středa 19. února 2014

Try (Just a Little Bit Harder).

Ani nevím jestli jsem se tu o tom zmiňovala, ale k narozeninám jsem dostala od K. kuchyňský robot, který jsem si vždycky přála. Není to žádný velký krám, takže jsem ho nechala takticky přímo na kuchyňské lince a opravdu často ho používám, ať už na těsta, sníh, omáčky nebo smoothie. Smoothie se teď stalo troškou mojí posedlostí a dělám je hodně často. Experimentuju s ingrediencemi a momentálně zkouším přidávat do mixů taky zeleninu. Velkým překvapením pro mě byl mix avokádo a banán (1 avokádo, 1 banán, 1 bílý jogurt, lžíce medu, 400 ml pomerančové šťávy/kvalitního džusu, dvě kostky ledu), určitě zkuste - je to až ďábelsky dobré. 

Na internetu jsem objevila tenhle cute návod na papírové záložky do knih. Já záložek nemám nikdy dost a v podstatě v každé místnosti v bytě se mi nějaká válí. Nově jsem si včera přinesla jednu z Americké ambasády a tuhle si musím vyrobit. 

Nemůžu se dostat ke shlédnutí dalších filmů nominovaných na Oscara a taky jsem se rozhodla, že konečně postupně shlédnu všechny filmy, které mám třeba už i přes rok v počítači a které chci prostě vidět, i když to pořád odkládám. Začala jsem už o víkendu a viděla Maltézského sokola (jeden z prvních film noir), moc mě to nenadchlo, ale odškrtla jsem si další film na seznamu top imdb a moje skóre je 130/250 (no a dneska budu pokračovat). S K. jsme nedávno viděli Zlodějku knih, kterou jsem také četla a nedokázala jsem si představit jaká bude filmová verze. Někdy je lepší očekávat méně a člověk je pak příjemně překvapen. Knížka je samozřejmě bezkonkurenční, ale i film stojí za vidění. Milé mi přišlo pokračování Before sunrise a Before sunset, film Before midnight - ze všech dílů asi nejslabší, ale vůbec ne špatný. 


Zbývají nám dvě poslední lekce salsy, protože pak jedeme na hory a přijdeme o tu poslední. Začíná to být čím dál tím těžší a na konci minulé lekce jsme se zas strašně ztráceli. Obdivuji páry, co to tam roztáčí a ještě u toho na sebe stíhají zamilovaně hledět (nechápu!). Řekla bych, že už je poměrně jisté, že salsa mástři z nás opravdu nebudou. Na druhou stranu je to dobrá zkušenost a v šedesáti budu moct vnoučatům vyprávět, jak jsem se učila salsu. 

Objevila jsem úplně náhodou kavárnu Café Modi, kde jsem byla už dvakrát a hodlám se tam dále vracet. Příjemné prostředí, dobré ceny, dobré jídlo a dobré limonády. Pokud se pohybujete někde poblíž Karlova náměstí, tak tam určitě zavítejte.



Dort pro mamku, co jsem pekla podle Kitchenette se mi nad očekávání povedl a všichni jsme si na něm moc pochutnali. Díky kávě s rumem, kterou se korpus poléval, nebyl vůbec suchý. Čokoládu jsem koupila nějak extra kvalitní, protože krém jsem měla hrozně tmavý oproti originálu, ale dobrý byl i tak. Nejvíc práce na něm bylo asi s krémem a pak s rozřezáváním korpusu - na to bych potřebovala nějaký fígl. Zcela nepochopitelně, ač jsem dort i krásně nazdobila kytičkama, jsem ho pak vůbec nevyfotila (bohužel). Takže vám svůj výtvor nemůžu ani ukázat.

Už jen devět dní a jedeme do Alp. Poslední dobou je mi zas docela fajn. Omezuju sladké! Dostala jsem letos první tulipány. Rozbily se mi najednou troje boty! 


0 komentářů :

Okomentovat