Tak nějak málo tančím.

Konečně v klidu usedám k počítači a můžu se s vámi podělit o všechny zážitky uplynulých dní:-). Upozorňuji - bude to dlouhé;-). Takže se pohodlně usaďte (třeba s čajem jako já), vemte do ruky svoje oblíbené bonbóny, čokoládu, popcorn (nebo cokoliv, co máte rádi) a můžeme začít...

Nejdřív jsem vám chtěla napsat o tom, jak jsem byla po sto letech venku s Jančou. Zašli jsme se podívat po krámech (sehnala jsem konečně peněženku po jaké jsem dlouho toužila a navíc za přijatelnou cenu), posedět k pizze se sklenkou vína (v pravé poledne :-D), kde jsem navíc dostala od pana pizzaře pizzu ve tvaru srdce (což nás hodně pobavilo) a nakonec procházkovým krokem zpátky k metru vychodit trochu ten alkohol. A jako bonus jsem úplně neplánovaně v Luxoru sehnala knížku 1 těsto, 100 muffinů ve slevě. Odpoledne mě čekala supervize v práci, ale času jsem měla ještě hrozně moc, takže jsem zašla do nové cukrárny Deserterie na Náměstí Míru, kde jsem se usadila s knížkou a mátovým čajem a spokojeně si víc jak hodinu četla. Cukrárna je to krásná, klidná, příjemná a já jí mohu jen doporučit! Při odchodu jsem si navíc koupila krásný jarní muffin, který mi dělal radost celou cestu domů. První krásnej jarní den, který se prostě vyvedl...

Pak už mě čekal víkend v Alpách. Odjezd byl stanoven na pátek ráno a kolem třetí hodiny už jsme se ubytovávali v pěkném malém pensionu v městečku Pruggern. Dali jsme si menší pauzu a pak už jsme se vydali oblédnout terén na sobotní lyžování a taky zkontrolovat místní nabídku v supermarketu:-D. Nakoupili jsme ovocný piva, pár dobrůtek a vrátili se zpátky domů. V sobotu ráno jsem se vzbudila asi v 6:30 s nepříjemným pocitem v žaludku a "lehkou" nervozitou. Už mi tam ty kopce nepřipadaly tak super a trochu mě děsilo, že jsem nejhorší lyžař naší skupinky. K. mi vynadal, že ho budim, následně mě uklidnil a v 8:00 už jsme se řítili na výýýbornou obrovskou snídani. No a pak už Schladming a naše (pro mě) adventure lyžování přes čtyři hory, který trvalo sedm hodin a kde jsem nalyžovala 35 km (z kopce dolů), najezdila 25 km na 21 vlecích (luxusních vyhřívaných sedačkách) -> a všechno vim tak přesně, protože když jste na konci dne přiložily skipass k takovýmu jako počítači, tak jste si mohli všechno tohle info vytisknout a schovat. Hrozně dlouhý a široký sjezdovky, krásnej sníh, celej den sluníčko a devět stupňů nad nulou - pohádka prostě! Večer jsem myslela, že umřu (a to doslova), byla jsem nejvíc unavená a nejvíc bolavá a to byl přede mnou další lyžovací den a šílená cesta domů. Na pensionu jsme si zašli na štýrskou večeři (:-D), kde jsme si s T. dali radši špagety (dobře jsme udělali). Kluci šli do meníčka se štýrskou specialitou a hodně jsem je pak litovala (pokud teda nefandítě ovaru). Do postele jsem padla v podstadtě v polovičním bezvědomí a za zvuků německýho Nema a německý Superstar jsem usnula. Ráno mě bolely i takový části těla, o kterých bych to NIKDY neřekla. Zbalili jsme a naložili auto a vydali se opět směr sjezdovky - s původním plánem jezdit jen dopoledne a jet domů. Nakonec jsme se k autu dostali asi tak v půl šestý - najeto 5 hodin, 21 km (dolů), 14 km na 12 vlecích. Domů jsem přijela zničená, se spálenou špičkou nosu (:-D) a nadšená z nejlepších hor a nejlepší lyžovačky v životě! Do Čech už NIKDY - jedině Alpy :-D -> opravdu nesrovnatelný!

Celý minulý týden jsem po Alpách byla nemocná - ach jo. Takže jsem nemohla ani do práce nic. Taky mi trochu hráblo a rozhodla jsem se, že chci hrozně ten blackberry telefon a začala jsem ho různě hledat a pak pořád váhat jestli jo nebo ne a tak. V sobotu byla skvělá Retro párty, kde moje teta slavila "40" a kam jsme se celá rodina vypravili (já s K. jsme šli za dva hipíky). Nakonec se to podařilo na 100%  řekla bych a ještě dneska mě bolej nohy z toho tancování.

No a dneska už mi přišel balíček, který jsem vyhlížela asi od osmý hodiny ranní :-D. Ach ano ano ano - jsem majitelkou Blackberry Curve 8520. Nadšeně jsem rozškubala krabici a pak asi hodinu bezradně seděla nad zařízením, o kterém jsem nic moc nevěděla:-D. Trochu jsem začala litovat a už jsem začala uvažovat i o tom, že ho zase prodám dál:-D. Ale trpělivost vyhrála a přišla jsem na všechno (jak napsat smsku, jak použít bluetooth, jak nastavit zvonění, budík, tapetu). No a teď tu přede mnou brouček leží a jsem ráda, že ho mám! (a rozhodně dál nepošlu). Takže jsem utratila skoro celou svojí výplatu a budu teď hrozně skromná a šetřivá, protože mám telefon no...

Už jsem skoro chtěla končit a pak mi došlo, že jsem vám ještě chtěla sdělit, jak jsem začala sledovat novej super skvělej seriál (tentokrát něco lepšího než Secret life of American teenager:-D). The Parenthood - takovej rodinej seriál, ale hrozně mě to chytlo a už jedu druhou sérii. Zkrátka jestli teď nemáte zrovna, co sledovat a něco hledáte, tak dejte na mě! 

Jinak teď tady vlevo najdete vždycky knížky, co zrovna čtu a založila jsem si taky znova last.fm účet, tak se můžete kouknout, co poslouchám a třeba se inspirovat (nebo se mi vysmát:-D).

A teď už opravdu mizim, protože takhle dlouho v kuse nepíšu ani bakalářku (jejíž teoretickou část jsem dnes hotovou úspěšně odevzdala ke kontrole)!