úterý 31. května 2011

Den první.

Je docela pozdě a jsem příšerně unavená:-), takže to zkrátím...
Ráno jsem šla naposledy do práce a příště až v červenci.
Zařídila jsem nějaký obíhačky.
Zabalila si jednu velkou tašku, jednu malou, noťas, tašku s jídlem a kabelku.
A přesunula se do Uhří k babi, kde teď asi strávím příští tři týdny. 
Vybalila jsem, uzpůsobila si pokoj pro své potřeby (už jen vyvěsím obrázky a plakáty) -> potřebuju mít kolem sebe svoje věci a cítit se příjemně:-).
Zítra najíždím na učební stereotyp, filmový večery a každodenní psaní - no a taky běhání!

Dobrou noc vážení!

úterý 24. května 2011

Opravdu nemusíš nic být.

Dneska mám den o moc lepší a tak se s Vámi chci zase o něco podělit.

Opravdu nemusíš nic být.
A nemusíš nic dělat.
Opravdu nemusíš nic mít.
A nemusíš nic vědět.
Opravdu se nemusíš něčím stát.
Ale. Je užitečné pochopit, že oheň pálí,
a že když prší, tak je hlína mokrá...
Všechno má nějaké následky.
Nikdo od toho není osvobozený.

- text z jakéhosi chrámu v Japonsku-

pondělí 23. května 2011

Je tohle vůbec možný?!

Usedám k noťasu, odkládám učení na teologickou etiku a jdu si postěžovat.
Vy, co mě čtete déle si možná vzpomenete na loňský rok a červnové fiasko s absolutorii, ke kterým jsem se nedostala, protože jsem neudělala poslední zkoušku včas, abych mohla odevzdat index. 
A co se mi nestane letos. Mám jediné poslední tři zkoušky - z toho je jedna ústní, jedna písemná a jedna spočívá ve vytvoření rozhovoru. Možná hádáte správně -> ano, už podruhé mě vyhodila z rozhovorem a tak mám teď poslední možnost uspět. Takže nejenže se asi nedostanu ke státnicím v červnu, ale možná se k nim nedostanu ani v září a budu opakovat ročník kvůli jednomu debilnímu předmětu. N-E-S-K-U-T-E-Č-N-Ý! Nemůžu se na to ani naučit nic, prostě to všechno závisí na tom, jak se pani zrovna vyspí a jak se jí to bude líbit. Fakt by mě trefilo. Nedokážete si ani představit můj páteční vztek. Poměrně rychle (až mě to samotnou překvapilo) to ze mě vyprchalo. Ale stejně no.... zase komplikace, komplikace, komplikace.
Zítra mě čeká zkouška ústní, ve středu test. Do toho jsem se ráno vzbudila s horečkou a bolestí v krku. Je mi zle, musim se učit a všechno mě štve. 
Čekám, co všechno ještě přijde.... protože já prostě nemůžu mít nic normálně:-(.
O dalším vývoji mého stavu Vás budu informovat -> nic veselého, ale asi nečekejte. Stává se ze mě opravdu pesimista!


středa 18. května 2011

Norské dřevo.

Od Murakamiho mám přečteno docela dost knížek. Začínala jsem netypicky knížkou Na jih od hranic, na západ od slunce a hned jsem si ho zamilovala. Spolu s Kafkou na pobřeží jsou tohle moje dvě nej od něho:-). Momentálně - jak vpravo vidíte - se už půl roku snažím číst Po otřesech. Hrozně se mi líbí styl, kterým píše a jestli někdy něco napíšu (knížkově), tak chci, aby to tak nějak taky takhle vyznělo. 
Dneska mám pro Vás ale úryvek s knížky Norské dřevo - můžu určitě doporučit (film už méně - mě se nelíbil vůbec). 

To se mi stává pořád. Chci něco říct, a nakonec z toho vyleze něco jinýho, než jsem chtěla. Někdy dokonce úplnej opak. A když to chci napravit, zapletu se do toho nakonec tak, že už ani nevím, co jsem vlastně chtěla říct. Někdy mám pocit, jako bych byla rozdvojená a snažila se dohonit samu sebe. Jako bych měla někde uprostřed tlustej sloup a běhala kolem něj sama za sebou, abych dostihla tu druhou půlku, která zná ty správný výrazy, ale nikdy se mi to nepovede. 

Haruki Murakami


pondělí 9. května 2011

Škola. Škola. Škola.

Vůbec nepíšu teď a to mám rozepsaný už asi tři články. Nedá se nic dělat - škola je škola a víc jí teď snad být ani nemůže.
Teď mě ještě čeká ukončení třeťáku (snad) a můžu se vrhnout na učení ke státnicím a to vám pak budu psát každej den, protože takovej je můj plán.
Když jsem v říjnu měla absolutoria, taky jsem díky jedný challenge psala celý tohle učící období a bylo to podle mě docela dobrý (spíš možná pro mě než pro vás, protože jsem pak ufňukaná a zoufalá spíš než cokoliv jinýho:-D). Nedá se svítit, čeká vás to znova.
Takže dneska jen krátce, aby jste věděli, že žiju a psát se chystám, jen na to teď nemám vůbec čas. Lítám po asistencích (je jich teď samozřejmě nejvíc že jo, když se to vůbec nehodí) a nebo něco smolim na papíry a do wordu.
Hojeková přestávka skoro končí - jdu se vrátit k telce :-).