Londýn 2014 - část 1.

O tom, že se chystám do Londýna jsem se tu zmiňovala hned několikrát a samotné cestě předcházelo hodně příprav. 

Někdy ke konci září mě při setkání žen naší rodiny napadlo - proč nekoupit letenky a nejet do Londýna na nákupy (v podstatě jsem to měla v hlavě už pracovní návštěvy ve Skotsku). Mamka i ségra se toho okamžitě chytly a nadšeně souhlasily. No a napadlo nás, přizvat k tomu i K. mamku, která se v té době slunila někde v Turecku. Když se vrátila, tak se k naší výpravě ráda připojila a já jsem nelenila a začala jednat. 

Jednoho večera jsem impulsivně otevřela stránky letuska.cz a zadala do vyhledávače lednový termín do destinace Londýn. V plánu bylo letět v pátek dopoledne tam a v neděli večer zase zpátky. Našla jsem letenky za 2000,- a i když jsme měli letět na jedno letiště a zpátky zas z jiného - nebylo, co řešit. 

Easyjet sice nabídl letenku za dva tisíce, ale při dalším proklikávání a nákupu zjistíte, že v ceně je jen příruční zavazadlo a za kufr si musíte připlatit dalších 790,-. Nedalo se nic dělat, jeli jsme tam nakupovat, takže bez kufrů to nešlo. Letenky jsme tedy měli koupeny někdy na začátku října na víkend 24. - 26. 1.

O pár dní později jsem zabrousila na booking.com a vybrala dva cenově dostupné hotely se snídaní, z nichž jsem dala naší ladies partě vybrat. Vyhrál to nakonec ten o malinko dražší, co se nám zdál kvalitnější a vlastně měl i lepší polohu - Plaza London Hotel u stanice metra Bethnal Green na Central line. 

Asi tak měsíc a půl před odjezdem jsem začala plánovat, kam půjdeme nakupovat, jak to bude s lístky na metro a omrkla jsem, jak se dostaneme z letiště a na letiště. Od Nat jsem získala cenné rady, které jsem si zapsala na papír (Urban Outfitters, TK Maxx, Paperchase, Westfield London). Vytiskla jsem si plánek metra a mapku s cestou k hotelu. 

Tři týdny před odjezdem jsem koupila lístky na rychlovlak z letiště Gatwick (jeden vyšel na 328,-), vyplatilo se koupit je dopředu online. Dostala jsem rezervační číslo a lístky jsem vyzvedla přímo tam. Na Stansted samozřejmě zrovna 26. ledna nejezdily žádné vlaky (proč, to jsem se nedozvěděla) a musela jsem najít nějaký autobus. Ten nám jel nakonec dokonce ze stanice, která byla relativně kousek od našeho hotelu (jeden vyšel na 272,-). Hodně mi při tomhle plánování pomohli stránky MintyTrips. Oyster card jsem se rozhodla koupit a nabít až na místě. 

Tři dny před odjezdem nás čekala výměna peněz. Kvůli předpokládaným nákupům jsme vyměňovali poměrně dost peněz (od 5 do 7 tisíc každá), což považuju za docela dost peněz na dvou a půl denní výlet. Rozhodně nedoporučuju směnárnu v Centru Chodov! - pán byl neuvěřitelně nepříjemnej a sprostej a museli jsme nakonec do KB, kde si sice berou poplatek za výměnu, ale paní byla velmi ochotná a milá.

No a nakonec mě čekalo naplánovat na jaké památky se půjdeme podívat a jak je seřadit za sebou, aby jsme ušetřili, co nejvíc času. Hodně jsem s tímhle otálela, ale nakonec to nebyla taková hrůza jak jsem myslela. Spolupracovala jsem s mapkou metra, notýskem od Jane a průvodcem, který jsem si půjčila v knihovně (jinou mapu Londýna jsem neměla, ani nepotřebovala). Plán byl následující: 

Výňatek z mailu večer před cestou

V nejvíc úžasném notýsku od Jane jsem měla tipy na to, kam na jídlo, kam nakupovat a kam na památky. Já jsem si do něj ještě připsala plán naší cesty po památkách a seznam nákupu do Lushe. Sbalila jsem kufr, léky, připravila pas, letenky, průvodce, všechny lístky a papíry, svačinu, upekla jsem New York Times chocolate chip cookies a nervózně čekala na ráno a cestu na letiště.