Den třicátý první.

Je to za mnou. Stejně jako jsem před měsícem psala o svém prvním dnu ve svém dřevěném pokojíku, mohla bych dneska napsat o svém návratů domů. 

Bakalář ze mě není. Psychologie nakonec nedopadla a tak mě jeden předmět čeká v září (bylo to nespravedlivé měla jsem smůlu a největší postrach nečekaně dorazil do komise) - bylo to skoro v kapse, ale co se dá dělat. 

Po třetí hodině odpoledne jsem dorazila "domů" unavená, zklamaná, smutná a vrhla jsem se na balení. Bylo mi trochu smutno už jen z toho, že opouštím svoje hnízdečko. Doma mi to teď připadá úplně zvláštní potom měsíci (a hlavně těsno). 

Všechno učení jsem zahodila (do peřiňáku) a můžu vytáhnout knížky, hry, filmy, seriály - prostě cokoliv zábavného. Zítra odjíždím na víkend na Živohošť a v úterý do Karlových Varů na festival. Hodlám si teď to volno opravdu užít a v podstatě se i těším do práce konečně po měsíci:-).

Zkoukla jsem depresivní "ošklivý" dokument Katka (i když původně to v plánu nebylo) a v nejbližší době padnu do postele, protože tyhle vypjatý dny mě totálně vyčerpaly. 

Těším se na zítřejší probuzení do prvního poklidného rána po dlouhé době....

Den dvacátý sedmý.

Zítra poslední den.
Dneska jsem se naposledy učila (maximálně se ve středu ještě podívám na psychologii a připravím si obhajobu).
Propadám docela depce - mám pocit, že šance na úspěch je fakt minimální :-/.
Zkoukla jsem úplně poslední díl Felicity, podívám se na Návrat do budoucnosti a půjdu se vypsat na zítřek, kdy se hodlám jenom povalovat a v rámci možností relaxovat před tím "hrozným" velkým dnem.
Jsem hrozně moc zvědavá, co sem budu psát ve čtvrtek večer....
Držte mi palce!
Písnička TADY!

Den dvacátý čtvrtý.

Moje marná nálada je dneska docela pryč - aspoň na chvilku:-).

Udělala jsem dneska přijímačky úspěšně a budu pokračovat v magisterským studiu (když teda dopadne ten bakalář, ale i kdyby na 2x tak snad dopadne).

Po čtyřech dnech jsem si dala večeři a je mi prostě příjemně. 

Vypustila jsem v podstatě úplně učení a začnu až zítra - dneska si to chci ještě užít. 

Kristýnka moje už bakalářka je, takže jí hrozně závidím a oficiálně takhle GRATULUJU!

Jinak jsem dneska dělala nepečenej jahodovej cheesecake (recept z Albert magazínu), chladí se mi v lednici a hrozně se těšim až ho zítra nakrojim. 

Teď už odvracím oči od počítače a jdu po sto letech koukat na Kriminálku Miami:-D.

Den dvacátý třetí.

Zoufalství. Klid. Zoufalství. Rezignace. Apatie. Zoufalství.
Začala jsem se pomalu poohlížet po práci.
Zítra přijímačky.
Konec v nedohlednu.

Den dvacátý první.

V sobotu jsem nebyla u počítače a večer jsem byla na oslavě narozenin - poslední povyražení do státnic řekla bych.

V neděli jsme pak slavili narozeniny K. mamky a i když jsem se večer vrátila do Uhří, tak jsem nějak nebyla schopná nic napsat. Akorát jsem koukla na Allenovku Hana a její sestry a na poslední díl Glee, co jsem měla v počítači. 

Dneškem započal můj poslední týden před státnicema - od rána se necítím ve svý kůži :-/. Učila jsem se okolo 11 hodin a čeká mě to celý týden. Mám pocit, že nic nevim a neustále se musim přesvědčovat, že to bude dobrý všechno - ach jo. Lepší už to asi nebude. Nenávidim tyhle blbý závěrečný zkoušky a nemyslim si, že je to zdravý - měl by se v tomhle předhodnotit systém:-). 

Zítra státnicuje Kíťa, tak jí držme všichni palce ať to všechno zvládne. 

Já jdu po zkouknutí Toy story 2 (zvedlo mi to docela náladu) za chvilku spát, protože zítra musím opět makat jako šroub (nevim, co mě víc irituje - jestli to učení šílený nebo ty zkoušky jako takový). 

Hrozně bych to chtěla celý přeskočit :-(.

Den osmnáctý.

Dneska velmi krátce - není nálada. 

Přes den jsem se měla docela fajn, zvládla jsem nabouchaný učební plán (včera jsem ho totiž hrozně nedodržela). K večeru jsem dokonce vyběhla na zahrádku s knížkou. 

Teď večer je to s náladou už nějak horší - takový blbý napětí, špatná nálada:-( ach jo.

