neděle 19. prosince 2010

Cupanina.

dneska napad sníh. ohnul jsem se a udělal kouli. hodil jsem jí na značku. a těsně se netrefil. o pár kilometrů dál jsem udělal další. a hodil jsem ji do jednoho okna na baráku. a těsně jsem se trefil. když minu, tak těsně a když se trefim tak jen tak tak. je to neustále na hraně. ale v zimě jsem z toho smutnej a v létě mam radost. to je možná celý. maturuju v létě. všechno bude ok.

Slova, myšlenky, nic

Prostě sedíte, koukáte na bedýnky od počítače a nic. Vůbec nic. Jen pocit, prázdný pocit. Ne pocit prázdnoty, ale prostě jen čistý bílý pocit; jako prostěradlo. A slova? Ty nejsou, nejsou. Jen myšlenky v hlavě. V mé hlavě. Motýlci a včelky, šuplík a ponožky. Je jich tam spoustu. Každá zvlášť smysl nedává, ale v určitém spojení se smysl najednou vynoří. Světlo, tolik světla. Noc a den. Moře, vlnky, vítr a moře krásných vzpomínek. První pusa, poslední deprese, strach, láska, stesk, smrt a splněný sen. Autíčka, pistole, tabule - vzpomínky z dětství. Střípky, kterým rozumíte jen vy. Cupanina. Člověk roste, vyvíjí se a dospívá. Všechno jsou to jen domněnky. Je vám třicet, nic se neděje. Máte spokojený život, ale v úplně prázdném pokoji skáčete po posteli jako když vám bylo patnáct. Něco hledám, co? Nic, nic, nic, nic, nic. Život je hledání. Cesta, kamínky, tráva, stromy a květiny. Svět, kde lidé umírají a kde ožívají lidské sny. Někde tam daleko, ve tmě, ve hvězdách, na jiných planetách. Je někdo jako my. On ale nehledá. Už našel. Vyšší bytosti. Blábol. Jen uvědomění. A najednou je tma, konec, prázdno. Myšlenka.

...........................................................................................................



 

čtvrtek 16. prosince 2010

Meruňky. Bylinkový čaj. Zmrzlý prsty.

Právě jsem přišla z venku. Je tam krásně. Mráz, slučníko, spousta sněhu. Náš pes miluje venčení v zimě. Miluje sníh. Miluje tříhodinový čuchání všeho možnýho (zatímco já mrznu vedle něj).
Dala jsem si do misky milovaný meruňky, udělala jsem si hrnek sedmi bylin a jdu něco dělat. To do list je kupodivu docela proškrtán a to teď lítám všude možně, takže na nic nemám pořádně čas.
V pondělí jsem dokoupila poslední dárky, ozdobili jsme stromeček (a taky celý byt), takže teď už čekáme jen na příští pátek, pohádky a cukroví. Zítra si asi předáme dárečky s K. a příští týden mám nabitý dalšími srazy a předávkami dárků. Do toho poslední tři asistence v tomhle roce a balení na hory.
Koupila jsem si svoje první carvingové lyže a doufám, že se letos naučím i ty "pitomý" carvingový oblouky. Já jsem hold stará škola a tyhle novoty v malíku nemám :-D. Každopádně jsem si koupila nakonec ty o něco dražší než jsem měla v plánu, tak doufám, že na nich budu lyžovat hodně let. Jsem si dala sama sobě nejdražší vánoční dárek (hahaha).
No a teď už běžím využít svůj volný den a něco udělat, ať si můžeme užít víkend.

pátek 10. prosince 2010

Feelings.

NĚKDY: 

- mám takový vztek, až se mi rozklepou kolena
- mívám takový strach, že svět kolem mě se zastaví a vnímám jenom zběsilý tlukot svého srdce
- mám takovou radost, že musím skákat a vískat štěstím
- mě rozveselí úplná maličkost a já se musím nahlas od srdce zasmát
- je tolik různých pocitů, že nemůžu nic než plakat
- se i ve společnosti spousty lidí cítím hrozně osaměle
- se vracím do minulosti a znovu zažívám některé chvilky
- jsem nešťastná z lidí a věcí kolem sebe
- jsem smutná, protože oni už nikdy nebudou u toho nejdůležitějšího
- tolik miluju, až to srdce bolí
- jsem naprosto klidná
- už prostě nechci mluvit
- mám pocit, že úplně zešílím
- to jen bolí a pocity se nedostavují
- to je ono!

středa 8. prosince 2010

Make love, not war.

Dneska je to třicet let, co byl zastřelen John Lennon. 

9.10. 1940 - 8.12. 1980


There's nothing you can do that can't be done.
Nothing you can sing that can't be sung.
Nothing you can say but you can learn how to play the game
All you need is love.

 

pondělí 6. prosince 2010

Zima. Zima. Zima.

První pohled na asistenci. První setkání s novou prací. První setkání s klientem. Zatím to jde dobře. Uvidíme až budu muset začít asistovat sama, jak mi to půjde.
Celý den jsem chodila s mokrýma botama, mokrýma ponožkama a hlavně mokrýma nohama!
Zašly jsme s Jančou na oběd (tentokrát na čínu - hovězí kung pao výborný), pak jsme čekaly na balíček na Malostranský a nakonec jsme to završily výýýbornou předraženou čokoládou se šlehačkou:-). 
Doma jsem si musela nahřát ponožky a mikinu na topení, abych se trochu zahřála. 
Zítra mám volný den, ale musím stihnout udělat/dodělat nějaký věci a možná snad na skok s K.
Dárečků už musím koupit fakt jen pár a pak je všechny taky zabalit.
Měla bych nastudovat materiály do práce, začít psát pořádně bakalářku a dodělat věci na filozofii (který jsou fakt už skoro hotový). 
A teď už na ostrov a k filmu do postele....

čtvrtek 2. prosince 2010

Snow Time.

Dojedla jsem bagel z M&S (muffin na mě ještě čeká) a můžu se konečně vrhnout na blog:-).

V neděli jsme se byli podívat na Staromáku na stromeček (jako ostatně každý rok). Tentokrát s celou K. rodinkou. Dali jsme si pečený kaštany (jako, že ochutnáme jaký to vlastně je) a pokud nemáte rádi podivnou chuť suchých brambor, tak si je radši nedávejte (mě to teda vůůůbec nechutnalo). Pak jsme zkusili i medovinu (ta teda taky nebyla nic moc) a nakonec jsme i letos našli stánek s piklema a čokoládou (my si ty pikle do tý čokolády namáčíme) mňam mňam mňam. Letos je stromeček moc hezkej, akorát nevim, proč v televizi vypadal takovej do červena, když pak v neděli na něm nic červenýho nesvítilo. Jinak klasicky milion lidí a velkej mráz. Ale já byla nadšená (jako každý rok)!

Včera jsem byla poprvé v nové práci - podepsat smlouvu a na zaučení. A trochu jsem se toho po cestě bála. Nakonec to bylo super a jsem z toho zase hrozně nadšená. Do konce prosince budu chodit na náhledy ještě a v lednu už asi začnu chodit s klientama sama (wow). Tak jsem zvědavá jaký to bude a tak. Mám tady štos papírů, který musím přečíst (různý metodiky, pravidla atd.). Každopádně bylo super jak jsem se pak vracela domů a nejvíc hrozně chumelilo a tak. Já tohle úplně miluju (nadávat začnu až tak za dva měsíce), když se k večeru vracím domů, všude takový to zimní ticho a hustě sněží. Když se zaposloucháte někde poblíž stromů, tak ten sníh vydává hrozně krásný zvuky. 

Byla jsem taky v knihovně zase a půjčila si fakt malinko knížek jenom, protože budou Vánoce a o nějaký jsem si psala Ježíškovi a navíc teda musím psát spíš bakalářku než si číst (že). Kupodivu jsem dneska zcela nečekaně opravdu vzala knížky k bakalářce do ruky a začala vytvářet obsah a dokonce jsem si udělala tu prezentaci na příští týden, kterou už jen doladím. Jsem se fakt překonala. 
Dopoledne jsem dneska nakonec vyrazila na nějaký nákupy (když jdu do tý práce až příští týden) a nakoupila si nějaký věci, co jsem dlouho chtěla a taky dárek pro maminu. Pro babi už dárek mám, pro Kíťu taky, pro tátu v podstatě taky a zbytek nějak seženu ještě snad:-).

Čtu teď zase další knížku od Murakamiho - Afterdark (zatím to vypadá dobře - jako vždy). Hodně jsem teď koukala na starší filmy, co jsem měla vždycky ráda (Kdopak to mluví a Denis postrach okolí) a taky jsem konečně sehnala filmy s Molly Ringwaldovou (Sixteen candles a Pretty in pink) - ač osmdesátky nemusim, tak ty filmy byly docela dobrý. Protože začal padat sníh a tak, tak jsem taky vytáhla nějakou starou americkou vánoční klasiku a zkoukla Miracle on 34th Street (1947). Po sto letech jsem se odhodlala i k Čarodějkám z Eastwicku a filmu Kid (1921) s Charlie Chaplinem (kouzelná věc). Hrozně hrozně moc moc moc mě nadchnul film Eat, pray, love a nechápu to průměrný hodnocení na csfd. 

Perníčky máme napečené a nazdobené. Bez obrovských palčáků nedám ani ránu. Velký hrnek čaje mi teď na stole stojí každý den. Poctivě otevírám okýnka v adventním kalendáři. Prosinec dorazil....


úterý 23. listopadu 2010

Z celého srdce navěky.

Takovej den na nic dneska.
Včera jsem konečně měla možnost vyzkoušet ty pokladny v Tescu, kde si věci sami namarkujete a pak zaplatíte (hotově nebo kartou). Žádná pokladní, nic. Chvilku teda trvalo než jsme na to přišli a trošku nechápu jaktože se to nedá nějak "vošmelit", ale je to zajímavý.
Dneska jsem si byla pro výpis z rejstříku trestů. A vzpomněla jsem si jak jsem před dvěma lety na tom samém místě trnula jestli ho mám opravdu bez záznamu (:-D). Dneska mě to docela rozesmálo.
Už dlouhou dobu tu chci ventilovat nápad s Bazárkem. Říkala jsem si, že bych tady mohla prodat věci, co už nenosím nebo nechci za pár korun a poslat je zase dál. Tak se můžete vyjádřit jestli by o to byl vůbec zájem a já kdyžtak prohrabu skříň zase jednou:-).
Ač je to zvláštní (je listopad), tak mám v podstatě velmi dobrý období a jsem (dá se říct) šťastná (ťuk ťuk). Tak ať to vydrží (prosím)!
Těším se na hory. A teším se na narozky (a obvyklou procházku s teplým nápojem). Vlastně se těším i na Vánoce. Těším se na první výplatu a i když ještě ani nepadá sníh, tak zrovna dneska se moc těším na první jarní den.
Dneska je prostě den na postel, knížku a čaj.  
Dneska musím fakt fakt fakt dododělat a poslat ty věci na Dějiny filozofie!
Hrozně zanedbávám moleskine poslední měsíc a půl a nevim jestli si vůbec zasloužím nějaký nový... :-/.

Jsme jediné bytosti, které se smějí i pláčou.
Podle mě je to tím, že jsme jediné bytosti, které vidí rozdíl mezi tím,
jaké věci jsou a jaké by být mohly.
Slzy přinášejí úlevu. Smích přináší uvolnění.

(Robert Fulghum - Už hořela, když jsem si do ní lehal) 

sobota 20. listopadu 2010

Working Class Hero.

Mám práci. Mám práci, kterou jsem tolik chtěla. Mám práci, ktrerá mě bude bavit. Mám práci v oboru, který studuju. Když mi zazvonil telefon a řekli mi, že mě berou, skákala jsem po pokoji asi pět minut. Konečně si můžu odškrtnout jednu z nejdůležitějších věcí v to do listu. Od 1. prosince je ze mě tedy pracovní asistent:-).

