Chci rána ve dvou, kde chvíli nejsme dospělí.

Psala jsem si poznámky, abych nezapomněla nic z toho, o čem jsem chtěla napsat. Myslela jsem si, jak budu hrozně psát, když mám teď týden dovolenou. Jenže několikahodinové psaní diplomky každý den (kdy vypotím maximálně 3 - 4 strany denně) mě, co se týče psaní trošku zmáhá. Jde to pomalu, jde to zmateně, protože měním téma a trošku teď vlastně píšu a ani nevím o čem, ale nějak to jde. A jelikož to vypadá, že obhajovat půjdu až příští rok v lednu, tak času mám vlastně ještě hodně. 

Bohužel mě brzdí práce o Komunitní intervenci. Kdyby jste někdo věděl o komunitě lidí, kde se stalo nějaké neštěstí, ozvěte se mi prosím (klidně mailem: michelle8@seznam.cz) - je to opravdu naléhavé! 

Takže jak jste už pochopili mám teď "dovolenou". První opravdovou dovolenou, co jsem si vybrala od té doby, co pracuju. Netrávím jí tak zábavně, jak bych si představovala a spíš doháním všechno, na co jsem neměla čas. Ve čtvrtek se jdu nechat ostříhat, musím k doktorce, koupit dárek Kítě k narozkám. Dneska mám sraz s nejlepší kamarádkou z dětství, se kterou jsem se neviděla strašně dlouhou dobu. Ráno vyspávám do devíti (popřípadě desíti) hodin a přes všechno, co se děje i neděje - je mi fajn. 

Nevím jestli jsem se tady o tom už zmiňovala, ale jsem hrozný zabiják kytek :-(. Kdyby existovala knížka Jak pěstovat kytky pro úplný blbečky, dejte mi prosím vědět!:-D Přesto jsem si asi před dvěma týdny přivezla domů z nákupu kytičku (a všichni se mi smáli a K. mi vynadal, že chci zas zabíjet další). Tak jsem jí zalévala, pouštěla na ní ráno sluníčko a doufala jsem, že tentokrát to snad vyjde a neumře mi (o tom, že by vykvetla jsem ani neuvažovala). A pak jsem jí šla jednou takhle ráno odtáhnout rolety, podívám se na ní a ONA KVETE! Volala jsem to všem, včetně babičky a měla jsem z toho hroznou radost. 

Předminulý víkend jsme v neděli s K. měli takovou válecí náladu. Nic nás nečekalo, žádná návštěva, žádný sport - tak jsme si řekli, že se konečně podíváme na všechny nové bondovky s Danielem Craigem. Já na bodovkách vyrostla, protože táta je miluje. Jenže Craig mi na Bonda nějak neseděl a moc mě ty nový díly ani nelákaly. Velký omyl. Všechny tři byly super - hlavně Casino a Skyfall. Ta prostřední je o něco slabší. Nevěřila jsem tomu, ale nakonec jsme opravdu zvládly v jeden den všechny tři díly a to mají přes šest hodin. Na tu další už půjdeme snad do kina. Akorát mě teda hrozně mrzelo, že umřela M. 

Minulý týden jsme měli v práci zahraniční partnery k projektu z Rakouska a Skotska. Všichni jsme se báli toho, že budeme muset mluvit anglicky (já teda dost). Ale zvládli jsme to a bylo to vlastně moc fajn. První den jsem svůj blok nijak zvlášť nepřekonala, ale druhý den už nebylo zbytí a dokonce jsem překládala jednomu klientovi pro paní ze Skotska, který nebylo absolutně rozumět :-D a ona mi pak na konci říká, že mám super angličtinu (mě hrozně rozesmála a taky potěšila samozřejmě). Příště už někdo z nás poletí v květnu do Skotska, tak jsem zvědavá, jestli se budu moc podívat na Lochnesský jezero.

Přišlo jaro. Na chviličku. Sluníčko i teplo bylo strašně fajn. Jen škoda, že venku zas leží sníh. Tak doufejme, že příště až nakoukne, už s námi zůstane. 

Objevila jsem Zaz (při večeři v restauraci). Omylem jsem v televizi chytla dokument This is it - tak teď zase trochu víc poslouchám Michaela. Děkuju za komentáře a povzbuzení, moc to pomáhá!

Všimli jste si, že K. občas taky anonymně komentuje? :-)