teď do pohybu docela vrhla, mi přišlo fajn si jí konečně půjčit. 

• Graeme Simsion - Projekt manželka
• Tohle mi doporučil jeden ze seznamů, který jsem našla na Pinterestu. Má to být vtipné a trošku zamilované, což je ideální kombinace na léto.

• Gabrielle Zevin - Příběhy opředený život A. J. Fikryho
• Jedno knihkupectví jeden a mrzutý majitel. Hodnocení vysoké. Těším se. 

• Julie Kibler - Odveď mě domů
• Zakázaná láska. Něco oddechovějšího. V létě mám na takové knížky chuť. 

• Michel Faber - Někdy prostě prší
• Četla jsem Kvítek karmínový a i když to pro mě nebyla knížka století jako pro většinu ostatních, ráda si od Fabera přečtu něco dalšího. Tohle je jeho povídková prvotina a jsem na ní hodně zvědavá. 

• Lois Lowry - Dárce
• Knížka, která figuruje snad na každém druhém seznamu knížek, co jsem našla na Pinterestu. Nejdřív jsem si tím nebyla moc jistá, ale nakonec jsem se nechala zlákat. 

• Susan Jane Gilman - Zmrzlinová královna
• Kdy jindy si půjčit takovou knížku než v létě. Příběh vypadá zajímavě a já mám tyhle společenské romány ráda. 

Co budete číst v létě Vy? Napište do komentářů. Ráda se nechám inspirovat. 

Makám na bicáku 11. a 12. + běhání

Jedenáctému tréninku předcházela dlouhá deseti denní pauza kvůli mé cestě do Lisabonu. Návrat byl krušný :-D.

Celý trénink jsem strávila s TRX. Cviky na břicho, nohy, ruce a záda. Neuvěřitelná makačka. Oproti poprvé mi šlo břicho mnohem líp než minule, nicméně na konci cvičení jsem při poslední sérii doopravdy potila krev a musela se hodně hecnout, abych to dala. Když nepočítám první trénink "smrti" :-D, tak tohle byl určitě ten nejnáročnější (možná to bylo i tou dlouhou pauzou). Ke třem klasickým cvikům na břicho jsme přidali ještě další, kdy jsem nohy dávala nejen pod sebe, ale ze strany k ramenům (na posílení šikmých svalů). 

Cviky na nohy. Další příběh plný bolesti :-D. Tři cviky z nichž ten třetí je ten nejbolestivější. Roznožování, přítahy kolen - všechno se zadkem ve vzduchu. Třetí cvik už ani nevím jak popsat. 

Bolavá jsem po tomhle tréninku byla slušně. Na druhou stranu už nikdy to není tak hrozné jako poprvé a je fajn, když cítíte, že se s tělem něco děje. 

Po cvičení jsem měla docela problém vyjít se na páse 10 minut :-). 

Pro dvanáctý trénink jsem si vybrala cvičení na bosu. Něco už jsme dělali - balancování na bose s dřepy a chytáním medicinbalu, který zdviháte nad hlavu, cvik na záda, kdy na bose ležíte a podáváte si s nataženýma rukama míček za zády a výpady. Nově jsem dělala dámské kliky o bosu (poprvé od chvíle, kdy jsem dělala kliky na prvním tréninku a umírala). Světe div se - ač jsem tomu nevěřila, tak jsem ty kliky zvládla - i když přiznávám na konci se mi ruce dost klepaly. Klasicky taky cviky na břicho nechyběly, včetně planku a nově jsem taky "plavala". Nějaké cviky a základní věci o téhle pomůcce najdete TADY. Oproti trx (které považuju za ďáblův nástroj) mám bosu docela ráda. 

Snažím se jíst víc vyváženě a omezit sladké (jak jsem si slíbila) a vcelku se mi to daří. Motivace je velká, tak to jde líp. 

Zároveň jsem taky dodržela slib ohledně běhání a v neděli vyběhla s Kíťou. Ukázalo se, že i když nevidím zas tak moc tělesných změn, na kondici se cvičení docela ukázalo a běželo si mi tak dobře jako nikdy. Hodně jsem omezila i chodící pauzy a víc teď běhám (jupí). Zvládli jsme 5 km a v neděli se chystám zas. 

