sobota 30. března 2013

Nadějné vyhlídky.

Byl to pro mne památný den, protože způsobil velké změny v mém životě. Ale tak tomu je s každým životem. Představte si, že byste z něho vyškrtli jeden určitý den, a uvažte, jak rozdílně by se byl utvářel jeho běh. Postůj, oko, jež toto čteš, a zamysli se na okamžik nad dlouhým řetězem ze železa nebo ze zlata, z trní nebo z květů, který by tě nikdy nebyl spoutal, nebýt toho, že jeho první článek ukul jeden památný den!

Charles Dickens


pátek 29. března 2013

Tak mě někdy napadá.

K. měl včera magisterskou promoci, navíc byl vybrán, aby přednesl promoční projev. Dojemná, velkolepá událost. Sjela se celá rodina, bylo to vtipný, velký a poměrně náročný. Dva dny s rodinou, do pozdních hodin, spousta jídla a pití. Diplom už si trůní v knihovně a doufejme, že nakonec tam budou tubusy čtyři:-).

Zimní počasí už začíná být opravdu otravné. Copak jaro nikdy nepřijde? Často mi to teď připomíná mojí oblíbenou část z Hemingwayova Pohyblivého svátku

Poslední dobou mě pobolívají záda - tak jsem si koupila masáž. V salónu, co mám za rohem od práce a moc se na to těším. Jde o Rituál pěti elementů a jelikož to bude teprve po druhé, co jdu na masáž, tak jsem na to zvědavá. Snad mě tentokrát bude masírovat žena a ne muž. 

Zítra budou v televizi dávat Pretty woman - láska z dětství! 

K. si minulý týden pořídil na PS Fifu 13 a poprvé docela lituju, že jsme tu konzoli kupovali :-D!

Umím luskat prsty jenom na levé ruce a to samé s takovým tím startrekovým znamením/pozdravem či co to je. 

V týdnu jsme po večerech s K. koukali na Tajemství hradu v Karpatech a Adéla ještě nevečeřela, tyhle filmy jsou fakt báječný! Jaktože už poslední dobou nic dobrýho netočíme?

Pokaždý když teď procházím knihkupectvím (což je moje oblíbená uklidňující činnost), se dívám po knížkách v angličtině a přemýšlím, jakou bych si měla pořídit, aby se mi dobře četla a nebylo to na mě moc těžký. Zároveň teď vyšlo hodně knížek, co bych si ráda pořídila i v češtině. Nevím, co dřív a za co dřív utrácet:-).

Znáte film Bravo, girls!? Nesmějte se mi jako! Když jsem byla tak o deset let mladší, tak se mi to hrozně líbilo, tak jsem se po tom dnes poohlédla a plán na večer je jasnej. Jen nevím, jak se to bude líbit K. :-D.

Jsem pořád taková unavená a líná a nic se mi nechce. Strašně mě to štve a nevím, co s tím. Snad se brzo zase nějaká energie dostaví...

Dochází mi poslední dobou nápady na vaření. Co doma vaříte vy? Co máte rádi a co vás nikdy nezklame? Čekám na Vaše tipy:-).

středa 13. března 2013

Chci rána ve dvou, kde chvíli nejsme dospělí.

Psala jsem si poznámky, abych nezapomněla nic z toho, o čem jsem chtěla napsat. Myslela jsem si, jak budu hrozně psát, když mám teď týden dovolenou. Jenže několikahodinové psaní diplomky každý den (kdy vypotím maximálně 3 - 4 strany denně) mě, co se týče psaní trošku zmáhá. Jde to pomalu, jde to zmateně, protože měním téma a trošku teď vlastně píšu a ani nevím o čem, ale nějak to jde. A jelikož to vypadá, že obhajovat půjdu až příští rok v lednu, tak času mám vlastně ještě hodně. 



Bohužel mě brzdí práce o Komunitní intervenci. Kdyby jste někdo věděl o komunitě lidí, kde se stalo nějaké neštěstí, ozvěte se mi prosím (klidně mailem: michelle8@seznam.cz) - je to opravdu naléhavé! 
Takže jak jste už pochopili mám teď "dovolenou". První opravdovou dovolenou, co jsem si vybrala od té doby, co pracuju. Netrávím jí tak zábavně, jak bych si představovala a spíš doháním všechno, na co jsem neměla čas. Ve čtvrtek se jdu nechat ostříhat, musím k doktorce, koupit dárek Kítě k narozkám. Dneska mám sraz s nejlepší kamarádkou z dětství, se kterou jsem se neviděla strašně dlouhou dobu. Ráno vyspávám do devíti (popřípadě desíti) hodin a přes všechno, co se děje i neděje - je mi fajn. 

Nevím jestli jsem se tady o tom už zmiňovala, ale jsem hrozný zabiják kytek :-(. Kdyby existovala knížka Jak pěstovat kytky pro úplný blbečky, dejte mi prosím vědět!:-D Přesto jsem si asi před dvěma týdny přivezla domů z nákupu kytičku (a všichni se mi smáli a K. mi vynadal, že chci zas zabíjet další). Tak jsem jí zalévala, pouštěla na ní ráno sluníčko a doufala jsem, že tentokrát to snad vyjde a neumře mi (o tom, že by vykvetla jsem ani neuvažovala). A pak jsem jí šla jednou takhle ráno odtáhnout rolety, podívám se na ní a ONA KVETE! Volala jsem to všem, včetně babičky a měla jsem z toho hroznou radost. 



Předminulý víkend jsme v neděli s K. měli takovou válecí náladu. Nic nás nečekalo, žádná návštěva, žádný sport - tak jsme si řekli, že se konečně podíváme na všechny nové bondovky s Danielem Craigem. Já na bodovkách vyrostla, protože táta je miluje. Jenže Craig mi na Bonda nějak neseděl a moc mě ty nový díly ani nelákaly. Velký omyl. Všechny tři byly super - hlavně Casino a Skyfall. Ta prostřední je o něco slabší. Nevěřila jsem tomu, ale nakonec jsme opravdu zvládly v jeden den všechny tři díly a to mají přes šest hodin. Na tu další už půjdeme snad do kina. Akorát mě teda hrozně mrzelo, že umřela M. 



Minulý týden jsme měli v práci zahraniční partnery k projektu z Rakouska a Skotska. Všichni jsme se báli toho, že budeme muset mluvit anglicky (já teda dost). Ale zvládli jsme to a bylo to vlastně moc fajn. První den jsem svůj blok nijak zvlášť nepřekonala, ale druhý den už nebylo zbytí a dokonce jsem překládala jednomu klientovi pro paní ze Skotska, který nebylo absolutně rozumět :-D a ona mi pak na konci říká, že mám super angličtinu (mě hrozně rozesmála a taky potěšila samozřejmě). Příště už někdo z nás poletí v květnu do Skotska, tak jsem zvědavá, jestli se budu moc podívat na Lochnesský jezero.

Přišlo jaro. Na chviličku. Sluníčko i teplo bylo strašně fajn. Jen škoda, že venku zas leží sníh. Tak doufejme, že příště až nakoukne, už s námi zůstane. 



Objevila jsem Zaz (při večeři v restauraci). Omylem jsem v televizi chytla dokument This is it - tak teď zase trochu víc poslouchám Michaela. Děkuju za komentáře a povzbuzení, moc to pomáhá!

Všimli jste si, že K. občas taky anonymně komentuje? :-)