Crippled Inside.

Je leden. Nemám leden nijak zvlášť ráda a to je to měsíc, kdy mám narozeniny. A ty se rychle blíží, ač bych na ně letos vlastně docela zapomněla... Ani nevím proč...
Všechno hrozně rychle utíká a běží a já utíkám a běžím s tím. Nelíbí se mi to. Chtěla bych se zastavit a nechat věci jít chvilku beze mě.
Zjistila jsem, že se teď vlastně nikde necítím doma a docela mě to trápí. "Doma" se ocitám jen chvilkama a nárazově, u K. to za domov tak nějak považovat nemůžu. Skoro nikdy u sebe nemám svoje věci, skoro pořád musím všechno převážet sem tam a nikde nemám svoje místečko...
Mám teď svůj milovaný diář a opustila jsem moleskine. Všechno si teď poctivě zapisuju a mám asi tak dvacet různých seznamů se vším možným. Objevila jsem Evernote a moc se mi to líbí, zkuste to taky!
Uběhlo deset dní nového roku a já už čtu třetí knížku. (dalších sedm mě tu v nejbližší době čeká) + další dvě čtu v průběhu do školy.

Přepadlo mě "tiché" období....