"Velikonoční" ráno.

Pondělí ráno - svátek. Klasicky (jako teď skoro pořád) jsem se vzbudila v 8:45. K. vedle mě ještě chrupal (a chrupá dál), tak jsem si vytáhla novou knížku a dala se do čtení. Skrz žaluzie svítí sluníčko a ráno vypadá hrozně vesele (i když je tam ve skutečnosti jenom jeden stupeň). Ze včerejší depky - "všechnojenanic" jsem se probrala do dobré nálady a začala den tím nejlepším způsobem: knížka a po boku oddechující K.

Velikonoce jako takové už nějak neprožívám. Žádné koledování, nabarvená vajíčka na tvrdo taky nejsou mým favoritem a kachnu jsem teď měla dva víkendy po sobě. Včera jsem dostala na zadek od mladších bratránků a od mamky jsme dostali nějaké sladkosti (no jo, balíčky nám dělá pořád :-)). Stejně si myslím, že pokud člověk není věřící, tak Velikonoce tolik neřeší jako třeba Vánoce - i když v tomhle ohledu jsou Velikonoce mnohem důležitější (tady aspoň vidíte jak v tý škole dávám pozor a pamatuju si, co nám tam říkají).

V týdnu ač mám hodně volna, mě čeká spoustu dohánění věcí do školy (:-( ), fotky do alba už jsou taky k vyzvednutí a s Kíťou máme v plánu využít voucher na Mazanýho králíčka. Taky bych ráda konečně udělala fotku na burning house, poohlédla se po pořádném fotoalbu a upekla cherry pie. Takže plány jsou jasný....

Užijte si slunečné velikonoční pondělí!