Zkoukla jsem Burlesque - docela mě to mile překvapilo, čekala jsem, že to bude horší.

Jdu se utápět v divnejch pocitech a Vám přeju dobrou noc!

Den šestnáctý.

Ráno mě vzbudil mě můj milovaný uštěkaný pejsek už před sedmou ráno. V osm mi zazvonil mobil a válení jsem vzdala úplně.

Když jsem po snídani zasedla k učení, byla jsem naprosto mrtvá. Zvýrazňovač jezdil po papíru, ale do hlavy mi nelezlo nic. Takže jsem uvařila mate IQ, spolkla ginko a zapila to energeťákem. Kombinace výborná a plán jsem dneska díkybohu nakonec splnila. Dokonce mám pocit, že pedagogika se mi opravdu dostává pod kůži a po zítřku jí už snad budu umět celou tak nějak obstojně. S psychologií to vidím dost bledě, takže na mě 30. všichni urputně myslete, abych si vytáhla požadované číslo:-).

Odpoledne jsem na chvilku vylezla i na zahrádku a zítra už bych ráda vyndala běžecký botky.

Před chvilkou jsem shlédla Velkého Gatsbyho a byla jsem velmi zklamaná -> 2 hodiny 23 minut filmu za dvě hvězdičky - síla!

Stereotypně před spaním zkouknu jeden díl Glee a pak už spát a doufat, že ráno žádný štěkání nebude!

Den patnáctý.

Index mám odevzdaný - zdolala jsem to poslední, co mi zbývalo.

Glee, Glee, Glee - když se podíváte na můj last.fm, zjistíte, že nic jinýho teď ani neposlouchám. Úplně jsem tomu propadla - až se sama divím.

Dneska jsem shodou okolností učení moc nedala - příští čtyři dny tedy musím s pomocí ginka, vitaminu B, C, E, mate IQ a energeťákama moc moc zabrat a udělat velkej kus práce!

Začínám si zvykat na svůj stereotyp a jsem spokojená. 

Opět mě zlobí afty:-( a nemůžu skoro nic jíst.

Těším se na běhání!

Zkoukla jsem Elvis a Anabelle - doporučuji! A včera taky Robinsonovi :-). 

Víc už mě nenapadá a tak Vás v den patnáctý opouštím! Dobrou noc!

Den čtrnáctý.

Tak jsem zase vynechala trošku:-). 

V pátek dopoledne přijel K., popřál babi, chvilku jsme se učili a pak jsme si zašli na lehkej oběd do pizzerie. Po obědě K. odjel do práce, já jsem se ještě učila a pak už jsem se sbalila na víkend u něj. Vyrazila jsem na Smícháč a po cestě jsem zjistila, že na netu visí výsledky testu na FF. Byla to moje hodně špatná a smutná hodinka. Jednu z věcí, co mám na seznamu tajných přání si definitivně NIKDY neodškrtnu. Mrzelo mě to o to víc, že to bylo jen o pár bodů a že většina známých postoupila dál - nedá se nic dělat. Šla jsem to nakonec vyběhat a bylo mi líp:-).

V sobotu byl K. skoro celý den v práci a já se učila pedagogiku. Uklidila jsem, dala si vanu, bájově si uvařila, vypila energeťák a byla jsem k nezastavení:-D. K večeru jsme pak s K. vyrazili na Zličín na nákupy a večeři, kde mi K. na poslední chvíli sdělil, že je večer u nás párty - takže jsme měli hoďku na přípravu a nákup. Nakonec to bylo nadočekávání dobrý a jsem ráda, že jsme to zrealizovali. 

Neděle tím pádem ale byla zabitá, neudělala jsem nic a jediný čeho jsme byli schopný, bylo se válet v posteli. První totálně promarněnej den - večer jsem toho hodně litovala a chytal mě docela nerv z toho:-D. Donutila jsem K. podívat se se mnou na Doors od Stonea -> náladu mi to teda moc nezlepšilo:-).

Dneska už jsem najela na svůj klasickej režim - prodloužila jsem dokonce dobu, kdy nad učením sedim. Přece jenom už mám jenom dva týdny. Taky jsem zjistila koho budu mít v komisi - štěstí mi nakonec docela přálo, takže to mi docela zvedlo náladu. Momentálně dopoledne jedu psychologii a odpoledne si pročítám už hotovou socku nebo pedagogiku. 

Červenec se mi zdá v nedohlednu... 

Den desátý.

Mívám dobrou náladu. Nepanikařím, nešílím, není mi špatně. Strach se nedostavuje. Poprvé v životě možná zkrátka proto, že to tak nechci.

Dneska to celý den, vlastně nebylo jinak. Dopoledne jsem dodělávala specku, odpoledne jsme slavili babičky narozky. Ovíněná jsem potom měla ještě větší radost než normálně.

