pondělí 30. června 2014

Drain you.

Sedím tady. Na bílém pozadí mi bliká kurzor a já přemýšlím, čím začít. Vlastně jsem měla tolik, co vám říct – a teď prázdno.

…………………………………………………………………………………………………………

Chtěla jsem vám napsat o tom, jak jsme s K. byli minulý víkend v Rumburku v lovecké chatě Dymník. Jak jsme viděli seskupení kamenů – strom života, jak jsme byli na Pravčické bráně, jak jsme se plavili soutěskami a jak jsme navštívili německé městečko Bad Schauden. Jenže od včera je všechno jinak a tak mi najednou přijde zbytečné o tom psát. Pokud mě čtete pravidelně, v lednu jste určitě zaregistrovali, že jsme s K. prošli takovou docela velkou krizí. No a teď po půl roce – jsme zase zpátky. K. opět prochází svou krizí, o tom, co chce a co nechce a jestli vlastně chce být se mnou, anebo spíš jak se mnou být. Mě to ničí a všechno je kvůli tomu na nic. A tak si teď asi dáváme měsíc pauzu. Já nejedu na žádná kola a před Kryštof kempem si řekneme, co dál. Náš šestý rok je fakt hodně kritický. 

To znamená, že já sama nevím, co se sebou. Já sama nevím, co bude dál a co vlastně chci. Trošku mě přepadá moje klasická panika, chvilkami jsem jen v útlumu a jen v malých okamžicích přichází klid. Jsem teď zkrátka rozhozená!


sobota 28. června 2014

O konci jedné velké etapy.

Měla jsem v plánu o tom napsat mnohem dříve - nejlépe v den, kdy se to všechno událo. Ale tentokrát se to nějak nepodařilo. Nicméně dnešek mi přijde docela příhodným dnem k tomu, abych se s vámi podělila o velkou událost ve svém životě. 

18. června jsem obhájila svojí diplomovou práci a po dvaceti letech jsem přestala být studentem. Konec. Už žádné chození do školy, žádné testy, žádné zkoušky, žádné psaní. Dvacet let je dlouhá doba. Je to většina mého života. Od teď už se nemůžu považovat za studenta. 

Šla jsem jako úplně první a modlila se, aby nedorazila BB. Zdálo se, že stěstí mi přeje a i když nepřišla moje oponentka a začalo se později, všechno šlo relativně podle plánu. Jenže pak se asi v půlce BB zjevila ve dveřích s tisícem otázek a úsměvem na rtech. Nepotopila mě, jak jsem se obávala - spíš naopak. Při gratulaci mi dokonce dala čokoládu (zvláštní jak se ten náš vztah v průběhu času proměnil). V ruce jsem držela papír o tom, že je to všechno za mnou! Už den před tím jsem věděla, co budu dělat až tahle chvíle nastane. Koupila jsem si pití v Mangaloo a vydala jsem se na Kampu. Kam taky jinam než na MOJE místo. Mluvila jsem dlouho s babičkou a uronila pár slz, protože mi připomněla, že děda by na mě byl pyšný! Pak jsem se šla o svojí radost podělit s Johnem k Lennonce, kde jsem si poslechla potulného kytaristu. Vzpomínala jsem na časy se Sítou a všechny ty naše sliby. Hodně jsem se prošla - což jsem tak trochu potřebovala. V Papelote jsem si udělala radost a večer jsem vyrazila s našima slavit ty naše tituly (ségra udělala bakaláře týden přede mnou). Náročný den! Ale jsem magistr...


Dnes jsem jako každý rok myslela na všechny děti s vysvědčením. Na deváťáky a na třeťáky. Myslela jsem na svojí rozlučku v lesáči, na svoje poslední vysvědčení a taky na všechny ty prázdniny, co mám za sebou. Poslední červnový školní den je pro mě plný nostalgie (stejně jako začátek září) a asi už to tak bude napořád. Je až k neuvěření, že je to 11 let od chvíle, co jsem vyšla základku a 7 let od chvíle, kdy jsem skončila střední. 

V osmé tříde jsem si do deníku napsala osm velkých přání. Už od čtrtnácti jsem věděla, že půjdu na vysokou. Od té chvíle se podstatná část věcí točila kolem školy. Byly chvíle, kdy jsem to chtěla vzdát a byly chvíle, kdy to vypadalo, že už mi na tomhle přání tolik nezáleží. A teď, když je to všechno hotové a splněné, cítím trochu prázdno. Co je mým velkým přáním teď? Kam mířím? 

PS: Jak jsem udělala absolutoria a jak jsem neudělala/udělala bakalářské státnice. 

čtvrtek 5. června 2014

A tak žiju každý den...