Makám na bicáku 9. a 10.

Než jsem odjela do Lisabonu, čekaly mě v posilce dva tréninky po sobě. Líp mi to zkrátka nevycházelo časově. 

První den mě čekaly dlouho obávané a očekávané cviky s gunexem. Cviky vypadají relativně easy na první pohled (mácháte "jenom" s takovýma gumama), ale opak je pravdou. Ruce mě z toho bolely pořádně a vydržet dělat to "máchání" 15 sekund je docela náročný. Na závěr jsem si ty gumy "uvázala" kolem pasu a snažila jsem se s nima běhat a dělat výpady. 

Do toho posilka na břicho a nohy, které jsem po tréninku nakonec cítila nejvíc. 

Druhý den jsem se rozhodla pro posilku převážně na strojích. Při rozehřívání jsem si dala běh na páse.  Na věži jsem posilovala ruce, stroje na záda, stroje na nohy (au au au). Páteční trénink mi celkově nakonec nějak nesednul a doma se mi udělalo docela dost blbě. I takový to hold někdy bývá. 

Mám za sebou pět týdnů cvičení, ale nějak se mi zatím nezdá, že by se objevovaly výsledky (K. mi furt tvrdí, že jo, ale podle mě kecá). Po Lisabonu teda přidám k cvičení ještě jednou týdně běh a končím se sladkým :-D. Do Santorini se to prostě musí zlomit, ne? :-)

Sušenky s kusy čokolády a mořskou solí.

Dlouho jsem hledala recept na ty pravé sušenky a vypadá to, že jsem ho konečně našla. Nic lepšího jsem zatím neupekla. Dobře vypadají, jsou tak akorát čokoládové a naprosto vyhovují mým požadavkům na kombinaci sladkého a slaného. Jestli se chystáte zkusit něco nového, dejte jim šanci. 

Z tohoto množství jsem upekla devět celkem velkých sušenek a zbytek jsem si zamrazila třeba pro návštěvy. 

Jak zamrazit: z těsta si vytvořte kuličky, které necháte na na pečíčím papíru ztuhnout v mrazáku. Poté je stačí dát do pytlíčku a kdykoliv vytáhnout. Zmrzlé kuličky dejte rovnou do rozehřáté trouby a dejte jim jen o pár minut pečení víc. Jsou výborné, jak když je pečete poprvé, tak zmrazené. 

Ingredience: 

113g másla pokojové teploty

50g třtinového krupicového cukru

165g třtinového muscovado cukru (já ho kupuju v M&S)

1 vejce

1 lžička vanilkového extraktu

3/4 lžičky jedlé sody

1/4 lžičky soli (mořské nebo obyčejné)

220g hladké mouky

225g čokolády nasekané na větší kousky (lepší je nějaká kvalitnější, zda bude hořská nebo mléčná je na vás)

Vločky mořské soli na ozdobení (já je sehnala jen v M&S, malá lahvička stála 99,-)

Předehřejte si troubu na 180 stupňů a připravte si plech s pečícím papírem.

Ve velké míse vyšlehejte ručním mixérem máslo s cukry, aby bylo nadýchané (asi 5 minut). Přidejte vajíčko a vanilkový extrakt a šlehejte dokud se vše nespojí. Přidejte sůl a jedlou sodu, poté pomalu postupně zašlehávejte mouku. Nakonec špachtlí vmíchejte kusy čokolády. 

Z těsta udělejte kuličky (použijte cca 1 a půl lžíce těsta). Dejte je na plech a nechte mezi nimi větší prostor. Posypte je vločkami soli a dejte péct na 11 až 12 minut. Na povrchu budou zlaté  a uvnitř lepkavé. Po upečení je nechte alespoň 5 minut na pečícím papíru vystydnout než je dáte na mřížku či někam jinam. 

Recept ze Smitten kitchen. 

Makám na bicáku 9. (vlastně 8.)

Včera jsem před tréninkem byla dost mrtvá - zvládla jsem  předtím ale 10 minut meditace i cvičení řeči na konferenci. Z běhání mě pořád bolely nohy - hlavně lýtka, takže jsem A. prosila, abychom nohy trošku šetřily. 