Jenže pak jsem vesele přišla do pokoje, zapla počítač a přečetla si posudky na bakalářku, co mi přišly. To, že jsem loni absolventku napsala mnohem líp, je mi naprosto jasný. Možná jsem to letos trochu odflákla (spíš určitě než možná). Přesto mě výsledek překvapil, protože v psaní jsem zkrátka vcelku dobrá. Co se dá dělat.

A tak tu teď sedím, poslouchám smutný písničky a přemýšlím nad tím, že jsem se možná přecenila (všeobecně). Že ať budu chtít sebevíc, tak na všechno prostě nestačím a nikdy stačit nebudu....

Snad mě ta mírná sebelítost brzo přejde:-).

Dneska shlédnuto: Dům na Tara Road -> knížka byla mnohem lepší a film ode mě dostal jenom 2*.

Den devátý.

Dneska jsem se ráno neprobudila ve svém dřevěném pokojíku a nezačala jsem s otázkama ke státnicím. Dneska jsem se vzbudila vedle K., později než obvykle, dala si snídani, podívala se na net. Popovídala si, pustila si soundtrack ke Glee. Úplně jsem rozbila svůj stereotyp. 

Samozřejmě jsem učení nevypustila úplně. Dopoledne jsem pořádně pročetla třičtvrtě otázek ze SP. Pak už jsme s K. vyrazili koupit babi dárek, na jídlo a do knihovny (kde jsem dlužila 120!). A odpoledne už jsem se vydala zase na cestu - přes půlku Prahy s kabelkou plnou knížek a krabicí s grilem (krásná cesta v tom vedru:-D). 

A teď už Vám zase píšu ze svého dřevěného pokojíčku a zní mi tu teď TAHLE písnička - hrozně se mi líbí! Právě jsem dokoukala Zkus mě rozesmát (líbilo se mi moc, vřele doporučuju - asi spíš holkám teda;-)), u kterého jsem si dopřála caprese salát a heinekena, co mi dovezl K. z Holandska. Z okny mi vydatně prší, takže spát se mi bude dobře a zítra musím být svěží na tu spoustu práce, co mě čeká :-). 

Krásné sny všem!

Den osmý.

Vstávala jsem dneska brzo, protože K. musel do školy a já chtěla využít času navíc. Posnídala jsem rebarborovo-jahodovej koláč od babičky a vrhla jsem se na finiš sociální politiky/práce. Ach ano, první předmět kompletně hotov -> teď už ho jen několikrát pročíst a bude. Odpo jsem zvládla ještě dvě otázky ze speciální pedagogiky (zbývá ještě 18 a bude komplet pedagogika) a pak už jsem seběhla na zahrádku s knížkou (Město jako Alice je velmi čtivé - na rozdíl od množství popsaných papírů, které mi tady leží) a konečně se taky po týdnu, co tu jsem vykoupala v bazénu. Teď ještě něco kolem dvou hodin, než vyrazím poprvé na noc mimo Uhříněves - jedu ke K. a zítra zase zpátky. 

Zkouknu asi nějaký díl Glee nebo Felicity, sbalím se, zkulturním a vyrazím na bus. 

Zítra už musím konečně na další běh, držte mi palce ať to není tak hrozný jako minule:-). 

Dneska taky konečně pár (dvě) fotek z mého krásného učícího se prostředí. 

Spací koutek - obrázková výzdoba

Učící koutek - nepostradatelné papíry a tužky (spousta toho ještě leží na zemi okolo)

Den sedmý.

Vynechala jsem dva dny. 

Den čtvrtý, protože jsem po hrozně dlouhé době vyrazila ven s Pupíkem (kamarádem z dětství) a po dvou vínech jsem pak padla do postele k filmu zcela neschopná o něčem psát. Sobotu jsem strávila dopoledním učením (jak taky jinak) a pak rodinným odpolednem na zahradě s knížkou a dětma. Dopoledne mi přišel hezký mail od profesorky a tak už vím, že na 100% jdu opravdu ke státnicím - učení dostalo větší smysl. Večer jsem tedy nakonec vyrazila ven, i když se mi moc nechtělo. Nakonec jsem za to byla ráda - moc jsem se nasmála a zavzpomínala na starý časy. Jestli někdo sledujete HIMYM, tak můj kamarád Pupík je skutečným ztělesněním Barneyho Stinsona - ano, nedělám si legraci! Je to šílený:-D, ale je to tak.

Včera jsem se mimo učení vydala po několika dnech mimo dům a zahradu, vyrazila jsem s rodičema na návštěvu k další větvi rodiny a trochu si provětrala hlavu. Domů jsem dorazila zase nějak pozdě a už jsem byla schopná jenom zapnout Waiting for forever. Čekala jsem od toho filmu mnohem víc, takže nakonec docela zklamání. Přišel nám taky mail s rozpisama na státnice, takže 28. a 30.6. mi držte palce, protože to jsou moje dny D. Ani mě to tolik neznervóznilo, jako ostatní:-).