Zbývá mi přesně 13 dní do obhajoby a taky možná 13 dní do úplného ukončení mých studií. 
V pondělí mě čeká sraz s Kíťou a F. - jsem hodně zvědavá, natěšená a skoro tomu nemůžu uvěřit. Iniciativa byla na straně F.
Začala jsem teď hodně jíst vajíčka - zvláštní. Znovu jsem si po mnoha letech oblíbila vajíčka na měkko - zvláštní.
Včera jsem viděla úžasný neobyčejný film o obyčejném životě jednoho morouse. American splendor. Dejte tomu šanci.
Zítra "PZ párty" - jdeme s lidma z práce ven. Vyšehradské hradby třeste se!
Na balkóně mám konečně vysazené bylinky - mátu, oregano, bazalku, petrželku a pažitku. Hurá!
Je červen! (čas nějak letí)
Oblíbila jsem si Noru Ephron a její knížky - příjemné čtení v angličtině.
Občas mě přepadne pocit, že stále nemám nic v rukou. Občas je mi smutno.
Málem jsem umřela na hot józe s cvičitelkou, která by si nezadala s vojenským generálem. Asi zůstanu u klasiky.
Vzpomněla jsem si na Treasure Isle a zjistila, že už není.
Tento týden jsem byla 3x v knihovně. 
Příští či přespříští rok v zimě Austrálie (?). 
Mám chuť něco začít hrát. Jen nevím, co. Budou Sims 4, slyšeli jste?
Skotsko bylo super, moje angličtina zas tak ne. 

A tak žiju každý den....

úterý 3. června 2014

Jahodový koláč s lučinou a pečenou drobenkou

Blíží se léto a s ním i období jahod. O víkendu jsem dostala asi půl kila jahod a tak jsem si řekla, že upeču nějaký koláč. K. nemá rád takové ty suché buchty, takže jsem hledala něco lehčího a našla tohle. Koláč slaví docela úspěch, tak přidávám recept. Hlavně se toho nezalekněte, příprava není tak šílená, jak se může zdát. Dopředu upozorňuju, že těsto si musíte připravit den předem.
Trošku jsem vzdala převažování cupů na gramy, tak se zkuste třeba v Tescu poohlédnout po něčem takovém (koupila jsem tam podobné odměrky asi za 99,-).


Na těsto: 
2 lžíce nasekaných mandlí
6 lžic moučkového cukru (prosátého)
1 a 1/4 cupu (hrnku) hladké mouky
špětka soli
1/2 cupu studeného másla na kostky
1 žloutek
1/2 lžičky vanilkové esence

Na drobenku:
1 a 1/4 cupu hladké mouky
1/3 cupu cukru krupice
1/4 lžičky prášku do pečiva
1/4 lžičky skořice
špetka soli
1/4 cupu nasekaných mandlí 
1/2 cupu rozpuštěného másla

Náplň:
450 g krémového sýru (já použila kombinaci 200 g lučiny, 120 g smetanové lučiny a 2x 80 g žervé) klidně použijte i 550 g sýru, zvlášť pokud máte větší formu na koláč
1 cup moučkového cukru (já jsem dala jen polovinu a přišlo mi to sladký až až)
1 a 1/2 lžičky vanilkové esence
450 g jahod (nakrájených na plátky)

Těsto jsem dělala v robotu se sekáčkem (asi to můžete zkusit i ručně, jen to bude pracnější a v těstu budou větší kusy mandlí). Nejdřív si prosyjete cukr, přidáte mandle a chvilku všechno v robotu promícháte (cca 1 min.) Pak přidejte mouku a sůl a zase párkrát nechte promíchat. Přidejte kousky másla a nechte chvilku míchat až se všechno začne spojovat do takových hrudek. Poté přidejte žloutek a vanilkovou esenci a míchejte tak dlouho až z těsta bude velká koule. Poté těsto přendejte na pomoučněný vál, udělejte z něj placku, zabalte do potravinové fólie a dejte na hodinu do ledničky. 

Po hodině vyndejte těsto z ledničky a nechte 20 min venku, aby trošku povolilo. Dál už si připravte vymazanou formu na koláč (já měla průměr 31 cm) a těsto do formy vymačkejte tak, aby pokrývalo i boky, šlo to docela dobře. Pak už jen formu dejte do pytlíku a nechte přes noc v ledničce. 

Druhý den, když chcete jít péct si těsto musíte zatížit (já ho zatížila rýží) a dejte péct na 180 stupňů. Po 10 minutách dejte rýží/luštěniny pryč a nechte dopéct (já pekla ještě 15 minut), záleží na vaší troubě.

Mezitím si připravte drobenku. V míse si smíchejte mouku, cukr, prášek do pečiva, skořici a sůl. Přidejte nasekané mandle, promíchejte a pak přidejte máslo. Všechno nasákne a nechte to chvilku odpočinout. Pak pomocí prstů promačkejte, aby jste měli hrudky a všechno přesypte do pekáčku nebo na plech vyložený pečícím papírem. Až dopečete koláč (můžete péct i současně, ale to mi moje trouba nedovoluje), tak dejte péct drobenku, dokud nebude zlatá. 

Mezitím, co vám bude stydnout korpus a drobenka si připravte náplň. Do mísy si dejte všechen svůj sýr a chvilku šlehejte ručním šlehačem. Pak přidejte cukr a vanilkovou esenci, znovu chvilku šlehejte a máte hotovo. 

Když je korpus vychladlý, tak do něj rozetřete půlku (možná ani ne) sýru. Nahoru dejte plátky jahod a navrch zase sýr. Nakonec všechno zasypte drobenkou. Jíst můžete hned.