Po zahřátí tedy dostaly zase jednou pořádně zabrat ruce. Nejdřív jsem cvičila s 2 kg činkama - což se v počátku zdálo dost easy - nicméně při třetí sérii už jsem maličko nemohla. Prokládali jsme to pro zahřátí během a boxováním s činkama. Pak TRX a posilka na břicho (dávala jsem nohy pod sebe a pak střecha, případně rychlejší střídaní obojího), o kterém jsem tu už psala (Makám na bicáku 3.). Tentokrát jsem  s tím překvapivě už neměla takový problém a samu sebe jsem celkem překvapila. Na řadu dneska přišla i taková ta velká činka, se kterou jsem cvičla na bicepsy, tricepsy a záda (měla celá tak kolem tří kil) - ano, smějte se, zatím žádný těžký váhy nezvedám no. Nakonec jsem trošku potrápila i nohy - stoličkou a skákáním přes švihadlo. Nevynechala jsem i cviky na břicho a dělala jsem úklony s 5 kg závažím. Měřily jsme dneska plank a vydržela jsem 45 vteřin (a to jsme to měřily v době, kdy jsem za sebou měla už skoro 3/4 tréninku, takže dost dobrý!). 

Trošku jsem se bála, jak to ruce přežijí, ale s radostí musím říct, že v pohodě. Holky už trošku asi sílí. 

Celkově mě cvičení baví, čím dál tím víc a subjektivně mám pocit, že mi to prospívá ve všech směrech. 

Co vy a pohyb? Trápítě nějak tělo (ať už doma, v parku nebo v posilovně)? Případně, proč se vám do toho vůbec nechce? 

Makám na bicáku 7. a 8.

Nesmím psát tyhle články s takovou prodlevou, jelikož si pak už přesně nepamatuju, co jsme na tréninku dělali. Ale pokusím se. 

Trénink číslo sedm následoval hned druhý den po tréninku číslo šest. Dva dny po sobě v posilce, ale proč ne. Těšila jsem se zase na kolo a na knížku, ale nechala jsem jí doma (jak se to mohlo stát?!), takže jsem rozehřívání musela zvládnout bez zábavy. Co si z tohohle tréninku pamatuju hodně jasně, jsou výpady. Bylo to dlouhý a bylo to bolestivý! Pak jsem cvičila na strojích na vnitřní a vnější stehna. Na takový tý věži (či jak to nazvat), což je taková multifunkční věc, jsem posilovala tricepsy. Cviky na břišáky, plank. Posilka na záda na strojích. Dávám už větší závaží :-). Protažení a pás. 

Po tomhle tréninku mě z výpadů slušně bolel zadek i stehna.

Trénink číslo osm se zrušil (v úterý), protože A. měla nějaké učení a tak jsem se musela dokopat k nějaké samostatné činnosti. Nejdřív jsem myslela, že půjdu na hodinku na nějaký cardio do fitka (běhání na pásu/orbitrek), ale venku bylo tak krásně, že jsme se nakonec s K. domluvili, že půjdeme běhat. Nebudu vám lhát, nechtělo se mi teda vůbec! Kousla jsem to a šla jsem. Na to, že jsem byla běžet po roce, tak to nebylo tak hrozný a dokonce jsem dost běhala a ne zas tolik chodila (i když zpáteční cesta byla trošku horší). Běželi jsme až na konec Hostivařské ohrady a pak zase domů. Vyšlo nám to akorát na hodinku a 6,88 km. Totálně bez dechu, úplně rudá s pocitem, že nohy mi prasknou (společně s hlavou). Myslela jsem si, jak mě nohy bolet nebudou, ale omyl. Ještě ten večer mě dost bolely chodidla a včera i dneska dost cítím lýtka, jo a taky sval okolo kyčlí. Nicméně byl to příjemný pocit, že i když vlastně vůbec neběhám už, tak jsem to dala a necítila se tak hrozně (i když to z popisu tak možná nevyznělo). Rozhodně už jsem zažila šílenější běhy. Navíc dřív jsem si šla zaběhnout tak max. na 30 minut a ne hodinku. I K. mě chválil! 

Dnes trénink číslo devět mě čeká dnes. 

Makám na bicáku 6.

Zatím nejdelší pauza mezi tréninky (celých pět dní). Na rozehřátí jsem si poprvé vybrala kolo a přinesla jsem si taky čtečku, aby mi to víc utíkalo. 

