Venku je mlha a chvilkama prší. Celý den mě čeká jen psaní prací do školy a nic víc. Po třech dnech už přišlo zvykání (aspoň z té jedné strany) - možná si zvykám taky. Tak proč šedivá nálada? Některé dny jsou prostě jako stvořené pro ležení s knížkou a čajem. Útěk pryč - z reality je někdy nejlepším lékem na “beználadu”. Škoda jen, že nestačí zavřít oči - zavřít oči a ocitnout se někde jinde, někde daleko, tam kde chmury zmizí a všechno bude jiné…..
Někdy bych chtěla být peříčkem a někdy kapkou deště, která vydává jeden z nejkrásnějších zvuků, co znám. Někdy být jen někým jiným, někým cizím. Někdy být jen neviditelná a někdy prostě nebýt vůbec.
Šedivý den. Šedivá nálada.
0 komentářů :
Okomentovat