Krom toho, že jsem už upekla dva podzimní jablečné koláče a uvařila nějaké ty pozdimní polévky, jsem taky letos poprvé podzimně nemocná (doufejme, že naposled).
Stojím před zásadním životním rozhodnutím a nemůžu se pohnout. A tak čekám na znamení.
V posteli mi dělá společnost zázvorový čaj, David Copperfield a konečně taky Sims 4. Rozhodně moje radost dne.
Protože jsem doma a "nemám jakože, co dělat", tak jsem vyslyšela tatínkovy prosby. Vytáhla jsem video, rodinné videokazety a začala nahrávat záznam do počítače, abych z toho pak udělala dvd. Díky tomu jsem si dneska mohla zavzpomínat na svoje taneční (letos je to už deset let, co jsem tam chodila - neskutečně to letí), kde jsme všichni vypadali jako totální ucha, na rodinnou dovolenou na Slovensku, rodinné oslavy, vánoční a jarní školní koncerty a taky na Bártíka, co nebyl vždycky tak velkej, jako teď! Co vám budu povídat, místy jsem byla až dojatá!
Po nějaké době zas asistuju ve školce a jsem za to ráda. Malý děti mě neskutečně nabíjí!
Skončilo ohlife a můj život se bortí! Kam teď budu psát?
Je 9. října. Všechno nejlepší, Johne!
Konec ohlife mě taky dost zasáhnul. Někdy bylo moc fajn, připomenout si, co se dělo před několika měsici, roky...
OdpovědětVymazat