Tenhle víkend trávíme v Radlicích (sami). K. je takovej nemocnej trochu, musíme to tu "trochu" poklidit, musím udělat ty interpretace. Venku je nejvíc hnusně. I takový víkendy tu máme.
Nádobí už jsem myla asi 3x. Brambory už jsou v hrnci na plotně. Teď ještě maso a zase tuňákový noky (to je tak, když si vyváříme každej svoje oblíbený jídlo). Prostě hospodyňka zase! :-)

Koukám po hrozně hrozně moc dlouhý době na Ally zase. Ten seriál je prostě dokonalej. Ally je jedna z mých nejoblíbenějších postav.
Jako mnozí z vás jsem taky viděla Social network. Byla jsem na to docela zvědavá (kamarádka, co to viděla dřív než já z toho byla docela zklamaná). Mě to nadchlo hrozně moc. Najednou mi facebook připadal úplně jiný než dřív. Když znáte všechny ty věci okolo.... Je v tom najednou mnohem víc.
Filmů jsem teď zvládla docela hodně takže tady jsou moje tipy: Ztraceno v překladu (2003), Baby boom (1987), Zlaté časy rádia (1987), Třpyt v trávě (1961), Majestic (2001).

No a teď už bych se zase měla vrátit k nějakým povinnostem:-). Hezkou sobotu všem!
Písničku od Johna Lennona z nadpisu si můžete poslechnout TADY.

středa 17. listopadu 2010

Party day.

K. má dneska narozeniny. Takže chlebíčkujeme, pijeme "kubíčko", válíme se u pohádek a prohlížíme starý fotky, kde je ještě miminko. Přijde mi to dneska až takový vánoční :-).
Byla jsem na nejvíc důležitým pohovoru na pracovního asistenta - práci, kterou fakt nejvíc chci a která by mě fakt hrozně bavila. Do pátku budu vědět jestli jsem po měsíci konečně něco našla a nebo jestli mě fakt čeká mekáč nebo kasa v Albertu:-).
Koupila jsem letos první vánoční dárek.
A taky jsem konečně oběhala v jeden den podstatný věci, který jsem chtěla udělat.
O víkendu se chystám konečně na ty filozofický texty a potom už na tu prezentaci na bakalářku.
Ač nechodím moc do školy a práci pořád nemám, tak nějak nestíhám vůbec psát (ani sem ani do moleskinu - ach jo).
Péťa měla narozeninky tak jsme se zas jednou docela pobavili a zrušili (já teda docela pěkně). Konečně jsem někomu mohla dát velkej muffínek se svíčkou k narozkám.
Docela jsem teď zase začala číst - teď se prodírám Větrnou hůrkou.
Stále se chystám upéct cookies - jen teď nejsem tak často doma a nemůžu si na to najít čas.
Začínám docela vážně uvažovat o tom, že začnu běhat - akorát by se mi hodil nějakej parťák, co má fyzičku jako já (lépe řečeno, nemá žádnou fyzičku). Přivedla mě na to knížka od Murakamiho, co jsem teď četla:-).
No takže tak to teď se mnou nějak je.... Příště už snad dřív než po deseti dnech;-)





pondělí 8. listopadu 2010

November rains.

Listopad nikdy neznačí nic dobrého. Kdybych měla říct svůj nejméně oblíbený měsíc, bude to právě listopad. Mám ho spojený se samými smutnými nebo špatnými věcmi. 
Začínám velmi zlehka pracovat na své bakalářské práci na téma Autismus a strukturované učení. Na zemi mi leží kupa knížek se záložkami a ve wordu jsem vytvořila titulní stranu a prohlášení. Nic moc - ale aspoň něco...
Potřebuju hnout s interpretacema na Dějiny filozie a taky potřebuju dovypálit všechny ty cd pro H.
Z to do listu jsem odškrtala teprve dvě věci (ach ach ach).
Sobotu jsem celou totálně proflákala s Kmotrem II. Uvařila jsme oběd, nechala se pohostit večeří a vypila flašku Moscata. Bylo to hodně fajn...
Při výběru knížek k bakalářce jsem objevila Nikdo nikde od Donny Williams. Kdyby jste měli možnost jí někde sehnat, tak neváhejte!
Filmy, knížky, filmy, filmy, filmy, knížky. Letos budu mít nejkratší seznam přečtený knih, co jsem snad kdy měla (vůbec mě to netěší!). 
Při cestě do školní knihovny mi najednou došlo, že jsem náš zlatý Jabok fakt dodělala a že něco už je vlastně za mnou. Ten pocit je tak bezva, že byste tomu ani nevěřili. Státnice mám sice pořád před sebou, ale ..... něco už zkrátka hotový mám....
Fotky dýňového koláče samozřejmě nemám (hrozně jsem pospíchala a nestihla jsem ho vyfotit). Ale chválen byl docela hodně, takže se toho vůbec nebojte - pokud jste takový kuchaříci jako já a rádi zkoušíte nové věci.
Nechápu jak se to mohlo stát, ale zapomněla jsem vám sdělit svůj příšerný zážitek s kadeřnictví. Nutně (opravdu nutně!) jsem potřebovala ostříhat ofinu a konečky. Šla jsem v podstatě k první kadeřnici, která se namanula, poblíž místa kde bydlím. Děs běs a hrůza. Po příchodu domů jsem při pohledu do zrcadla málem omdlela a následně nůžkama zastřihávala zuby na ofině. Potom mi to ještě jednou zastřihávala i ségra. Každopádně teď chodim s křivě ostříhanou ofinou a každým pramenem vlasů jinak dlouhym. Asi se už budu stříhat jenom sama - nebo fakt nevim. Tohle už NIKDY víc!
A v pátek jsme s Jančou byli na bleším trhu v Meet factory. Šli jsme tam zcela nečekaně a spíš tak jako ohlédnout situaci. Nakonec jsem si odnesla parádní Zara kalhoty za 90,- a šatičky za 47,- :-D. Tyhle akce máme v plánu navštěvovat od teď docela hojně. Bylo to velmi vydařené. Sice se prodíráte miliardami lidí, je vám vedro a musíte se pro ty nejlepší kousky prohrabat těmi šílenějšími + bojovat s ostatními o ty opravdu hodně dobré kousky, ale stojí to zato :-).

Teď už jdu na další čaj, kousek knížky a klasický večerní film.




čtvrtek 4. listopadu 2010

Friends Forever.

Jen tak sedět a popíjet.
Jen tak sedět a prokecat večer.
Prostě být jen tak společně!

pondělí 1. listopadu 2010

Something stupid.

Hodně jsem teď četla Sářin blog a docela ty její pocity chápala. A pak jsem nějak přes něčí blog narazila na Hanitu a všechno mi to vyrazilo dech. Nejde o lítost, která se objeví asi jako první, ale spíš o šok - o to, že si uvědomíte, že tohle prostě může potkat naprosto kohokoliv. A v zápětí příchází myšlenka: co kdybych to byla já? Jedna ze situací, které si prostě neumím naprosto představit - ani na moment. Věřím, že psychika v tomhle dělá hodně, takže ať už je Hanita sebevíc cizí člověk, tak držím palce (a to nejen jí, ale všem ostatním Hanitam, které teď musí čelit něčemu podobnému) ať to všechno zvládne a do toho Bostonu se vrátí.

Měli jsme ve čtvrtek Hamburgerovou sešlost (hamburgery na grilu a svařák) a sešli jsme se v sestavě jak nás čekají hory. Bylo to fajn a zase se na ty hory těším o něco víc. V pátek pak bylo nejvíc krásně, tak jsme vyrazili na takovou vyhlídku (nevim přesně kde to bylo už:-D), stavili jsme se na obědě, pak fotbal a pak už večer u K. 
V sobotu jsme to totálně proflákali (jak už jsem psala) a večer jsem shlédla svůj jubilejní 1000. film, který jsem pak ohodnotila na csdf. Byl to zrovna Život Briana - nejvíc ulítlá věc! 
Dneska jsem nakoupila poslední ingredience na pumpkin pie a zítra se do toho dám (dodám pak nějaký fotky snad). Taky jsem dostala neodolatelnou chuť na cookies s mlíkem, takže už vím, co bude po pumpkin pie na řadě. 
Zítra teda pečení, knihovna (snad i knížky na bakalářku) a pak randíčko úterní zase:-).

Vytvořila jsem si konečně to do list a musím na něm začít makat:-), vytvářím filmotéku pro K. rodinu, stále neúspěšně hledám nějakou brigádu (ach jo), chystám se zase začít trochu víc psát (povídky nebo tak) a ve čtvrtek konečně zase jednou naše trio vyráží ven (hrozně se těším!). 


sobota 30. října 2010

Obyčejný den.

Dneska jsme s K. celý den proflákali.
Konečně jsem mohla nainstalovat a zkusit Sims 3 - Po setmění. -> Celý den jsme pařili hry:-D.
Všechny povinnosti máme splněný, v telce běží Baby Tv a K. rychle luxuje.
Pak si zapneme Život Briana, dáme nohy na stůl a budeme vegetit.
Obyčejný věci jsou někdy hrozně fajn....

pondělí 25. října 2010

Time Out.

Potřebovala bych nějakou novou challange, abych byla zase schopná psát nějak pravidelně. 

Mám teď hromadu času. Nemusím se učit, přednášku mám tenhle semestr jen jednu (protože loni jsem byla velmi akční a udělala si předměty dopředu) a práci zatím stále hledám. Přesto, že mám v podstatě hrozně moc volnýho času, nedělám vůbec věci, který bych u/dělat měla. Musím se zase nějak aklimatizovat do normálu.
Dneska jsem byla na pracovním pohovoru v jednom časopise (na pozici asistentky). Kdyby to vyšlo, byl by to zázrak. Kdo ví - třeba se na mě aspoň jednou usměje štěstí. Telemarketing už prostě dělat odmítám!
Založila jsem si bloglovin (jak jste si už možná všimli). Skoro každý o tom mluvil/psal. Tak jsem si řekla, že to taky prozkoumám a není to vůbec špatný. Všechny nový příspěvky na blozích, které čtu  mám teď pohromadě a nic nepropásnu. Když kliknete na tlačítko Follow this blog ve sloupku vpravo, tak budete moct i Vy následovat mé články:-). 
Docela hodně jsem teď chodila ven. Koupila jsem si pár věcí. Konečně jsem sehnala dýni (a v brzské době se pokusím upéct pumpkin pie) a dělala jsem čokoládovou pěnu podle Charlottky. Docela mě zas chytla vařící/pečíčí mánie. Já za jídlo utratím víc jak za hadry:-D.
Nejvíc teď pořád sleduju filmy (ještě kouknu na čtyři a na csfd budu mít ohodnouceno 1000 filmů). Jestli hledáte inspiraci tak doporučuju: Pouto nejsilnější (1945), Hotel Rwanda (2004), Machři (2010), Hřiště snů (1989), Přestupný rok (2010) a Cena za něžnost (1983)

Potřebuju práci. Musím začít psát bakalářku. Musím se ozvat paní od Járy. Musím zase dohnat dny v Moleskinu. Potřebovala bych víkend na chatě s Kmotrem a jídlem a pohodou. Chtěla bych džíny. A přeju si, aby se pumpkin pie povedl:-). 


pondělí 18. října 2010

I'm So Happy

Jsem prostě šťastná.....

I am woman, hear me roar
In numbers too big to ignore
And I know too much to go back an' pretend
'cause I've heard it all before
And I've been down there on the floor
No one's ever gonna keep me down again

CHORUS
Oh yes I am wise
But it's wisdom born of pain
Yes, I've paid the price
But look how much I gained
If I have to, I can do anything
I am strong (strong)
I am invincible (invincible)
I am woman

You can bend but never break me
'cause it only serves to make me
More determined to achieve my final goal
And I come back even stronger
Not a novice any longer
'cause you've deepened the conviction in my soul

CHORUS

I am woman watch me grow
See me standing toe to toe
As I spread my lovin' arms across the land
But I'm still an embryo
With a long long way to go
Until I make my brother understand

Oh yes I am wise
But it's wisdom born of pain
Yes, I've paid the price
But look how much I gained
If I have to I can face anything
I am strong (strong)
I am invincible (invincible)
I am woman
Oh, I am woman
I am invincible
I am strong

FADE
I am woman
I am invincible
I am strong
I am woman


Day Twentyeight. Day Twentynine. Day Thirty.

