Konečně asi na potřetí jdu psát na blog a doufám, že tentokrát na konci budu moct zmáčknout tlačítko publikovat příspěvěk:-) - nějak to zatím nedopadlo.
Jak už říkám/píšu od začátku ledna - hodně teď čtu (hodně i na to, že normálně čtu hodně:-D). No a o pár radostí se s vámi prostě musím podělit (jelikož pokud nesledujete moje CBDB, tak byste čekali rok, než bych vám to sem dala že jo). Takže první věc, která mě strašně uchvátila a po dlouhé době se probojovala do mých bests of bests je Příšerně nahlas a k nevíře blízko od J. S. Foera. Půjčovala jsem si tu knížku v knihovně s takovým docela váháním jestli se mi to bude líbit - pak jsem přečetla první dvě stránky a asi za čtyři dny jsem dočítala poslední. Četla jsem všude, každou minutu - dokonce i v autobuse (a to se mi normálně dělá špatně). Knížka na téma 11. září z pohledu chlapce s autistickými rysy, což tomu dodává právě to úžasné. Shodou okolností je knížka zfilmovaná a filmová verze teď nominovaná na Oscara. Do diáře jsem si zapsala: Bylo to ticho mého života. Jak za sto dolarů. Boty jako cent. Půjčte si jí, kupte si jí, ukradněte jí - ale určitě si jí přečtěte!!!
Z další knížky, kterou vám chci doporučit jste si mohli v minulém příspěvku přečíst úryvek. Jde o knížku S elegancí ježka od Muriel Barbery. Je to taková podle mě docela profláklá knížka - přiznávám, že mě hodně přesvědčil obal:-D. Je to takové filozoficky laděné, což mě zpočátku úplně nenadchlo (i když to asi bude právě to, co nadchlo ostatní) - všechno se to, ale nakonec vybarvilo a stejně jako ostatní jsem z ní byla nadšená.
Třetí a poslední knížka je Černobílý svět od Kathryn Stockettové. Přála jsem si jí pod stromečkem, takže je to jedna z mých vlastních (a jsem za to moc ráda). Donutilo mě to přemýšlet nad spoustou věcí a hlavně nad tím, jak směšné je, že si tolik lidí myslí, že jsou lepší (dokonce možná nejlepší) jen kvůli barvě pleti, která je úplně náhodou barvou, která převládá na celé zeměkouli. Dokonce jsem si vymazala na fb několik "hloupých" lidí, kteří téhle myšlence holdují. Čirou náhodou je to také knížka s filmovou verzí, která je nominovaná na Oscara - včera jsem jí viděla a můžu doporučit stejně jako knížku (i když knížku asi dřív;-))! Do diáře jsem si zapsala: Jsme jen dva lidé. Zas tolik nás nerozděluje. Rozhodně ne tolik, jak jsem čekala.
Pak jsem taky objevila stránku/blog s názvem The Burning house, kam lidé posílají vyfocené věci, které by si odnesly ze svého hořícího domu. Úplně mě to nadchlo a tak teď už asi tři týdny přemýšlím, jaké věci bych vyfotila já. Miluju všechny svoje věci a hrozně nerada se něčeho zbavuju, takže vybrat jen pár těch nejdůležitějších bude oříšek. Co by jste si odnesli vy?
Valentýn. Svátek všech zamilovaných. Svátek obchodníků. Svátek plný srdíček a kytiček. Svátek, co nenávidí všichni nezadaní. Letos jsem si uvědomila, že jsem to fakt prožívala mnohem víc, když jsem byla sama a neměla jsem to s kým slavit. Člověk pak nějak mnohem víc přemýšlí, závidí a pociťuje to, že je sám. My to s K. nikdy moc neslavíme - dřív jsme to vždycky spojili s "půlvýročím", co máme 18.2. Letos jsme se domluvili jen na večeři, filmu a žádných dárcích. V neděli jsem se rozhodla, že na večeři nepůjdeme nikam do restaurace a že radši uvařím. Vyhrabala jsem všechny svoje Albert magazíny a začala vybírat. Skončila jsem s tříchodovým menu: mozzarela zabalená v prosciuttu a obalená v trojobalu s parmazánovou strouhankou a cherry rajčátky; rumpsteak s bylinkovým máslem a polentové hranolky a malinový cheesecake s koka sušenkama. Všechno až na rumpsteak (ten stejně dělal K.) jsem dělala poprvé a trochu se bála jaký to bude, ale bylo to bááájo a hrozně jsme se nacpali. Hranolky z polenty určitě doporučuju vyzkoušet (recept klidně dodám). Vyrobila jsem dokonce Valentýnku (:-D) - stříhala jsem a lepila a psala vzkazy (jak na základce ty jo!) a dostala jsem velikánský barevný lízátko. Jelikož film žádnej romanticko-komediální, co jsme ještě neviděli jsem nenašla, tak jsme se podívali na A dangerous method, co jsme chtěli vidět (nebylo to nic moc) a na sestřih Ligy mistrů (:-D njn). Večer, ale podařenej!
Včera jsem zdolala poslední zkoušku a zimní semestr mám teda konečně hotovej! V pondělí už mi bohužel začíná semestr letní (s nejvíc pitomým rozvrhem), takže volna moc neužiju.
Za dva a půl týdne bych měla odjet do Alp!
Gratuluju nejšikovnější Jane k magisterskému titulu!
A myslím na nejstatečnější Natálku, co válčí v Anglii!
Poslouchám a miluju Abby road od Beatles!
<3 dáme kafe, jo?
OdpovědětVymazata chci s tebou chodit, okamžitě, to jídlo skvěle!!!!