Dneska trénink s bosou. Na rozehřátí jsem na bosu "skákala" no nevím, jak to jinak říct. Prostě jsem vždycky musela vystoupit na střed a to v rychlém sledu po sobě. Potom jsem cvičila na šikmé břišní svaly, posilovala jsem zadek a stehna (stejně jako na prvním tréninku, jenom teďka už jsem měla 2,5 kg závaží k tomu). Hodně mě pak bavily dřepy na bose - chytit balanc je na začátku docela sranda, nohy se vám strašně klepou. K dřepům jsem pak ještě chytala medicinbál (myslím, že tříkilovej) a střídavě dělala dřep a třikrát míč dávala nad hlavu. Byla to sice docela sranda, ale taky docela záhul. Nechyběl ani plank na bose, ale zase mě moc nedržely ruce. Všechno jsem to prostřídávala tím "skákáním" na bosu a nebo rychlým skákáním na špičkách na bosu.* A taky jsem cvičila s činkama - klečela jsem na všech čtyřech na stepperu a zvedala činku (právě jsem to vygooglila a říká se tomu přítahy jednoruč). Všechno jsem to samozřejmě několikrát opakovala. Nakonec klasika ještě pás před sprchou.

Šestý trénink za mnou. Nebývám už tak šíleně unavená. Tělo mívám trošku namožený, ale není to nic šílenýho a dá se s tím žít. Cvičit chodím celkem natěšená na to, co mě čeká a odcházím s dobrou náladou. Ani si tam už nepřipadám tak nepatřičeně v tom fitku. Větší starosti než cvičení mi teď kupodivu dělá správnej jídelníček. 

Co vy? Dáváte se před létem taky nějak do formy? 

*moje popisy jsou občas maličko divný (:-D já vím), ale nemám zmáklou tu terminologii a nepamatuju si pak úplně jak to A. nazývala 

Chia pudink s rebarborou a jahodama.

Chia semínka doma používáme už docela dlouho, ale nikdy jsem z nich kupodivu nedělala pudink. Většinou je dávám do smoothie nebo do muffinů. Pak jsem zahlédla na trzích rebarboru (kterou mám hrozně ráda) a našla jsem tenhle recept. Celé je to naprosto unikátní a určitě to zkuste. 

Počítejte s tím, že pudink je potřeba nechat několik hodin odležet (nejlépe přes noc), tak si tu přípravu dobře naplánujte. 

Ingredience (na 2 porce): 

3 lžíce chia semínek

3/4 hrnku mléka (ja použila obyčejné kravské, ale zkuste i jiné, třeba mandlové)

1/4 hrnku smetany ke šlehání (můžete vynechat a použít místo toho mléko)

1 lžička medu

Půl lžičky vanilkové esence (nebo semínka z lusku)

Citrónová kůra

Špetka soli

Na rebarboru: 

3 stonky rebarbory nakrájené na menší kousky

jeden vanilkový cukr

1/3 hrnku vody

kapka citrónové šťávy

Na jahody:

1 hrnek jahod (6-8 kousků) - já použila mražené

2 lžíce vanilkového cukru

kapka citrónové šťávy

Chia semínka, mléko, smetanu, vanilku, trošku citrónové kůry a sůl dáme do střední mísy a promícháme. Necháme chvilku odležet a promícháme znovu. Zakryjeme potravinovou fólií a dáme přes noc do ledničky. Vydrží takhle až dva dny. 

Mezitím si oloupeme a nakrájíme rebarboru, dáme jí do kastrůlku. Přidáme vanilkový cukr, vodu a vaříme na mírném ohni do změknutí (asi 8 - 10 minut). Když je rebarbora hotová, můžeme jí ještě dosladit. Necháme vychladnout někde stranou. 

Pokud máte jahody čerstvé, tak je jen nakrájejte na menší kousky a smíchejte s cukrem a citrónem. Já měla mražené, takže jsem je vařila stejně jako rebarboru. 

Ve chvíli, kdy máte pudink hotový, dáte na dno mističky rebarboru, poté vrstvu chia pudinku a nahoru jahody. No a máte hotovo! 

Recept z Kitchen Konfidence.