Měla bych konečně dohnat dny, že jo:-). Už jsem byla dokonce urgovaná. Tak jsem se teda konečně odhodlala a dnešním dnem challenge skončí. Měsíc jsem psala v podstatě skoro každý den a mohli jste tak se mnou prožít veškerý stres/nestres ze závěreček, které mám teď konečně za sebou.
A jak ta středa vlastně probíhala:-). V noci jsem spala dobře, zdály se mi dokonce docela milý sny. Pak zazvonil budík a první, co mě napadlo bylo, že si nic nepamatuju a vůbec nic už neumim. Neměla jsem nějak hrozný stavy, ale zrovna nejlíp mi taky nebylo. Cestu jsem strávila s K., po cestě jsem ještě pročítala pár věcí v metru. Pak jsem dorazila do školy, kde jsem byla jen já a nikdo jiný. Musela jsem na záchod, byla jsem nervní, nemohla jsem si zapnout sukni a chtěla jsem si ještě před potítkem pročíst nějaký věci. Do školy jsem jela metrem č. 11 a v tramvaji mi K. vyvěštil, že si vytáhnu otázku č. 11. A víte co? Já si jí fakt vytáhla. Smála jsem se a byla jsem ráda. Rodina a problémy patřila mezi ty lepší otázky. A pak už jsem seděla před komisí a vykládala o rozvodovosti a syndromu CAN a pak jsem najednou stála venku a smála se. Bylo to za mnou! Pět hodin čas a pak obhajoba, která už probíhala úplně v pohodě, protože po odborných se nemohlo stát nic horšího. A tak je ze mě Dis. Mám první titul a dodělala jsem první školu (základka a střední se nepočítaj:-)). 
Ve čtvrtek pak předávání diplomů, kam jsem nakonec táhla půlku rodiny (i když původně měl jít jen K.). Bylo to fajn - jít si pro diplom a slyšet svoje jméno a potlesk a tak. Pak rodinný oběd a procházka po Praze a první pocity volnosti, protože teď už jsem volná a svobodná a můžu zase normálně žít. 
Kupodivu jsem víkend nestrávila žádnou mega pařbou. V pátek jsem vyrazila po měsíci s Jájou a bylo to moc fajn. A pak jsem se jen válela doma nebo u K. A taky jsem byla v Ikee a konečně jsem si přivezla ty malý zapékací mističky a můžu teď zase vytvářet.
Ozval se mi F. - dokonce třikrát po sobě a po dvou letech mi dokonce volal. A já byla hrozně ráda a byla jsem hrozně vděčná.
Taky jsem si vzpomněla na Pupíka a na tu jeho přezdívku a jak to bylo v patnácti krásný.
Poslední měsíc byl náročnej, ale stálo to za to.
Zítra konečně do knihovny a přicházející zimu tak budu moct strávit zachumlaná s knížkama a čajem.
Na Silvestra jedu zase na hory (po loňský pauze) a světe div se - já se tam fakt těším.

Jsem na sebe fakt pyšná! :-)

Day 28 - A YouTube video
Koukla jsem se na všechny, co mám na youtube v oblíbených a dávám sem TOHLE. Protože na svoje hippie období ráda vzpomínám. Protože sraz s Korálkem kvůli Vlasům byl tolik nečekaný. A protože když jsem ten film poprvé viděla, tak jsem měla na konci nezapomenutelný pocit.

Day 29 - In this past month, what have you learned
Uff. Asi to, že odříkání a tvrdá práce se nakonec vždycky vyplatí. A že ať už má před sebou člověk cokoliv tak nakonec se té chvíle dočká a všechno hrozně rychle pomine. 

Day 30 - Whatever tickles your fancy
......................................

 

středa 13. října 2010

Day Twentyseven.

Totální vyčerpání.
Je ze mě Dis. (Diplomovaný specialista).
Zítra bude dojmů víc.

Day 27 – Your favorite internet friend
Mě asi žádnej nějak nenapadá. Já vyloženě internetovýho kamaráda asi nemám. Leda Ota by se dal považovat za internetovýho kamaráda, protože naše jediná komunikace probíhá přes internet :-D (i když přes internet se neznáme). Každopádně vyhrál by to asi on.


Follow my blog with bloglovin

úterý 12. října 2010

Day Twentysix.

Poslední den před zkouškou. Pocity šílený, zmatený a velice nestálý. Chvilku jsem v naprostý euforii a kašlu na to. V zápětí mám pocit totální marnosti. Pak jsem si stoprocentně jistá, že to prostě nedám, že si nic nepamatuju a nic nevim. Pak úplný prázdno a nic. A tak pořád dokola dokolečka......
Nejdelší čekání. Nejdelší den.
Učení už nemá smysl. 
Prostě 50 na 50. 
Držte palce zítra. Budu to potřebovat. Hrozně moc. 

Day 26 – Your favorite memory
Je jich víc asi.
Chleba s medem nakrájený na kostičky.
Disneyland a Mickey Mouse.
Střecha hotelu. Tlustá deka. Zakynthos.

pondělí 11. října 2010

Day Twentytwo. Day Twentythree. Day Twentyfour. Day Twentyfive.

Nebojte neumřela jsem ani nic podobnýho:-). Jen toho teď o víkendu bylo hodně, protože můj hrozný velkozkouškový týden začal. 
Dneska jsem nastoupila na angličtinu. V podstatě jsem celou dobu byla úplně v pohodě až pak v sobotu večer mě chytnul trochu nerv, ale do rána to bylo dobrý. Včera jsem spala s K. u babi a bylo mi báječně. Pustili jsme si večer Jak vycvičit draka a všechno bylo fajn a v noci jsem spala úplně super. A pak mi ráno zazvonil budík a myslela jsem, že mě klepne:-D. Ale nakonec to bylo dobrý, na mě (mojí pošahanou povahu) jsem vlastně byla úplně v klidu. Takový to bušení srdce dvě minuty před tím než máte jít na potítko znáte že jo. Pak už jsem tam seděla. Text jsem dostala ten, který jsem chtěla a k tomu dvě otázky -> dobrý všechno. No a pak už jsem šla na to. A byla jsem úplně mimo a nemohla jsem říct kloudnou větu a nevybavovaly se mi slovíčka jako mít, moct apod. Hrozný a trapas jako:-D. Ale smála jsem se, hrála jsem si s korálema a oni se smáli a řekli that´s all a šla jsem. Jela jsem domů a musela jsem čtyři hodiny čekat než mi kamarádka napíše výsledek. Nevím jestli ty nervy před tou smskou nebyly ještě větší. Nakonec telefon zapípal, já nejvíc vypsychovaná (ani jsem to nechtěla odklikout) a tramtadadá -> Velmi dobře D. Nechápu, ale jsem strašně ráda. Nejvíc se mi ulevilo. Akorát mě teď čeká ještě středa, která bude asi tak tisíckrát horší a ještě musim zopakovat 12 otázek. No, ale dobrý, to půjde..... snad.... snad.... snad.....
No takže jsem teď pořád tak trochu pod tlakem a dokud nebude čtvrtek ráno, tak si neoddechnu.
Úplně hrozně už se těším do knihovny a na knížky a na všechno.
Takovej malej kousíček mi zbývá....
No a teď dohánění dnů....:-)

Day 22 - What makes you different from everyone else
To je těžký takhle říct sama za sebe. Ale já jsem se vždycky cítila odlišná od ostatních hlavně kvůli všem těm pitomejm strachům a tak.

Day 23 - Something you crave for a lot
Po vlastním bytečku, New Yorku a diplomech teďka.

Day 24 - Your fear(s)
HaHaHa. U mě je to úplně specifický. Strach je něco, co ke mě neodmyslitelně patří prostě. Bojím se změn, bojim se nových věcí, věcí, který neznám. Všeho, co jde mimo "mojí cestu". Těžko se to vysvětluje. Prostě cvak a je to tady. A je to fakt "hodně špatný".  

Day 25 - What I would find in your bag
Nejdřív musím zdůraznit, že já miluju hlavně velký kabelky:-). Takže: knížku, kapesníky, krém na ruce, balzám na pusu, antibakteriální gel na ruce, vlhčený ubrousky, doklady, telefon, peněženku, starý účtenky, propisku, voňavku, antikoncepci a klíče.  



čtvrtek 7. října 2010

Day Twentyone.

Blíží se osmá a jako skoro každý večer touhle dobou mačkám tlačítko nový záznam a chystám se sem psát.
Všechno je teď pořád stejné. Ráno se vzbudím, udělám si čaj, snídani a zapnu noťas. Projedu všechny novinky, pustím si DC a najím se. Vyndám učení - učím se. Pak oběd, další díl DC. Internet. Učení. Přijde ségra, tak se přestěhuju do obýváku a tam jsem dokud nepřijdou naši. Pak se zase odeberu do pokoje. Začnu pomalu uklízet učení a připravovat se na sprchu, blog a film před spaním. Pořád dokola, dokola, dokolečka. Hrozně se těším až se tenhle stereotyp rozbije, ale svým způsobem jsem na to tolik zvyklá, že mi to bude připadat divný, až přístí týden touhle dobou budu dělat bůhvíco. 
Dala bych si horký jablíčka. Dala bych si frisco, co mám v lednici a šetřím ho na poslední večer před "velkou zkouškou". 
Chtěla bych se podívat na desingblok. 
Chtěla bych jít v sobotu na párty.
Chtěla bych celý víkend proflákat jen tak v posteli.
Už jen pár dní.

Day 21 – A picture of something that makes you happy
Fotka, kterou jsem fotila loni při zpáteční cestě z Jánek. Fotka někde daleko od všeho na úplně neurčitém místě. Bylo krásně, blížil se večer a nás čekala ještě dlouhá cesta domů a všechno bylo fajn a já v tu chvíli byla šťastná a ta fotka mi to připomíná...


středa 6. října 2010

Day Twenty.

Tak přesně týden a budu to mít za sebou. Od zítra začínám opakovat.
Dneska jsem četla na jednom blogu článek o Praze a asi poprvé v životě mi bydlení tady přišlo jako super věc. Bylo zajímavý vidět Prahu a místa, která znám očima někoho jiného, komu tohle město může třeba chybět. Moc dobře vím, že žiju v jednom z nejkrásnějších měst na světě, přesto už vám to přijde takový rutinní, když se tu narodíte a jste tu pořád. Jsem ráda, že mi tu unikátnost něco připomnělo. (můžete si jí připomenout taky - TADY)
Nemám moc co psát. Jelikož jsem nic nevařila/nepekla. Nikde jsem nebyla a krom koukání na DC a hraní Treasure Isle na FB a učení jsem nic nedělala. Hrozný já vím:-).
Včera jsem vlastně viděla Remember me - Nezapomeň na mě a úplně mě to dostalo ten film. Vřele doporučuju!
Jsem zvědavá na co kouknu dneska.
A jsem ostuda, takže asi po sprše dopíšu aspoň pár dní do toho moleskinu (stejně něco bude prádzný, protože už vůbec nevim co se dělo/nedělo - ach jo). 
A teď na zcela vážný den dvacátý.... 

Day 20 – Someone you see yourself marrying/being with in the future
Tohle je hrozně podpásová otázka:-). Jako poslední dobou a tak, to fakt vypadá, že to bude K. - je první s kým si nějakou svatbu či budoucnost dokážu doopravdy představit. Přesto prostě ze zkušenosti vím, že se zcela nečekaně může všechno změnit a otočit a být úplně jinak. Teď tam ale vidím jeho. Ale člověk nikdy neví a tak se třeba nakonec jednoho dne přece jen vydám do USA dělat aupair......




úterý 5. října 2010

Day Eighteen. Day Nineteen.

Včera jsem jela podívat se na K. jak hraje (fotbal) a pak jsem skončila u něj a nějak jsem se už nedostala na net. Takže to dneska vezmeme dva v jednom:-).
Pekla jsem včera meruňkový muffiny a pečení s košíčkama jenom prostě není ono (fakt potřebuju ten plech na to). Ale byly dobrý a to je hlavní!
Dneska jsem pro změnu vařila k večeři špagety s rajčátkama a mozzarelou (mňam) -> recept
Byla jsem na Václaváku v M&S a ty potraviny jsou tam teda větší, ale výběr v podstatě stejný jako u nás. Takže jsem popadla jednoho extra ovocnýho muffina a jela jsem do školy.
Dneska po dlouhý době ve škole na povinný přednášce (úplně zbytečný) jsem teda taky byla. Mělo to být o psaní bakalářky, ale bylo to spíš o psaní absolventky a tu budu příští týden obhajovat, takže mi to bylo fakt k ničemu. 
Už jenom týden a bude to za mnou... Já se tááák těším!!
Zítra vypíšu poslední 30. otázku, naučím se 24 - 30 a začnu s opakováním a budu mít pokoj.
Plánuju pak nějakou dámskou jízdu na oslavu (buď titulu, nebo toho, že se nebudu muset učit - podle toho jak to dopadne).
No a teď teda radši k těm dnům osmnáct a devatenáct, protože si chci pustit film ještě, abych už konečně mělo tu tisícovku na csfd :-D.

