středa 5. února 2014

Something she has to do.

Jsem na smrt unavená. Tak unavená, jako jsem snad nikdy nebyla. Už tři noci nemůžu spát a začíná to být opravdu vyčerpávající. Jestli to tak půjde dál, tak budu muset zase přesedlat na své oblíbené Big Shocky Orange a kafe, který nepiju, protože je mi po něm blbě. Držte mi palce dnes v noci, protože zítra jsem v práci asi deset hodin a pak frčím na salsu. 

Poslední týdny a dny stály za nic. Byla jsem nešťastná, smutná, zoufalá, bezmocná a v útlumu. Nemohla jsem ani číst ani poslouchat hudbu, nemohla jsem vůbec nic. Jen sedět a brečet. Pár dní už je to o něco lepší, ale pořád tak trochu nevím, na čem jsem a co ještě přijde. A asi se bojím zeptat. Někdy je mezičas to nejlepší, co se v danou chvíli nabízí a někdy je trochu frustrující. 

Londýn byl skvělým oddychem a únikem pryč. Nebojte se o nic nepřijdete, chystám o výletu samostatný článek. 

Po dvou letech jsem se konečně zase odhodlala. Úplně náhodou jsem našla přesně tu vyhovující jógu, kterou jsem chtěla a impulsivně se na ní přihlásila a zaplatila jí. Už v pondělí mi zase začínají ranní lekce a ač vstávání bude peklo, tak už se na to neskutečně těším. Jsou to lekce od stejného studia, jako jsem chodila minule, které se přestěhovalo a sídlí teď v ulici Politických vězňů, což mám blíže domovu. 

Snažím se teď dělat víc věcí sama pro sebe, protože mám pocit, že věci, které vkládám do ostatních se mi nevrací - ba naopak. Asi bych se měla začít mít víc ráda!

Začínám se blížit k realizaci výzkumu k diplomce a stále mám pocit, že jí v dubnu nemůžu mít hotovou, svázanou a odevzdanou. MUSÍM! Nikdy v životě jsem si nemyslela, že něco takového řeknu, ale začínám mít ráda paní BB. Hrozně mi s diplomkou pomáhá (a to není má vedoucí) a vždycky z těch konzultací od ní odcházím hrozně povzbuzená. Už, aby aspoň tohle bylo za mnou!

Pomalu se blíží finále HIMYM, a i když na poslední série (obzvlášť tu poslední) docela nadávám, tak mi při sledování nejnovějšího dílu, bylo tak nějak líto, že to všechno skončí. Mám se sledováním tohohle seriálu spojeno hodně vzpomínek a bude to hodně zvláštní až bude fakt konec. 

Miluju opatovskou knihovnu. Poprvé jsem vařila hovězí vývar a jáhly. Viděla jsem oba díly Hunger games a byla příjemně překvapena. Objevila jsem Sherlocka! Čeká mě první setkání s Jane. Mám nikdy nekončíčí rýmu. O víkendu další Sokolský ples. 

Chtěla bych teď aspoň tři měsíce přeskočit....

3 komentářů :

  1. Ahoj Michelle,

    čas od času se jdu podívat na tvůj blog, baví mě tvůj přístup k životu a mrzí mě, že dnes mi bylo z tvého příspěvku smutno. Držím palce, at je zas dobře, ať už se jedná o cokoli. Aja

    OdpovědětVymazat
  2. Srazík, juu!

    "Snažím se teď dělat víc věcí sama pro sebe, protože mám pocit, že věci, které vkládám do ostatních se mi nevrací - ba naopak. Asi bych se měla začít mít víc ráda!" - naucis me to, jo?

    OdpovědětVymazat
  3. Až přijdu jak na to, tak určitě! :-D

    OdpovědětVymazat