Dneska jsem si řekla, že máknu víc než předchozí dny, takže už mi zbývá jen šest otázek ze Sociální politiky/práce. Odpoledne strávím pročítáním už vypsaných otázek a večer mi možná dorazí K., který byl v Holandsku a moc mi tu chyběl. 

Takže tolik ke ztraceným dnům a dnešku. Jdu pokračovat v plánu...

Den čtvrtý.

Dneska moje snažení totálně opadlo - mám pocit, že k těm státnicím stejně nepůjdu, protože profesorka se mi pořád neozvala. Ach jak typické. Začíná mi to být doopravdy jedno :-/. Každopádně jsem přečetla sedm otázek z teologie a filozofie, vypsala tři otázky ab ze sociální politiky/práce a projela vypsanou pedagogiku.

Po dvou dnech jsem taky konečně vylezla ven. Zahrádka, lehátko, knížka - co může být lepšího:-).

Je půl osmý večer a já s klidem můžu říct, že jsem dneska neviděla ani jeden díl nějakého seriálu :-D - dobrý co?

Vyvoleným filmem pro dnešní večer se stala Funny girl s Barbrou Streisand. Mám filmy s ní ráda a muzikály si vždycky užívám, takže se těším. Trochu mě ale deprimuje, že je pátek večer a já ležim sama doma v posteli.

Ha, tak jsem jsem se nakonec přemluvila a šla jsem běhat. Ano čtete správně! Poprvé v životě jsem zcela sama vyvíjela sportovní aktivitu - navíc běh. Výhoda běhání při stmívání je, že nikdo nevidí váš rudý prasátkový obličej, akorát slyší šílený sípání a hlasitej dech:-D. Nejlepší písnička nejen do auta, ale taky na běhání je rozhodně TAHLE.

A teď jdu koukat na tu Barbru, ať se mi trochu zklidní srdce...

Den třetí.

Ráno jsem se rozloučila s K. a se snídaní ho vyslala do práce. Spát už jsem nešla, řekla jsem si, že využiju času a raní aktivity a radši se s horkým čajem vrhnu do práce. Přesto jsem dneska měla pocit, že to šlo nějak pomalu - dodělala jsem dvacátou otázku, dokončila pedagogiku a konec. S učením jsem pro dnešek skončila. Zítra se vrhnu na zbylou dvacítku otázek ze speciální pedagogiky a do soboty snad budu mít hotovo:-).

Divný jak se bez toho učení totálně nudim - nejsem schopná zapnout hru, otevřít knížku nic. Možná bych mohla na chvilku vyjít na zahrádku a trochu se provětrat.

Vracím se k příspěvku po pár hodinách. Pokoj mi voní po jahodách s cukrem. 

Zkoukla jsem konečně Hlavně nezávazně - líbilo se mi moc, nechápu tak to průměrný hodnocení všude - jsem hold ujetá asi. Akorát si tu teď připadám trochu sama no:-/.

Odpoledne jsem nakonec z nudy otevřela svůj úplně první deník (přivezla jsem si je kvůli článku, který už dlouho chystám) a hrozně jsem se u toho nasmála. Je úplně neskutečný číst si o věcech, co se děli v roce 1999 nebo 2001 - na něco jsem si vzpomněla tak jasně jako by to bylo včera, u něčeho jsem nevěřícně zírala. Jsem ráda, že jsem si to všechno zapisovala...

Zkouknu ještě díl nějakýho seriálu, možná otevřu před spaním knížku a pak už se odeberu do říše snů, abych na zítřek byla fresh a udělala toho víc než dneska. 

Good night...

Den druhý.

Mám za sebou 12 otázek z pedagogiky a tři díly Glee. Ano opět jsem začala sledovat nový seriál, když se mám učit (díky Péťo!). Mám takovej pocit, že to dávají i nás na Coolu, ale já koukám na angličtinu samozřejmě:-). Je to hudební a řekla bych dost vtipný. Takže vřele doporučuju!

Zvládla jsem se taky provětrat na nákupu potravinových zásob a vyzdobit o pauze pokoj konečně. 

Jinak opravdu poctivě sedím a x hodin vypisuju otázky, čímž se i učim. Tak nějak mám v hlavě rozvržený plán jak bych měla postupovat, tak uvidíme jak to půjde. Psychologii tak jako trošku předem vzdávám no:-/. 

Vtip taky je, že stále nemám hotovou Psychosociální krizovou pomoc, takže k těm státnicím třeba ani nepůjdu - hahaha. 

Dorazil mi na večer K., abych si ho ještě užila než mi odjede v pátek do Holandska. Takže příjemný večer vážení.