Day 18 - Plans/dreams/goals you have
  • jet se podívat na sochu Petra Pana do londýna
  • dokončit VŠ
  • jet se podívat do New Yorku a San Francisca
  • chodit na lekce salsy
  • napsat knihu
  • pomáhat lidem
  • mít byt, rodinu, pohodu a všechno podle svýho
  • naučit se plynně španělsky 


Day 19 - Nicknames you have; why do you have them
Michelle - jak to vzniklo ani nevím. Mě se to líbí, je to vlastně moje skutečný jméno jen v jiným jazyce. Říkal mi tak vždycky F. a nějak se to chytlo. A mám to spojený s Michelle od Beatles:-).

neděle 3. října 2010

Day Seventeen.

Utahanej den dneska.
Zbytečně jsem jela na Pankrác. (sakra)
Zjistila jsem, že jsem asi trochu šprtna:-D.
Chystám se na Annie Hallovou od Woodyho Allena.
Pořád jedu Dawsons Creek:-D.
V obchodech už jedou vánoční věci (ach).
Ségra přinesla drahý tlustý časopisy, takže tu mám Marianne a Elle (pro mě to drahý jako je:-D).
V Moleskinu pořád pusto prázdno a nejsem schopná se k tomu dokopat (a to už vybírám novej na příští rok).
Ve slovním fotbalu jsem prostě dobrá!

Day 17 - Someone you would want to switch lives with for one day and why
Tak a to jako vůbec nevim. Já bych pořád chtěla být někým jiným, ale asi ne nikým kontrétním. Ha. Takže.
Kdybych si mohla vybrat a být na jeden den někým jiným tak to bude nějakej americkej student, co studuje Yale a zkusit si prožít jeden takovej pravej americkej studentskej den:-D. Nic jinýho mě nenapadlo;-).


sobota 2. října 2010

Day Sixteen.

Tak už jsme za půlkou:-).
Dneska jsem pro změnu nakonec doma, dokonce sama (bez K.). Nečekaně přijel a udělal mi radost! Jééé!
Už čtyři dny mám chuť na špagety s ořechama a bazalkou.
Hrozně moc moc moc se těším na tuny knížek, které už brzo budu moct zase číst.
Harry Potter je film, který můžu vidět prostě kdykoliv:-).
A teď jsem v takový eufórii, že jdu na den šestnáctý a pak do postele ke K. k telce:-).

Day 16 - The person you miss the most
To je úplně jasný. Ten člověk je fakt jenom jeden a dala bych cokoliv za to, aby tady mohl být a vidět mojí případnou promoci a svatbu a K. a všechno. Byl by to děda - ten mi chybí ze všech a všeho nejvíc!



pátek 1. října 2010

Day Fifteen.

Je relativně pozdě.
Sedím u K. v obýváku. K. spí vedle na sedačce.
Je to tu trochu divoký.
Takže to dneska bude velice stručný a šup do postele. 
Včera jsem nějak v noci nemohla spát.
Dneska jsem uvařila luxusní polívku z toho časopisu Albert. (příště vám to možná nafotím a ukážu).
Čeká mě zase a jenom učení.
Začala jsem po sto letech koukat na Dawsons Creek (od 4. série). Ach to byly časy!
 
Day 15 - Put your iPod on shuffle: First 10 songs that play
Velice nerada musím tenhle den nechat prázdný. Nemám iPod, nemám tu ani mp3 a dokonce ani nemůžu nastavit shuffle do winampu, protože tu mám akorát soundtrack k filmu Smrt panen (nový notebook no). Takže je mi líto...



čtvrtek 30. září 2010

Day Fourteen.

Včera jsem měla chuť vypadnout někam ven. Na skleničku vína a trochu se pobavit. Nechtěla jsem to nijak přehánět - prostě se jen uvolnit a trochu si pročistit hlavu.
Hlavu jsem si pročistila - to jo. "Míra" se mnou prostě neumí moc pít. Takže plán se vstáváním v devět, následnou cestou domů a učením nějak nevyšel:-D. Vstávala jsem v půl jedenáctý a na učení jsem ani nešáhla. Trochu den volna jsem si prostě dala. 
Dneska na stránkách školy vyvěsily harmonogram absolutorií, takže už vím, že angličtina mě čeká 11.10. a odborný s obhajobou 13.10. Ta třináctka mě docela potěšila - mohlo by to být dobrý znamení.
Nemám nervy z toho a to ve mě budí hodně dobrý pocity. Musím se snažit tohle všechno udržet tak jak to je.
Včera jsem měla neutuchající touhu být na všechny hrozně milá (i na romskou bezdomovkyni). Někdy mám pocit, že jenom úsměvem nebo čímkoliv milým prostě můžete člověku určitým způsobem "pomoct" nebo mu aspoň zlepšit den - kdo ví....
Chystám se do postele se Sexem ve městě 2 a možná i posledním kelímkem horkých jablek s drobenkou. (musím zase navštivi M&S)
Začaly mi dávat nový díly HIMYM, Chirurgů a Zoufalek. Takže k americkýmu teenagerovi mi přibylo ještě tohle. Nevím co dřív:-).
A teď už ke dni čtrnáct....

Day 14 - Your favorite quote
Tohle je hodně snadný. Citátů mám sice vypsaných a schovaných docela dost. Nejvíc ale miluju jenom JEDEN!

Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.


-Robert Fulghum-




středa 29. září 2010

Day Thirteen.

Třináctku mám taky ráda. 
Je mi líp než včera - mnohem líp.
Náladu psát, ale pořád moc nemám.
Takže jdu najít fotku. 
A jdeme na den třináctý...

Day 13 - A photo of you taken over ten years ago
Hahaha. Najít fotku, která je deset let stará není jen tak. Před deseti lety mi bylo skoro 13. Našla jsem v podstatě jenom tyhle dvě fotky. Takže si vyberte:-D. Každopádně jsem byla děsně free a děsně hippie...



úterý 28. září 2010

Day Twelve.

Kdybych nedělala tuhle challenge tak dneska rozhodně nepíšu....
Dneska fakt největší krize.
Mám pocit, že to v životě nedám...

Day 12 - A song that makes you cry (or nearly)
Taková písnička asi není.
Dneska by mě rozbrečelo cokoliv.
Nemám absolutně náladu.

pondělí 27. září 2010

Day Eleven.

Mám nejvíc rozvržený plány s učením a když je dodržím tak v neděli budu "umět" úplně všech třicet otázek a pak budu mít týden na opáčko a angličtinu a obhajobu ještě... (tak se modlete ať to tak fakt dopadne!).
Dneska jsem byla na lattéčku a dortíku s Kíťou a místo nějakýho oblečení jsem si zase nakoupila jenom "žrádlo":-D ach jo.
V Marks&Spencer jsem objevila další nejlepší věc - horký jablka s máslovou drobenkou - je to mražený, dáte to na dvě minuty do mikrovlnky a pak umíráte blahem (miluju věci z M&S!).
Koupila jsem si další čaj "na mozek" s ženšenem a ginko - doufám, že to fakt funguje!:-D
Zkoukla jsem další krásnej romantickej film (sem teď trochu ve stresu tak musím koukat jenom na hezký milý filmy) - Dvě tváře lásky s Barbrou Streisand - takže doporučuju na depresivní podzimní večery.
Samý párty a oslavy se teďka konaj a já nikam nemůžu, což je fakt super! (sakra)
No a teď rovnou skočíme na den jedenáctý....

Day 11 - Something you regret
Jsou chvíle, kdy prostě litujete všeho. Jsou chvíle, kdy chcete vrátit čas a chcete, aby jste všechno udělali jinak. Já ale věřím (a zatím to tak vždycky bylo), že všechno se děje z nějakýho důvodu - i ty špatný věci. Takže i když občas nějakých věcí lituju, tak s odstupem času zjistím, že to tak prostě mělo být a že to nakonec přineslo něco dobrýho. Pokud bych teda měla napsat něco čeho lituju, tak to nebude asi nic....
Má to tak prostě být.... 









neděle 26. září 2010

Day Ten.

Dneska mám krizi!

Day 10 - Songs you listen to when you are Happy, Sad, Bored, Hyped, Mad
Beru to momentálně, takže tyhle písničky bych si pustila teď kdybych byla:

Veselá -> Waka Waka od Shakiry (TADY)
Smutná -> Out of reach od Gabrielle (TADY)
Znuděná -> White rabbit od Jefferson Airplane (TADY)
Hyped (moc nevim jak jako přeložit, takže vynechávám)
Bláznivá-> Žít jako kaskadér od Dalibora Jandy (TADY)

sobota 25. září 2010

Day Nine.

Sobota večer. Sedím doma (jsem tu zatím úplně sama -> K. je na fotbale) s hrnkem maté IQ (nejsem si jistá jestli to nějaký účinky má) a učím se Rodinu.
Dokoukala jsem první řadu Dementního trapnýho americkýho teenagera :-D (a jsem zvědavá co hroznýho mě čeká v druhý sérii).
Viděla jsem úúúžasnej film Temple Grandin, který prostě musíte vidět taky!
Včera a dneska jsem snědla hrozně moc věcí a měla jsem rostbíf a tatarák (heč:-D).
Venku začíná být obrovsky hnusně, což přináší asi jedinou dobrou věc a tou je, že budu moct vytáhnout kozačky a kabát:-).
No a jelikož se musím jít zase učit, abych se pak mohla s K. na něco podívat (když mi to dovolí:-D), tak jdeme na den devátý.

Day 09 - Something you’re proud of in the past few days
To je úplně jednoduchý:-). Na K., protože to všechno zvládnul a je z něj bakalář.

pátek 24. září 2010

Day Eight.

Osmička - je moje nejoblíbenější číslo (ne šťastný). Osmý den a zrovna dneska nemám čas na to, sem nějak zdlouhavě psát - škoda.
Na hlavě mám natáčky, nejsem sbalená a nevim, co si vezmu na sebe. A v pět vyrážíme.....
Takže hups ke dni číslo osm.

Day 08 - Short term goals for this month and why
Všechno se naučit -> a získat titul Dis. -> no a díky tomu žádný další krátkodobý cíle nemám, protože tenhle zabere času docela dost:-D.


čtvrtek 23. září 2010

Day Seven.

V noci jsem měla fakt šíleně divný sny.
Ráno jsem se vzbudila místo v devět v deset a byla jsem úplně mimo.
S učením jsem u otázky devět a dávám dohromady obhajobu absolventky.
Dostala jsem se ven, když jsem šla vybrat peníze a koupit věci na dort. -> pekáč na muffiny zase neměli (ach jo).
Krom dementího seriálu jsem zase začala koukat na filmy.
V moleskinu mi chybí dopsat hrozně moc dní.
Zítra jdu večer ven (wow).
To z čeho jsem byla na začátku týdne nějak mimo se vyřešilo.
V lednici na mě čeká frisco a na posteli paprikový brambůrky (podpora k učení).
Hrozně se těším až bude 15. října.

Day 07 - A picture of someone/something that has the biggest impact on you
Noo - nedivim se, že tohle Nat vynechala. Kupodivu mě docela rychle napadlo, co to bude.
KNÍŽKY- to je přece jasný....

středa 22. září 2010

Day Six.

Šestý den po sobě, co píšu - to se mi asi nikdy nestalo:-).
Včera jsem se neuvěřitelně přecpala výborným jídlem a pak v posteli debatovala o tom, jak moc důležitý jsou materiální věci. Nevím jak pro Vás, ale pro mě moje věci důležitý jsou. Mám k nim vztah. Mám k nim fakt velkej vztah a díky mýmu lehkýmu "autismu" bez nich prostě nemůžu být. Jsem zvyklá na svoje místečko a na věci, které mě obklopují (je to špatný?). Neumím si představit, že si sbalim oblečení do tří tašek a prostě půjdu. Bez knížek, fotek, nástěnky, tužek, blbostí, cetek, relikvií, dvdček a tak. Možná jsem ujetá, ale pro mě prostředí znamená hodně a hodně působí na to, jak se kde cítím. Hlavně kvůli tomu pro mě bude stěhování velká záležitost a velká změna. Pamatuju si stěhování, když mi bylo devět a bylo to hrozný (HROZNÝ). A nejsem si jistá jestli to, že je mi o skoro 14 let víc na věci něco mění.... Máte nějaký věci tolik rádi, že si bez nedovedete svůj život představit?

No a teď se už vrhnu na den šestý, protože musím najít recept na dort, co upeču dědovi, aspoň ještě jednou projet otázku č. 8 a vybrat film, co dneska zkouknu:-).

