Film s Emmou Watson jsem shlédla na doporučení Kíti. Byla jsem z něj nadšená a trochu mě mrzelo, že jsem se nejdříve nedostala ke knížce. Jako jeden z mála případů tedy čtení předcházel film. Stejně mě knížka naprosto dostala a jistě bude mít místo i v mé knihovně.
Mám dojem, že se snažím říct, že tohle všechno mi přijde důvěrně známé. Ale není to známe jen mně. Prostě vím, že někdo jiný už to zažil. Tu chvíli, kdy je venku klid a vidíš, jak se věci hýbou, a ty to nechceš a všichni spí. A všechny ty knížky, co jsi četl, už četli jiní lidé. A všechny písničky, které jsi měl rád, už poslouchali jiní lidé. A holka, která se ti líbí, už se líbila jiným lidem. A víš, že když se podíváš na všechny tyhle chvíle, kdy jsi byl šťastný, můžeš se cítit skvěle, protože vytváříš "jednotu".
Je to, jako když jsi blázen do nějaké dívky a vidíš pár, jak se drží za ruce, a přeješ jim to štěstí. A jindy zas vidíš ten samý pár a přivádí tě to k vzteku. A chceš akorát, abys jim vždycky jenom přál štěstí, protože víš, že když jim ho budeš přát, tak to znamená, že jsi taky šťastný.
Stephen Chbosky
0 komentářů :
Okomentovat