Sedím tady. Na bílém pozadí mi bliká kurzor a já přemýšlím,
čím začít. Vlastně jsem měla tolik, co vám říct – a teď prázdno.
…………………………………………………………………………………………………………
Chtěla jsem vám napsat o tom, jak
jsme s K. byli minulý víkend v Rumburku v lovecké chatě Dymník.
Jak jsme viděli seskupení kamenů – strom života, jak jsme byli na Pravčické
bráně, jak jsme se plavili soutěskami a jak jsme navštívili německé městečko
Bad Schauden. Jenže od včera je všechno jinak a tak mi najednou přijde zbytečné
o tom psát. Pokud mě čtete pravidelně, v lednu jste určitě zaregistrovali,
že jsme s K. prošli takovou docela velkou krizí. No a teď po půl roce –
jsme zase zpátky. K. opět prochází svou krizí, o tom, co chce a co nechce a
jestli vlastně chce být se mnou, anebo spíš jak se mnou být. Mě to ničí a
všechno je kvůli tomu na nic. A tak si teď asi dáváme měsíc pauzu. Já nejedu na
žádná kola a před Kryštof kempem si řekneme, co dál. Náš šestý rok je fakt
hodně kritický.
To znamená, že já sama nevím, co
se sebou. Já sama nevím, co bude dál a co vlastně chci. Trošku mě přepadá moje
klasická panika, chvilkami jsem jen v útlumu a jen v malých okamžicích
přichází klid. Jsem teď zkrátka rozhozená!
drzim palce, at uz to dopadne jakkoliv. ja si prosla podobnym hnusem a nakonec jsem zjistila (i kdyz se rozhodl se mnou byt), ze mi za to nestoji. ja nevim, mozna jsem naivka, ale clovek, ktery se musi rozhodovat, jesti se mnou che byt, mi nestaci. nebyli jsme spolu ovsem tak dlouho, takze to taky asi hodne meni situaci. kazdopadne preju hodne sily a doporucuju zacit behat, pokud to uz nedelas :)
OdpovědětVymazatDrzim moc palce, uplne si umim predstavit tvy pocity .. verim ze bude brzo lip, ut uz s K. nebo bez
OdpovědětVymazatDěkuju! Milé vzkazy vždycky potěší! Jinak běhání je přesně to, co mě teď zachrání :-)! Mám teď čas taky vlastně víc na sebe a asi budu přemýšlet taky.
OdpovědětVymazatHlavně si o tom hodně promluvte vy dva...
OdpovědětVymazatPokud se totiž lidi jednou rozejdou a pak se k sobě vrátí, je až příliš jednoduché to udělat znovu, a tak se může stát, že se to bude dít znovu a znovu a znovu...Ten vztah pak totiž drží za takový malý nitky, který se strašně snadno přetrhnou. A minimálně jeden je z toho pak po celou tu dobu dost nešťastnej. A to není fér :)
A běhání je přesně to, co mi taky pomohlo, tak mě příjemně překvapilo, že to není účinná metoda jen pro mě :)
Tak hodně štěstí! Ať to dopadne, jak má a hlavně šťastně pro tebe :)