Day 06 - Favorite super hero and why
Je spousta lidí, kteří by se tady mohli objevit. Eleanor Roosveltová, Helen Kellerová, Václav Havel, Karel Kryl a možná i Batman:-). Přesto můj nejoblíbenější hrdina bude John Lennon, protože byl pro mě vždycky ztělesněním nějaké ikony nebo idolu. Člověkem, který věřil v mír a který šel pro svůj sen do extrému. Vždycky jsem ho obdivovala a ať už si o něm každý myslí, co chce - pro mě hrdinou v určitém smyslu je.

úterý 21. září 2010

Day Five.

Další hezký den. Ten včerejší se mi nakonec trochu pokazil, ale pustila jsem si večer Smažená zelená rajčata a bylo mi fajn. S učením to je docela fajn (nebo aspoň tak jak bych si v podstatě představovala), ale mohla bych ještě přidat:-).
Vrátil se mi můj nemocný počítač s tím, že už by měl být v pohodě a s tím, že to byl jen zdroj. Tak ho zapnu, začnu přetahovat data a prásk, nejde disk... Neuvěřitelný. Takže jsem možná ztratila fotky, což mě fakt hodně mrzí a štve (doufám, že to půjde nějak z toho dostat ještě).
Konečně se taky chystám ven, na menší procházku, koupit dárky k svátkům a pak na oslavující bakalářskou večeři:-). Proto píšu už teď a ne na sklonku dne....
A teď už den pátý...

Day 05 - A picture of somewhere you’ve been to
Mohla bych vybrat fotky z Turecka, Řecka, Chorvatska nebo Itálie nebo Vídně vlastně ještě:-). Ale bude to Paříž, protože tam se mi to líbilo asi nejvíc a byla jsem z toho asi nejvíc nadšená (i když ve Vídni u pandy jsem skoro brečela....:-)).

pondělí 20. září 2010

Day Four.

Dneska mám mnohem lepší den. Učení mi šlo (jde) od ruky, venku bylo docela pěkně a K. udělal státnice. Takže ode dneška mám doma pana bakaláře:-). Hned je všechno světlejší a hezčí. Včera jsem měla nějakej blbej slabej den nebo co... doufám, že už se to opakovat nebude (i když nějaká ta panika mě ještě asi čeká).
Píšu dřív než obvykle, protože večer asi pojedeme k babi a trochu ten titul oslavíme (aspoň doufám).
Jako obvykle když se učím mě chytá vařící/pečící mánie. Takže jsem upekla takovej jednoduchej dort s meruňkama:-). Buď budu mezi učením péct (což si doma aspoň užijou) nebo koukám na ten pošahanej seriál:-D. A teď ke dni číslo čtyři.

Day 04 - A habit that you wish you didn’t have
Na tenhle den jsem se nijak zvlášť netěšila. V podstatě mě nějak vůbec nic nenapadalo. Navíc vybrat jen jeden je docela těžký:-). Takže:
-> Kdybych si mohla vybrat jeden zvyk/zlozvyk, který nechci mít bylo by to asi věčný přemýšlení nad věcma, který nemají smysl. Zbytečný nervování kvůli věcem, který za to nestojej a zbytečný fantazírování o věcech, který se ani nedějou.

neděle 19. září 2010

Day Three.

Ani nevim jestli se mi chce dneska něco psát. Jsem smutná, nesvá a nějak se necítím ve své kůži. Nevím proč, prostě to tak je. Všechno dohromady a nic. Jsem lítostivá, ubrečená a pitomá. 
Snad už to bude po zítřku trochu pozitivnější.

Day 03 - Your favorite movie
Říkala jsem si, že to bude buď Amélie nebo Hodiny. Díky dnešku a všemu to budou Hodiny.

Dívat se životu do tváře, stále se dívat životu do tváře.
Pamatovat si jaký byl a nakonec ho pochopit.
Milovat ho jaký je a pak ho ukončit.
Věčná jsou společná léta, věčné jsou naše roky. 
Věčná láska, věčné ty HODINY.


sobota 18. září 2010

Day Two.

Tak v rámci Day 1 - 30 píšu i dneska. Říkala jsem si, že bych vždycky mohla každý den aspoň trochu něco napsat a zkusit si psát každý den. Akorát těch třicet dní vyšlo na tohle blbý učíčí období, takže tu spíš budu každý den brečet, panikařit a nadávat:-).
Dneska jsem měla výbornej plán. Po dvanáctý jsem vyrazila z baráku, že ho začnu realizovat a když jsem dojela k prvnímu cíli tak se všechno pokazilo a já pak asi tak hodinu přemlouvala samu sebe, že nebudu trapná a nebudu brečet (ach jo - jsem nějaká přecitlivělá nebo co). Pak jsem teda dojela do úplnýho cíle ke K. do Radlic. Chvilku jsem byla naštvaná a nešťastná a pak mě to přešlo. Takže dneska si tak trochu zkouším jaký by to bylo, kdyby jsme se sem přestěhovali a nevim no.... bylo by to asi mnohem těžší než jsem si myslela.....
No a jinak jsem samozřejmě v batohu vtipně táhla otázky 4 - 8 a budu ráda když udělám čtyřku a pětku. No a abych si tu už moc nestěžovala a tak, tak radši přejdeme ke dni číslo dva.

Day 02 - A photo that makes you happy
Výběr týhle fotky byl docela těžkej. Věděla jsem, co na tý fotce bude, ale vybrat nějakou konkrétní už bylo těžší. Navíc mám omezený výběr, protože ještě nemám data ze starýho počítače. Nakonec to vyhrála tahle. Je ze Zakynthosu z července 2008.


pátek 17. září 2010

Day One.

Úplně první příspěvek psaný na mém notebooku. Ano už i já jsem se stala majitelkou téhle vymoženosti (a jak jsem se na to těšila). Od úterka jsem tedy, co se počítače týká mobilní:-).

Jinak se žádné závratné novinky nekonají. Nemůžu pařit, nemůžu výletit, nemůžu nic. Jediné, co dělám je, že sedím doma (u babi nebo u K.) a učím se (nebo se aspoň přesvědčuju, že se učím). Strašně moc mě to nebaví a docela často propadám panice, že to prostě nestihnu, protože jsem líná a radši dělám milion jiných věcí. Začala jsem v sobotu. Je čtvrtek a já jsem u třetí otázky z třiceti a do závěreček mi zbývá přesně 24 dní. Musím být na sebe tvrdší, jinak nikdy žádnej titul mít nebudu!

Už mám doma konečně naušničky, co jsem si objednala u Cassidy (a jsou nejvíc dokonalý a jsem z nich nadšená) a taky mi přišla knížka Sex ve městě, co jsem objednávala na aukru. Shodou okolností jsem u obou balíčků měla moc milý vzkaz:-). Aspoň něco mi teď udělalo radost.

Co se týká těch nedůležitých věcí, co teď dělám tak: naprosto nepochopitelně jsem začala koukat na nejvíc "debilní" seriál (nesmějte se mi!) The Secret Life of the American Teenager (ale nemůžu si pomoct:-D), hraju Treasure Isle na FB, přidávám autory a knihy do databázeknih a taky pořád stahuju nějaký filmy. A jestli ty závěrečky nakonec nedám, tak to bude chyba jen těhle věcí, který mě lákaj :-).

Natálije začala jednu takovu z těch věcí Day 1 - 30. Tak s tím teda začnu taky (protože mě tyhle věci baví) a jsem zvědavá jestli to vydržím přidávat po dnech:-). Co vás tam čeká vám tady nenapíšu (si to stejně můžete najít jinde a nebo se nechte překvapit).

DAY 01 - 15 interesting facts about yourself
  • Strach. Věc, která fakt hoodně hodně moc ovlivňovala a pořád ovlivňuje můj život. Něco, co ke mě zkrátka patří, i když málo kdo ví... 
  • Knížky. Klasika - já prostě čtu všude a pořád. Myslím, že tohle je u mě neodmyslitelný:-). Všichni vědí, všichni znají - jsem knihomol:-). 
  • Pandy. Miluju tyhle zvířátka nejvíc nejvíc ze všech zvířátek. Miluju je tak moc, že jsem kvůli nim jela do Vídně do zoo. Miluju je tak od pátý třídy, co jsem s nima měla penál - ale láska je to trvalá:-D.
  • Sociální práce. Noo takže:-) - škola. Pomáhání lidem. Neustálý hledání nových možností a hranic, který mám. Je to zajímavý, náročný, někdy šílený - ale prostě mě to baví. 
  • Deníky. Píšu si deníky, už fáákt dlouho. Ten nejstarší je někdy z druhý třídy na základce (a taky je nejvtipnější). Teď už teda píšu jen tak krátce do Moleskinu, ale držím se toho:-). 
  • Disneyland. Joo byla jsem v Disneylandu v Paříži a nebylo mi deset, ale dvacet:-). A bylo to skvělí a byla jsem z toho úplně v pytli. Jeden z největších zážitků v mym životě a jela bych klidně zas:-).
  • Ritutály. Jsou věci, který prostě dělávám a bez nich bych si připadala divně (což někomu může připadat divný). Všechno třeba zaťukávám do zubů, sleduju jaký číslo má metro, kterým jedu, furt něco počítám (dlaždice, okna, vajgly na zastávce) a tak.... trochu divný nooo:-) 
  • Psaní. Na to bych úplně zapomněla. Tak trochu si píšu a jednou mi dokonce jednu povídku otiskli:-). 
  • Rychle mluvím. Joo kdo na to není zvyklej tak někdy fakt nestíhá (že?). Jsem docela upovídaná a když mě to chytne a já prostě chci něco důležitýho říct, tak jedu šílenou rychlostí, dokud ty myšlenky mám a dokud mi do nich někdo neskočí. 
  • Všechno schovávám. Jsem trochu úchyl a schovávám si hrozně moc věcí, který normální lidi vyhoděj. Fakt nechtějte vědět, co všechno byste našli v mý krabici s těmahle věcma :-D. 
  • Nesportovec. Jako jsem fakt totální dřevo na jakýkoliv sporty:-D. Úplná pitoma no. Je fakt, že co jsem teď s K., tak mě lidi nepoznávaj, protože jsem docela začala "makat", ale sportovec ze mě asi nebude no. 
  • Vaření. Poslední dobou hrozně ráda vařím a peču a experimentuju a hrozně se těším na vlastní kuchyň a tak.
  • Blogování. Už od roku 2003 si píšu blog/web/stránky. Začínalo to jako takovej puberťáckej blog, kde jsme se s kamarádkou mohli vyřádit a skončilo takhle.
  • Popcorn. Můžu jíst slanej popcorn (ale ne z mikrovlnky!) pořád pořád pořád. Taková moje klasická kombinace k filmu, psaní nebo tak je: popcorn, lambrusco, čokoláda (milka milk cream) a šumivý Ferda Mravenec bonbony:-D.
  • Poslední divná věc na konec. Když vařím rýži tak se nikdy nepodívám kolik je hodin:-D (a K. mi za to vždycky hrozně nadává), ale já to prostě tak nějak poznám, když už je:-).
     

čtvrtek 9. září 2010

Websites.

Po knížkách Vás dnes obohatím ještě o stránky, které docela často navštěvuju a které by Vás mohli zaujmout:-). Je to taková všehochuť toho, co si prohlídnu, když zapnu počítač (mimo blogů, které čtu). Pokud byste měli nějaké stránky na doporučení Vy pro mě - budu ráda.

LISTS OF BESTS - kde najdete různé seznamy všeho možného (jídla, filmů, hudby, knih), seznam si můžete vzít za svý a odškrtávat si kolik jste toho shlédli/snědli/přečetli/viděli. Je to dobrý pro inspiraci - já tam beru hodně inspirace na knížky, co jsem ještě nečetla a taky na filmy. Seznamy jsou jak oficiální (např. seznam knih, co vyhráli Nobelovu cenu) tak soukromé (např. seznam nejlepších romantických filmů, co jsem kdy viděla).

TOP 250 IMDB - aktualizovaný seznam 250 nejlepších filmů na IMDB. Můžete se zaregistrovat a filmy si odškrtávat - stránka vám ukazuje kolik vám toho ještě zbývá.

MAGICAL DISNEY - české stránky o společnosti, filmech a seriálech pana Disneyho. Jsou stále aktualizované a najdete tam docela hodně zajímavých věcí:-).

