Ještě nedávno jsme všichni jásali ze začínajícího léta a těšili se na to všechno, co nás čeká. A dnes je tu ona poslední neděle. Letos bylo léto opravdu letní a opravdu jsme si ho užili.
Konec srpna je v pro mě vždycky tak nějak koncem léta, i když oficiálně mu ještě dvacet ní zbývá.
Zítra pro mnoho dětí začíná něco nového - ať už na základce, na střední nebo na vysoké a pro mnoho z nich také něco končí, protože je čeká rok poslední (mě vlastně také - ten nejposlednější).
Letos poprvé nebudu přítomna prvnímu školnímu dnu na své základce. Už nebudu z okna vyhlížet prvňáčky. Ráno jsem se probudila, napadlo mě, že je 1. září a najednou mi to došlo. Je to poprvé, co ten den nebudu doma. A vlastně už brzo to bude rok, co bydlím tady.
S koncem léta vždycky přichází tak trochu rekapitulace - aspoň pro mě. Dřív to pro mě znamenalo návrat domů z prázdnin od babičky a taky návrat do trochu jiného života.
Začátek září mě vždycky nutí pokukovat po prázdných linkovaných sešitech, penálech, propiskách a tužkách číslo 2.
Pomalu bude přicházet podzim a všechno bude žluto-hnědo-oranžové. Přijde čas dýní, voňavých svíček a čajů. Těším se na to!
0 komentářů :
Okomentovat