pondělí 23. května 2011

Je tohle vůbec možný?!

Usedám k noťasu, odkládám učení na teologickou etiku a jdu si postěžovat.
Vy, co mě čtete déle si možná vzpomenete na loňský rok a červnové fiasko s absolutorii, ke kterým jsem se nedostala, protože jsem neudělala poslední zkoušku včas, abych mohla odevzdat index. 
A co se mi nestane letos. Mám jediné poslední tři zkoušky - z toho je jedna ústní, jedna písemná a jedna spočívá ve vytvoření rozhovoru. Možná hádáte správně -> ano, už podruhé mě vyhodila z rozhovorem a tak mám teď poslední možnost uspět. Takže nejenže se asi nedostanu ke státnicím v červnu, ale možná se k nim nedostanu ani v září a budu opakovat ročník kvůli jednomu debilnímu předmětu. N-E-S-K-U-T-E-Č-N-Ý! Nemůžu se na to ani naučit nic, prostě to všechno závisí na tom, jak se pani zrovna vyspí a jak se jí to bude líbit. Fakt by mě trefilo. Nedokážete si ani představit můj páteční vztek. Poměrně rychle (až mě to samotnou překvapilo) to ze mě vyprchalo. Ale stejně no.... zase komplikace, komplikace, komplikace.
Zítra mě čeká zkouška ústní, ve středu test. Do toho jsem se ráno vzbudila s horečkou a bolestí v krku. Je mi zle, musim se učit a všechno mě štve. 
Čekám, co všechno ještě přijde.... protože já prostě nemůžu mít nic normálně:-(.
O dalším vývoji mého stavu Vás budu informovat -> nic veselého, ale asi nečekejte. Stává se ze mě opravdu pesimista!


0 komentářů :

Okomentovat