LAYOUTS CANDITA - stránky, kde si zdarma můžete stáhnout layouty pro svůj blog či web, najdete tu i ikony, avaty, věci do photoshopu, návody apod. Všechno je v cz. Věci už odtamtud nepoužívám, ale někdy se tam najdou fakt moc pěkný práce.

FLER - úplně nově jsem teď objevila i tuhle stránku. Je to takový internetový obchod, kde lidi prodávají svoje vyrobené věci (od oblečení, přes doplňky po jídlo a věci do bytu). Najdou se tam fakt krásný kousky.

ŠÁRČINA ŠKOLA VAŘENÍ - tenhle blog jsem objevila úplně náhodou, ale jsem docela ráda. Paní je fakt neskutečná kuchařka a pokud rádi vaříte, tady najdete inspirace a receptů dost.

VLADSTUDIO - úžasná stránka s nejkrásnějšíma tapetama na plochu. Jiný už nepoužívám :-).

CSFD - klasika, filmová databáze, kde můžete hodnotit a komentovat filmy. Mě tam najdete pod nickem Michelle8 ;-).

DATABÁZE KNIH -  něco jako csfd akorát s knížkama. Můžete hodnotit, komentovat, mít svůj seznam přečtených knih; knih, které doporučujete a knih, které se chystáte přečíst. Mě tam najdete jak jinak než pod nickem Michelle.

MOVIE LIBRARY - z uloz.to se podle mě stahuje nejlíp, filmy tam najdete většinou na jednom linku:-). No a na týhle stránce najdete seznam všech filmu (i s obsahem a odkazem vždycky), co na uloz.to najdete. Je tam stará dobrá klasika, český filmy, nový filmy, pohádky, šílenosti, fakt skoro všechno. A hledat to můžete i podle žánru:-).

Tak a víc už mě nějak nenapadá. Takže pokračování příště a kdyžtak doplním.

Knihy přečtené v roce 2009

Tak jsem se konečně odhodlala a jdu dodat knihy za rok 2009 :-)

Děvčata - Lori Lansenová 
Obsah: Zajímavý psychologický román kanadské autorky vypráví formou fiktivní autobiografie působivý příběh o celoživotním duševním a fyzickém soužití siamských dvojčat z malého kanadského městečka. Dívky přišly na svět v nemocnici, kam dorazila jejich svobodná matka v době zuřícího tornáda a ve všeobecném zmatku pak zakrátko zmizela. Děvčátek se ujala zdravotní sestra, která jako první viděla jejich anomálii. Se svým mužem děti adoptovala a vychovávala je s nesobeckou láskou od mala k soběstačnosti a k nezávislosti bez ohledu na jejich postižení. Tím zároveň určila i vztah maloměstského okolí, které obě dívky přijalo jako samozřejmost. Ač jednovaječná dvojčata, jsou obě dívky povahově i fyzicky zcela odlišné, o to těžší je ve vzájemném soužití vypořádat se s naprostou absencí soukromí. V devětadvaceti letech se dívky dozvědí, že jedna z nich je ohrožena smrtelnou chorobou, která zároveň ukončí i život dvojčete. Intelektuálněji založená Rose se snaží zanechat po sobě stopu a napsat jejich příběh a trvá na tom, aby praktičtější a přímější Ruby občas svými záznamy korigovala popisované události. Vzniká tak obraz krátkého, ale plnohodnotného života dvou osobností, které díky svému fyzickému omezení prožily život plný kompromisů, ale také neobyčejné lásky, pochopení a tolerance.
Názor: Jedna z knížek, kterou jsem si vybrala k Vánocům. Zaujal mě její obal a taky ten nápad o siamských dovjčatech. Volba to byla dobrá a jsem ráda, že mám knížku doma.

Na světě nejsou jen pomeranče - Jeanette Wintersonová
Obsah: Zčásti autobiografické líčení současné dívky, kterou matka vychovávala jako budoucí misionářku charismatické letniční církve. Dospělé vyřešení svého problematického vztahu k matce, vztahu k Bohu a hlavně otevřené vyrovnání se se svou lesbickou orientací ve světě, který ještě nebyl na něco takového příliš zvyklý (přelom 70. a 80. let), bylo hlavním podnětem tehdy teprve čtyřiadvacetileté autorky k napsání novely plynoucí jako jemně hořká a dosud bolavá psychoanalytická zpověď od reálných vzpomínek přes snové útržky až k mýtickým reminiscencím. Vychovávaná prudérní, bigotní a fanatickou matkou nechává se dívka celé dětství "chránit" před působením ďábla a tlak ke svému předurčení přijímá vážně a zaníceně, dokud nezjistí svou odlišnou sexuální orientaci. Tím je vyloučena nejen z její dosud milované církve, ale i z rodiny, když ji matka zavrhne jako ztělesnění zla.
Názor: Tuhle knížku jsem měla na jednom ze svých seznamů (ani nevím, jak jsem na ní přišla). Po přečtení jsem hledala i jiné knížky od autorky, moc se mi líbil styl, kterým je napsaná.

Člověk bez osudu - Imre Kertész
Obsah: Autobiografický román nositele Nobelovy ceny za literaturu podává svědectví o životě v nacistických koncentračních táborech. Na jaře roku 1944 je spojenecké Maďarsko obsazeno německým vojskem a i zde se začínají uplatňovat rasistické norimberské zákony. Osobně se dotknou i rodiny patnáctiletého studenta budapešťského gymnázia Györgye Kövese, syna židovského obchodníka s dřívím, který je povolán do pracovního tábora a obchod je nucen převést na svého bývalého zaměstnance. Po dvou měsících musí i György s dalšími židovskými chlapci pracovat na ostrově Csepel, kde ve skladu ropy odstraňují následky bombardování. Jednoho dne jsou zadrženi četníky a společně s dospělými soustředěni v prostorách cihelny a kasáren, odkud jsou bez možnosti rozloučení deportováni nejprve do Osvětimi a po třech dnech dále do Buchenwaldu a blízkého Zeitzu. Sugestivní próza, za kterou především získal spisovatel a překladatel v roce 2002 Nobelovu cenu za literaturu, byla v Maďarsku poprvé publikována již roku 1975. Autor, inspirovaný vlastními vězeňskými zážitky, zobrazuje každodenní všední provoz koncentračních táborů z pohledu vnímavého dospívajícího chlapce sice věcně, téměř nezúčastněně a bez velkých emocí, tím více si však čtenář uvědomí absurditu a zrůdnost jejich existence.
Názor:  Tyhle knížky mají vždycky silný náboj (hlavně proto, že jsou autentické). Je to smutné a dojemné čtení a zároveň pořád nechápete, jak se tohle mohlo stát. Je podle toho natočený i film, ten jsem zatím neviděla.

Přežívá nejsmutnější - Margaret Atwoodová
Obsah: Fantastický román o konci světa vypráví autorka z pohledu jediného přeživšího hrdiny, takzvaného Sněžného muže. Hned na počátku románu se setkáme s hlavním hrdinou Sněžným mužem, jenž žije sám na břehu oceánu. V liduprázdné krajině jsou kromě něj už jenom ptáci, automobilové vraky a civilizační haraburdí. Vítá nás postapokalyptický svět, v němž musí hlavní hrdina sám čelit nepřízni okolního světa a sžít se s nehostinnou přírodou. Pro Sněžného muže prakticky neexistuje přítomnost (kromě každodenního pachtění se za jídlem, vodou a zásobami konzerv a alkoholu) a tím méně budoucnost. Vše ale bylo kdysi jinak...
Názor: Jedna ze seznamu Rory :-). Margaret Atwoodovou mám ráda a tahle knížka se mi líbila moc. Kdo ví, třeba nás tohle jednou fakt potká...

Milenec - Marguerite Duras
Obsah: Psychologická novela evokuje autorčino mládí v Indočíně a její první milostnou zkušenost s mužem žluté pleti. Autorka se vrací zpět do svého mládí naprosto otevřeně, analyzuje své vztahy k rodině, své dojmy z exotického prostředí a obnažuje inspirační zdroje své pozdější literární tvorby.
Názor:  Na tuhle knížku jsem se nějakým způsobem hrozně těšila, nakonec mě nenadchla tolik jak jsem čekala, ale doporučit jí můžu. Na seznamu mám od téhle autorky i další knížky.

Všechny moje lásky - Nick Hornby
Obsah: Psychologický román s prvky humoru sleduje neutěšenou životní bilanci průměrného Angličana střední generace. Hrdinou je šestatřicetiletý majitel obchodu s gramodeskami,který od puberty zápolí s pocitem méněcennosti a vlastní nerozhodností. Bilancovat začíná po odchodu dívky, s níž počítal pro budoucnost. Baví se sestavováním nejrůznějších seznamů - od svých životních proher a oblíbených dívek až k soupisu povolání, které by rád dělal, kdyby se k tomu odhodlal. Jeho neochota dospět a úporná snaha zakotvit v minulosti prostřednictvím milovaných a beznadějně zastaralých desek se láme až ve chvíli, kdy se k němu vrací jeho energická dívka a bere věci do vlastních rukou.
Názor: Výborná knížka, ty jeho seznamy se mi strašně líbili. Viděla jsem i film, ale ten tak dobrý není (i když pokud nejste na knížky, tak film zkuste). Mám pocit, že jsem o té knížce slyšela ve filmu nebo četla jinde, jistá si nejsem, ale k přečtení doporučuji:-).

Eragon - Christopher Paolini
Obsah: První díl fantasy trilogie o dobrodružné cestě malého chlapce a dračího mláděte. Eragon, malý farmářský chlapec nachází v lese modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě. Tehdy si chlapec uvědomí, že se dostal na stopu dávného tajemství a že se jeho život od tohoto okamžiku zásadně mění. Vybaveni pouze starodávným mečem a radami starého vypravěče, zdolávají Eragon s mládětem draka nebezpečné nástrahy a temné nepřátele v Království ovládaném králem, jehož zlo nezná mezí.
Názor:  Na tyhle knížky moc nejsem, ale je to přítelova nejoblíbenější a všichni tuhle sérii milují. Tak jsem se odhodlala a skočila do toho:-). Nakonec se mi to líbilo a zakousla jsem se do toho. (trochu jako s Potterem, taky se mi do toho nechtělo a teď ty knížky miluju).

Na jih od hranic , na západ od slunce - Haruki Murakami
Obsah: Komorní milostný příběh současného japonského autora je jakýmsi podobenstvím o světě pokřivených lidských hodnot. Druhá u nás přeložená kniha nejvýznamnějšího japonského autora současnosti. Třicátník Hadžime vede spořádaný rodinný život až do chvíle, kdy do jazzbaru, který provozuje, vstoupí krásná Šimamoto, jeho dětská láska. Nastává zvrat a hrdina Murakamiho románu se nedokáže rozhodnout, jak tento milostný trojúhelník rozřešit. Komorní milostný příběh současného japonského autora, nositele mnoha významných literárních cen, plný tajemství a nevyřčených tajemství, je jakýmsi podobenstvím o světě pokřivených lidských hodnot. Kniha je mistrně napsaná a myslím, že svým tématem zaujme hlavně mladší generaci čtenářů.
Názor: První setkání s Murakamim a láska na první pohled/počtení. Hrozně se mi líbí jak píše (cokoliv). Asi bych ho zařadila do destíky nejoblíbenějších spisovatelů. Přečtěte si od něj cokoliv!

Příliš hlučná samota - Bohumil Hrabal
Obsah: Rytmizovaný monolog literárního hrdiny, hloubavce a pábitele pana Hanti, který si ve sběrně surovin listuje ve starých novinách a knihách. V konfrontaci mezi obludností prostředí sběrny a krásou myšlenek, které Hanta v lisovaných textech nachází, je zdroj autorovy poetiky, která je v tomto díle svázána s jeho vlastní životní zkušeností.
Názor:  Tuhle knížku dokonce vlastním, tak jsem si řekla, že se na Hrabala taky vrhnu. K prvnímu čtení pro mě dobrá volba. Moc se mi líbil příběh, který mi byl blízký a knížka je to tenká, takže pokud chcete něco českého a od nějakého "klasika", můžu doporučit.

