Včera (možná už předvčerejškem) jsem uvažovala o tom, jaké to bylo, když jsem ještě před rokem byla sama. Napadlo mě to, protože mi odjel K. a já si najednou nedovedla představit, co celý ten volný týden budu dělat - co jsem dělala dřív? když jsem ho neměla? A světe div se - já si nedovedu vzpomenout. Když jsem v září 2007 najednou zůstala sama a nevěděla, co se sebou - měla jsem pocit, že končí svět. Jsem si, ale jistá, že jsem pak tu dobu přežila vcelku v pohodě (i když to všechno nebylo zrovna košér - to vím). Teď je situace jiná a nakonec zas takový problém s tím, co budu dělat nemám - přesto bych nechtěla, aby tohle mezičasí samoty trvalo dýl:-).
Minulý týden jsem měla narozeniny a koupila jsem si svůj první Moleskine diář (a nikdo nedokázal pochopit, proč mám takovou radost z hloupýho diáře:-)). Taky mě přepadla šílená panika z toho, že nedokážu dokončit svoje školy (spíš teda FHS) a měla jsem sto chutí všechno vzdát. Vzchopila jsem se a vlastně ani nevím jak. Každopádne se nehodlám jen tak vzdát, protože UK byl můj sen už od nějakých 14 nebo 15 let (ve všech svých seznamech toho, co jednou dokážu nebo udělám je vystudování UK na prvních místech).
A tak mám teď volný týden. Můžu si dělat, co chci a mám spoustu času. Mám moleskine. Jsem šťastná.
0 komentářů :
Okomentovat