Milenec lady Chatterleyové - David Herbert Lawrence
Obsah: Román o milostném vztahu aristokratky s mužem mimo vlastní společenskou třídu. V autorově podání jde o umělecký obraz dobového rozporu mezi přirozenými požadavky lidského jedince a umrtvujícím společenským kodexem. Hlavní hrdinka, manželka starého šlechtice, se stává milenkou muže z lidu, čímž neslýchaně přestoupí zákony anglické vyšší společnosti a z této společnosti proto musí být vyobcována. Ve vztahu k milenci objevuje smyslovou krásu přirozeného života, vzbouří se proti konvencím a od manžela odchází. Román je apoteózou plně a harmonicky prožívaného života mezi mužem a ženou.
Názor:  Klasika - to jsem si musela přečíst:-). Čekala jsem možná něco trochu jiného a zas nějak hrozně úžasné mi to nepřišlo, ale čte se to dobře.

Probuzení - Kate Chopin
Obsah: Psychologický román, jehož děj je situován do americké vyšší jižanské společnosti konce 19. století. Hrdinka, matka dvou dětí, žije poklidný život dobře zaopatřené kreolské dámy. Tradičně tráví léto v přímořském letovisku v uzavřené společnosti sobě rovných. Zdánlivě nezávazné citové sblížení s mladým mužem Robertem se stane impulsem k vlastnímu sebepoznávání. Musí si připustit, že její dosavadní život neodpovídá jejímu vnitřnímu založení: milující manžel, poskytující materiální blahobyt výměnou za slepou poslušnost, dvě děti, které ji zotročují. Hrdinka se vnitřně vzbouří a pokouší se všem konvencím navzdory najít sama sebe - oprostí se od společenských závazků (manžel je shovívavý a považuje to za pouhý ženský vrtoch), odešle děti na venkov k milující babičce, usilovně se věnuje malířské zálibě a najme si malý domek, kde hodlá završit své osvobození.
Názor:  Další ze seznamu Rory. Na její překlad jsem čekala hrozně dlouho. Byla jsem nadšená, tuhle bych klidně zařadila do vlastní knihovny. Palec nahoru.

Matissova poselství - A. S. Byattová
Obsah: Tři povídky britské spisovatelky spojuje motiv obrazů Henriho Matisse. Barevnost těchto obrazů je symbolem plného života, který obohacuje a inspiruje umění i příroda. Ve všech příbězích je hlavní hrdinkou žena středních let: vědecká pracovnice, umělkyně na volné noze nebo kunsthistorička. V první povídce hlavní hrdinku rozladí změna interiéru kadeřnictví, kam chodí jako stálá zákaznice. Nashromážděné napětí, únava a náročná práce vybuchnou naplno, hrdinka neváhá a kadeřnictví doslova rozmlátí na kousíčky. Druhému příběhu dominuje žena, která se vzdá svého vlastního uměleckého života, aby se mohl realizovat její manžel. Teprve obyčejná starší dáma, jež v této domácnosti uklízí, dodá hrdince patřičnou dávku odvahy k rodinné vzpouře. V závěrečném vyprávění řeší děkanka pro studijní záležitosti stížnost své studentky. Dívka obviňuje profesora ze sexuálního obtěžování. A nad tím vším bdí Matiss.
Názor:  První letní knížka roku 2009. Malá knížečka, která se mi tolik líbila. Moc zajímavý a velmi dobře zpracovaný nápad.

Večeře v restauraci Domov - Anne Tylerová
Obsah: Vynikající "rodinný" román současné americké autorky vypráví o neschopnosti lidí nalézt k sobě cestu. Vypráví o životě matky a jejích tří dětí, které po mužově odchodu s obtížemi vychovala a které se i v jejich dospělosti snaží řídit. Vztah matky a dětí je velice silný, všechny svým způsobem ovlivňuje a všem nějakým záporným způsobem zasahuje do života. Snaha uspořádat skutečně rodinnou oslavu při nejrůznějších příležitostech končí vždy fiaskem a teprve po matčině smrti se uskuteční bez obvyklých rozbrojů. Napůl groteskní, napůl tragický román o obyčejných lidech.
Názor:  Moc dobrá knížka. K přečtení doporučuju. Tyhle knížky se hrozně dobře čtou.

Daisy Millerová - Henry James
Obsah: Poetická novela z konce minulého století je portrétem půvabné a nekonvenční dívky a jejího prvního milostného vzplanutí. Mladá Američanka přijíždí do luxusních švýcarských lázní mezi konvenční místní společnost a brzy se v cizím prostředí seznámí s mladíkem z této vrstvy. Jejich počínající milostný vztah je sledován a kritizován jejich úzkoprsým okolím a skandál kolem mladé dvojice vyvrcholí, když se dívka odváží odejít bez doprovodu na výlet. Nespoutaná, ale bezelstná a naivní dívka je objektem intrik a zlomyslných pomluv a teprve po její nečekané smrti dokážou někteří lidé z této společnosti ocenit její otevřenost.
Názor:  Útlá, milá knížka ke čtení na zahradě.

Kafka na pobřeží - Haruki Murakami
Obsah: Psychologický román s prvky tajemna nás zavede do současného Japonska, kde prožívá své životní dobrodružství plachý Kafka Tamura. V knize se paralelně odehrávají dva příběhy, které se po částech přibližují, aby se v závěru netradičním způsobem protly. Kafka Tamura je patnáctiletý mladík, utekl z domova a střechu nad hlavou nalezne dočasně v knihovně Kómurova památníku. Zde se seznamuje s panem Óšimou a slečnou Saeki, kteří se mu stanou na čas jedinými blízkými lidmi. Pan Nakata je šedesátiletý trošku popletený pán. Neumí číst ani psát, v dětství se mu přihodila zvláštní věc, díky čemuž je celoživotně poškozen a od té doby si pan Nakata nic nepamatuje. Dva zdánlivě nesouvisející osudy mají víc společného, než se na první pohled zdá.
Názor:  Krásná, úžasná, skvělá knížka. Další Murakami, který nezklamal. Tahle se mi líbila ještě víc než ta první. Letní dny a večerní čtení v posteli - přesně s tím na ní vzpomínám.

Fialový autobus - Maeve Binchy
Obsah: Osm lidí spojuje zdánlivě jen to, že spolu jezdí každý víkend autobusem z práce za svými rodinami. Scházejí se každý pátek večer u fialového minibusu a jedou na víkend z Dublinu domů do malého irského městečka. Znají se jen povrchně, nesvěřují si svá osobní tajemství a trable, ostatním nabízejí svou "standardní" tvář. Za těmito tvářemi se skrývají osudy, které nikdo nehádá, potíže a pocity, které se dlouho vyvíjely a nyní nazrávají k rozřešení. Tento víkend pomůže některým jejich problém rozkrýt, někomu nastane v životě zásadní zlom a někdo alespoň najde cestu k řešení, nebo někoho, kdo mu pomůže jej zvládat. Pokud se jejich osudy neprolnou, pak se alespoň dotknou... V osmi částech věnovaných jednotlivým osobám poznáváme po krůčcích celou společnost, vztahy mezi nimi a atmosféru irského maloměsta, tradičních postojů jeho obyvatel a problémů těch, kteří se z tohoto tradičního rámce trochu vymykají.
Názor:  Tohle mě občas napadá, když jdu po ulici:-). Kdo co dělá, na co myslí, jaký má život. Moc hezká knížka, která se výborně čte.

Klub radosti a štěstí - Amy Tan
Obsah: Román americké autorky čínského původu vypráví o čínských poválečných přistěhovalcích a srovnává nejen rozdíly mezi generacemi, ale i mezi Amerikou a Orientem. Vypráví komorní příběh čtyř žen, které se v San Francisku týdně po čtyřicet let scházejí a udržují přátelství, spojené vzpomínkami na vlast. Po smrti jedné z žen se její dcera vydává poprvé v životě do Číny, aby se setkala se svými nevlastními sestrami. Jako dokonalá Američanka přijíždí do země rodičů a teprve tam poznává, že chápe matčino poselství a že v sobě nemůže natrvalo zapřít krev předků.
Názor: Výborná knížka!

Byl jsem při tom - Jerzy Kosinski
Obsah: Satirická novela líčí absurdní případ jedince, z něhož sdělovací prostředky uměle vytvořily autoritu, která se vyjadřuje k zásadním společenským otázkám. Nemanželské retardované dítě, analfabet, který pracuje jako zahradník a jehož jediným zájmem je sledování televize a práce na zahradě, se shodou okolností dostane do domu starého bohatého finančníka. Ve společnosti mluví jen o tom, co dobře zná, a svými jednoduchými postřehy ze života přírody, které nikdo nechápe v jejich prajednoduchém významu, se stane pomocí tisku autoritou ve světě obchodu a politiky. Kniha je satirickým podobenstvím o úloze masových médií ve společnosti a výpověď o člověku, který se nemůže dobrat vlastní identity ve společnosti ostatních lidí.
Názor: Knížka je rozhodně lepší než film. Šla jsem do toho trochu s nejistotou a pak se mi to líbilo hrozně moc.

Den pro šakala - Frederick Forsyth
Obsah: Fiktivní příběh profesionálního vraha, který se připravuje na atentát na francouzského prezidenta, vylíčený na skutečném historickém pozadí. Román se odehrává ve Francii v době po skončení alžírské války v r. 1962, kdy se OAS soustředila na fyzickou likvidaci prezidenta de Gaulla, v němž viděla zrádce, zodpovědného za ztrátu Alžírska. Autor líčí rafinované, důkladné chladnokrevné přípravy vraha s krycím jménem Šakal i stejně důkladný postup jeho protihráče, francouzského detektiva. Vynikající román psaný s citem pro dramatický spád děje.
Názor: Sama bych si tuhle knížku nepřečetla, ale dostala jsem doporučení od Lukyho. Velmi stylové a velmi propracované. "Detektivky" nemusím, ale tohle jsem přečetla jedním dechem.

Soumrak dne - Kazuo Ishiguro
Obsah: Vyprávění majordoma anglického panství, škrobeného snoba, který až na stará kolena pochopí, že přisluhoval nesprávné věci. Pozoruhodný román anglického autora japonského původu, v němž hrdina zdánlivě banálního vyprávění a aktér upjatých zdvořilých dialogů vzpomíná na léta své služby anglickému lordovi, který se z idealismu nechal manipulovat Němci v meziválečném období, a tak vlastně ublížil svému národu. Majordomus, důstojný pedant vždy servilně přijímající názory svého pána, prochází katarzí a hledá odvahu k nalezení srdečnějšího vztahu ke svým bližním, zejména k novému pánovi - Američanovi.
Názor: Moc mě to nenadchlo. Četlo se to dobře, ale příběh mi nepřišel tolik poutavý.

Deník - Chuck Palahniuk
Obsah: Lehce depresivní příběh Misty, ženy středních let, která si píše deník pro svého manžela Wilmota, jenž se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Misty a Wilmot se setkávají na výtvarné škole. Hlavní hrdinka bezmezně věří ve šťastnou budoucnost s tímto mužem, na svůj předpoklad však krutě doplatí. Aniž by předem tušila, co ji čeká, provdá se za muže, jenž ji připraví o všechny iluze. Překvapení ji čeká i v době, kdy manžel leží v komatickém stavu. Volají bývalí zákazníci a stěžují si na záhadná zmizení celých místností. Peter Wilmot opravoval různé domy a tam také zaznamenával své vize, které posléze zazdíval.
Názor: Náhodný výběr v knihovně ve vrácených knihách:-). Nejdřív jsem to moc nechápala a styl, kterým to je psané mi přišel hodně zvláštní. Pak se tím prokoušete a máte vyražený dech. Hodně hodně dobré!

Nabarvené ptáče - Jerzy Kosinski
Obsah: Autobiografický román líčí osud malého židovského chlapce, který sám prožil 2.svět. válku na zaostalém venkově kdesi v prostoru východního Polska či Ukrajiny. Osamělé dítě působilo jako vetřelec a ve vypjatém období akutního ohrožení bylo vystaveno všem myslitelným útokům primitivních venkovanů a hrůzné válečné období mělo zostřeno svou odlišností a samotou. Ve chvíli životního ohrožení se chlapec dostal mezi rudoarmejce a u nich poprvé se setkal s lidským zacházením a porozuměním. Poválečné setkání chlapce s rodiči pak nebylo vůbec snadné.
Názor: Tuhle knížku jsem si vzala k moři, což nebyla moc dobrá volba. Je to hodně syrové a brutální a místy mi to nedělalo úplně dobře. Doporučuji jen silným náturám.

Město zmařených snů - John Cheever
Obsah: Výbor z povídkového díla amerického autora přibližuje každodenní starosti i radosti americké střední třídy. S důvěrnou znalostí i humorem líčí manželské problémy, jalovost společenského života, marnou ctižádostivost apod. Autor je považován za mistra americké povídky a jeho práce byly přeloženy do řady jazyků.
Názor: Moc hezká knížka. Můžu jen doporučit.

Srdce je osamělý lovec - Carson McCullersová
Obsah: Román americké autorky o hledání lásky a smyslu života navzdory všemu lidskému utrpení, bolesti a osamělosti.
Názor: Tahle knížka mě hrozně nadchla. Četla jsem jí jedním dechem. Moc jsem se těšila na film, ale ten mě pak zklamal. Knížku každopádně rozhodně zařaďte do svých seznamů:-).

Žena cestovatele časem - Audrey Niffenegger
Obsah: Román pro ženy s prvkem sci-fi se odehrává v USA v druhé polovině 20. století a počátkem 21. století. Hlavní hrdinka románu se zamiluje a posléze provdá za muže, který cestuje časem. Jeho putování v čase je něco jako epilepsie, protože se mu to stává v okamžicích nečekaného stresu. Poprvé se mu to přihodilo v šesti letech při autohavárii, kdy zahynula jeho matka. Chlapec se přemístil v čase a zůstal naživu a od té doby se tyto stavy opakují. Nedokáže vědomě nijak ovlivnit, do které doby a na jaké místo se přenese, jak dlouho tam bude, ani do které doby se vrátí. Zprvu to bere jako dobrodružství, ale časem se tato "choroba" stává břemenem. Dokáže vše zvládat pouze díky velké lásce a trpělivosti své ženy Clare. Autorka vypráví příběh střídavě ústy Clare a jejího muže v různých časových rovinách a navozuje tak možná záměrně dojem filmového scénáře.
Názor: Jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Neuvěřitelně zajímavý a čtivý příběh a výborný styl psaní. Nedovedla jsem si představit filmovou verzi, ale nakonec se docela povedla.

Předčítač - Bernhard Schlink
Obsah: Román se na pozadí osudové lásky mladého chlapce a mnohem starší ženy zabývá otázkou německé viny za zločiny druhé světové války. Poté, co patnáctiletý Michael prožil vášnivý milostný vztah k téměř o dvacet let starší Hanně, se s ní opět setkává jako student práv u soudu při procesu s dozorkyněmi z jednoho koncentračního tábora u Krakova. V jedné z nich poznal právě Hannu. Vybavuje se mu vše, co spolu prožili a snaží se vyrovnat s minulostí, kterou před ním zatajila. Hlavním motivem tohoto psychologického románu je snaha Němců o vypořádání se s nacistickou minulostí. Jeho autor využil milostného příběhu jako výchozího prostředku k zamyšlení nad otázkou viny a trestu, přístupu dvou generací k ní (stud dětí za jednání svých rodičů apod.). Román je napsán v "ich" formě - vypravěčem je sám Michael, který děj provází svými niternými filozofickými úvahami.
Názor: Nejdřív jsem viděla film a protože se mi moc líbil, zkusila jsem i knihu. Film je věrnou kopií knihy, takže ať si vyberete jedno nebo druhé, chybu neuděláte.

Čarodějův klobouk - Tove Janssonová
Obsah: Půvabné vyprávění o dobrodružství severských skřítků - trollů s kouzelným cylindrem. Je jaro a drobní obyvatelé muminího údolí se probouzejí ze zimního spánku. Běhají v tajícím sněhu, shledávají své věci, spěchají za jarním úklidem. Nejkrásnější je ovšem první ráno po probuzení, a tak ještě než muminkova maminka připraví snídani, vydá se muminek s kamarády na kopec nad údolím. Netuší, že černý cylindr na jeho vršku je plný kouzel a překvapení. Klidně ho přinese domů - a pak se začnou dít věci...
Názor: Zase jednou něco z dětského oddělení. Já bych řekla, že je to taková milá knížka na zimní večery:-).

Dokud tě nenajdu - John Irving
Obsah: Rozsáhlý román o složitém hledání sebe sama nám vypráví neobvyklý životní příběh hrdiny od jeho chlapeckých let až do dospělosti. Hlavní hrdina Jack Burns putuje jako čtyřletý se svou matkou, vyhlášenou skotskou tatérkou po severní Evropě, kde pátrají po jeho otci, geniálním hráči na varhany. Po neúspěšném hledání, plném setkávání se zajímavými originálními lidmi, se vrací do kanadského Toronta. Jack začíná navštěvovat dívčí školu. Nachází zde nejen celoživotní přátelství se starší spolužačkou Emmou, ale zalíbení v divadle a zápasení. Je konfrontován pouze se ženským světem a velmi záhy sexuálně dospívá. Jeho touha po mužském vzoru, po jeho otci, však neutuchá. Po studiu na vysoké škole se stěhuje spolu s Emmou do Hollywoodu. Stává se známým hercem a je nominován na Oscara. Je obklopen slávou a přízní žen. Po smrti matky nalézá v Evropě, v sanatoriu pro duševně choré konečně svého otce a dozvídá se překvapivou pravdu o svém životě. V tomto románu plném lidskosti, nostalgie a bizarnosti, jak jsme u tohoto excelentního vypravěče zvyklí z jeho předchozích románů, nám opět nabízí zamyšlení o složitosti lidského života, hledání vlastní identity se vším co život přináší - pocity štěstí, lásky, vášně, euforie, úspěchu i zklamání.
Názor: Irvinga mám moc ráda. Tuhle knížku jsem dostala k Vánocům. Dočetla jsem jí až napodruhé a to tak tři roky po tom, co jsem jí dostala:-). Typický Irving a jeho znalost různých míst a překvapení.  Jedna z těch hodně dobrých!


Opatství Northanger - Jane Austenová
Obsah: Milostný příběh mladé dívky z lázeňského města, kde je poprvé uvedena do společnosti. Hlavním cílem jejího pobytu je samozřejmě najít vhodnou partii. Sedmnáctiletá hrdinka je velmi upřímná, nedokáže se přetvařovat a proto do zdejší společnosti těžko zapadá. Navíc je popletená románovými horrory, tehdejší oblíbenou četbou. Je pozvána svou novou přítelkyní a jejím otcem do opatství N. Jeho syn a hrdinka k sobě pocítí náklonost, kterou otec podporuje, protože se domnívá že jde o bohatou nevěstu. Jeho domněnka je mylná, proto jsou oba mladí lidé od sebe odloučeni. Přesto však vše dobře dopadne.
Názor: Jane Austenovou mám taky moc ráda, je to takové oddechové čtení. Tahle se mi líbila moc.

Abeceda bláznů - Sebastian Faulks
Obsah: Cesta života od narození k bilancování "za polovinou" se jeví hrdinovi jako trochu nelogická pouť od místa k místu, která začne být smysluplná, když se seřadí podle pravidel "bláznovy abecedy"... Ve snaze o vyřešení svých životních konfliktů a nejistot putuje Pietro Russell ve vzpomínkách napříč svým životem aby nám tak před očima postupně vyvstalo jeho "základní téma". Příběh je vyprávěn zdánlivě napřeskáčku, napříč časovými rovinami, ve 26 kapitolách od A až do Z, jakoby místo děje (abecedně seřazené) bylo důležitější, než časová souslednost. I přes tuto literární komplikovanosti má však čtenář pocit, že autor přesně ví, co dělá. Protože to, kudy jsme došli tam, kde právě jsme, je na životě to nejdůležitější. V zaujatém, laskavém, soucítícím a prožitém vyprávění, (v němž jen tak mimochodem poznáváme nejrůznější kouty světa, jejich charakter, atmosféru i historii -nepochybně z autorovy osobní zkušenosti) jsme dovedeni k poznání, že nejdůležitější ze všech setkání na cestě je setkání s láskou.
Názor: Na Sebastiana Faulkse jsem přišla přes Sáru myslím. Knížka krásná, zajímavě psaná. K autorovi se určitě ještě vrátím.

Děti píší Bohu - Eric Marshall, Stuart Hample
Obsah: Soubor dětských dopisů s množstvím otázek a proseb adresovaných Bohu. Dětská zvídavost je skutečně bezmezná. Další z vydání dětských "dopisů Bohu" nastoluje tentokrát složité otázky jako: "Milý Bože, až budu velký, chci být stejný jako táta, ale ne tak chlupatý", "Milý Bože, dělám co můžu. Franta", "Milý Bože, díky za brášku, ale já jsem se modlila za pejska"....
Názor: Narazila jsem na to úplně náhodou v knihovně. Přečtené to máte za hodinku, ale stojí to za to. Tu dětstkou bezprostřednost prostě miluju!

Posedlost - A. S. Byattová
Obsah: Neobyčejný román, který nám nabízí pohled na milostný vztah v rovině 19. a 20. století. Hlavní hrdina, anglista Mitchell, nachází při studiu rukopisů významného anglického básníka 19. století jeho milostnou korespondenci. Domnívá se, že tento nález by mohl změnit pohled na básníkův život i tvorbu a též pomoci jeho vědecké kariéře. Rozhodne se tuto literární záhadu objasnit. Netuší však, jak sto let starý příběh výsostného milostného vztahu zásadně ovlivní i jeho vlastní život. Román určený náročnějším čtenářům, který se stal na počátku 90. let 20. století evropským bestsellerem, se dočkal v roce 2002 filmového zpracování.
Názor: V jiné knize, kterou jsem četla byly z tého knihy citáty a mě to zaujalo. Půjčit si jí byla dobrá volba. Krásné čtení, krásný příběh.

Podivný případ se psem - Mark Haddon
Obsah: Románová novela mladého britského autora originálním způsobem zachycuje svět lidí, stižených poruchou osobnosti, na příběhu patnáctiletého autistického chlapce. V psychologickém příběhu vypráví hrdina, patnáctiletý chlapec trpící autismem, o svém pátrání po vrahovi sousedčina psa. V rámci tohoto pátrání autor seznamuje čtenáře prostřednictvím chlapcovy výpovědi s podstatou a úskalími autismu, se zvláštním, ostatním lidem nepochopitelným světem, v němž tito lidé žijí, a s omezeními, s nimiž se potýkají. Chlapec, který žije sám s otcem a má od něho i ze školy vštípené určité morální zásady, má rád detektivky, a po vzoru Sherlocka Holmese se rozhodne najít vraha, aby ho vydal potrestání. Sám však zažije jeden z největších otřesů svého života, když zjistí, že jeho matka nezemřela, jak mu tvrdil milující otec, ale odešla od rodiny. Po dramatickém odhalení pachatele překoná svou hrůzu z cizího prostředí a sám se vydává na nebezpečnou cestu do Londýna, kde skutečně matku najde a svým činem před ní znovu postaví problém odpovědnosti, lásky a trpělivosti, který byl původně nad její síly. Působivá ich forma, důsledná logika chlapcova myšlení, pevná, neokázalá linie vyprávění a v neposlední řadě i autorovy znalosti o problémech a projevech lidí s poruchou osobnosti jsou prostředky, které pomohly knize k prestižní Whitbreadově ceně za rok 2003.
Názor: Autismus je něco, co mě neustále zajímá. Psala jsem o tom i svou absolventskou práci a píšu na to i svou bakalářku. Tahle knížka je krásně napsaná a pokud vás takový autismus zajímá a chcete spíš příběhovou formu informací, tak do toho.

Eldest - Christopher Paolini
Obsah: Druhý díl fantasy trilogie Odkaz dračích jezdců, ve kterém pokračují dobrodružství Eragona a draka, se kterým je teď už poután jako Dračí jezdec. Eragona a dračici Safiru zastihneme poté, kdy pomohli vzbouřencům a Eragon přemohl vůdce Urgalů Durzu. Největší nebezpečí v podobě krále Galbatorixe je však stále před nimi a Eragon se tedy musí vydat do elfského města Ellesméry, aby se zdokonalil v kouzlení a boji, neboť si uvědomuje, že poražení Durzy bylo větším dílem štěstí a že se musí ještě hodně učit. Na své cestě zažívá mnohá dobrodružství, ale stále ho trápí nejistota, komu vlastně může věřit. Ani osud Eragonova bratrance Rorana není jednoduchý, také on musí vybojovat svou bitvu. Podaří se tedy nakonec svrhnout vládu krále a ustavit právoplatnou vládu? Nebo nakonec neunikne krutému králi ani sám Eragon?
Názor: Tak jsem se dala i do druhého dílu a opět se mi to moc líbilo. Mám rozečtený třetí díl a jsem zvědavá jak tohle všechno dopadne.